Přežila jsem Picassa

Základní problém bude asi v předloze, která je celá konstruována tak, aby z toho Francoise vyšla jako ta úžasně silná a jedinečná osobnost, která se vzepřela bezohlednému démonovi(nebo-chcete li-nenasitnému minotaurovi) a přežila-Proto je film nejlepší v těch polohách(a je jich pramálo)kdy se zaměřuje na Picassa jako umělce(tvořícího, prodávajícího, unaveného..). Pohled na Picassa ve vztahu k ženám je jednostranný a neobjektivní(nebo spíše hodně subjektivní).. možná to takhle může být dobře čitelné pro ženy, ale pro chlapa bude tenhle styl vyprávění asi trochu cizí.. Jinak teda-Natascha zahrála parádně, tak parádně, že přehrála i Hopkinse, který mi připadal místy dost nepřesvědčivý a hlavně hrozně slizský(břidký, odporný..brrr..tímhle by vás někdo dostal holky?). Dělá co může ale Picassova přirozená živočišnost a charisma je zde někdy přehnaná a někdy zase zcela chybí. (07.02.2013)

No tak Ivory je teda pekny baran, obsadil do hlavnych pozicii hviezdy ako Hopkins ci Mooreova a tocil co len chcel. Bez hocjakeho suvisleho sekaneho deja, ktory ma nemohol v ziadnom pripade zaujat. Scenar bol tiez napisany velmi zle a bol vlastne o nicom. Hopkins a Mooreova su profesionali, ale toto? Pruser a dost velky. (06.04.2007)

Zajímavosti ze života malíře PICASSA, viděno záznamy jeho poslední pořádné ženy. S PICASSEM nebylo snadné vyjít, jako s každým velkým kumštýřem. A přece to s ženskými uměl, a ty nejlepší se staly jeho kvalitními milenkami, či manželkami. Film patrně bude šokovat naivní pohlížeče na životy kumštýřů odkojených bolševickým školstvím, stále úspěšně se držícím v našem školství. Ale dobře jim tak! (04.09.2010)

Ivory už svá nejlepší díla natočil dříve (Soumrak dne, Pokoj s vyhlídkou), tento film příliš povedený není a stojí za vidění opravdu jen kvůli Hopkinsovi (nejlepšímu herci vůbec), který už dokázal vytáhnout aspoň na tři hvězdičky kdejakou blbost. Dobrá ale úplně stejnná jako jinde je i hudba Richarda Robbinse. (03.10.2003)

Filmový počin hranatý a ostrý jako většina Picassových obrazů. Soudržný především díky úchvatnému výkonu Hopkinse (v jeho podání je Picasso vskutku středobodem svého vlastního vesmíru, jenž neodvratně magnetisuje okolí, vtahuje a vysává je, přičemž ze svých blízkých činí až na výjimky pouhé existence, takořka bez vlastní osobnosti) a McElhone. Nesmírně intenzivní, elektrizující, živelný, a zároveň jistým způsobem neokázalý film. Nutno vidět a slyšet v původním znění. Velké překvapení a radost z velice netradičně pojatého životopisu, který nikdy nebude součástí mainstreamu (což je dobře). Velmi silné 4 hvězdičky. P.S. Picassa netřeba odsuzovat, byť měl ego rozlehlé jako Texas a psychické násilí mu v žádném případě nebylo cizí. Měšťácká morálka je jedna věc, sensitivita, vize a schopnost komunikace prostřednictvím uměleckého díla, druhá. (15.04.2010)