Sicario 2: Soldado

Cez ten odklon od "predlohy" (rozumej prvého filmu) sa nedokážem preniesť ani po rokoch. Na podnose bol k dispozícii dokonalý recept a návod na to, ako natočiť priam generačne fenomenálny akčný počin, ktorý sa z nejakých nevysvetliteľných dôvodov pretavil na generickú (ne)chuťovku bez akýchkoľvek silnejších osobnostných čŕt. Je to celé na pováženie, nakoľko z filmu na každú stranu sršia "hodnoty" predchádzajúceho počinu – z príkladov najmä dôležitosť hudobnej zložky, ktorej sa asi ako jedinej podarilo ísť úplne verne, dôstojne a schopne v šľapajach Jóhanna Jóhannssona, práca s prostredím (hoci tu mierne nezvládnutá), zmysel pre drsnú akciu s pulzujúcou energiou, operatívny chaos za vlastnými líniami, či tajomnosť postavy Alejandra vytratená. Všetky pravidlá hry, na ktoré nás svojsky geniálnym spôsobom navádzal scenár Taylora Sheridana, tu boli zmetené zo stola, vrátane vlastností postáv, ktoré sa opäť vrátili pred kameru. Preniesol sa aj spôsob vykreslenia danej problematiky skrz viacero dejových liniek z viacerých pohľadov, no oproti jednotke tieto vyznievajú prinajmenšom smiešne a prinajhoršom absolútne stupídne, počnúc prvou a končiac poslednou (prakticky takmer každou). Nakoľko predtým sme príbeh dostávali skrz jednu veľkú hlavnú a ostatné postranné miniatúrne slúžili na doplnenie, tu všetky dostávajú rovnaký priestor, čo okrem vyššie spomínaného stupídneho vyznenia takisto spôsobuje, že žiadna z nich nie je výrazná. Z vyše hodinových zimomriavok a emočných stavov dávkovaných prvým filmom tu dostávam sťaby len pár sekúnd v priebehu "westernovej" "Adios" scény z Mexico City a počas použitia Jóhannssonovho soundtracku cez úvodné štúdiové logá a záverečné titulky. Ako sa z pokračovania jedného z najlepších akčných trilerov všetkých čias vykľulo to najviac generické hovno je pre mňa ťažký zásah. Vysvetlenie sa dá nájsť len v prečítaní pôvodnej verzie Sheridanovho scenára a zistení, ako veľmi sa producenti a Sollima snažili tento zmeniť na to ich bezradné, trápne a úbohé hovno. Mojich päť hviezd si nevšímaj, prosím. Nemám rozdvojenú osobnosť. Dúfam... (x) (22.2.2019) (23.4.2019) (12.1.2023) (13.1.2023) (14.7.2023) (11.11.2023, plátno) (12.11.2023) (25.2.2024, sk dab) (10.3.2024) "It's a nice day for a drive, huh? Ah, beautiful day. Blue skies, large-caliber weapons... I love getting out of the office." (10.03.2024)

Nebudu chodit kolem čerstvé krve, která byla ve druhém Sicariu prolita, dvojka jak už to bývá zvykem, je ve všech ohledech lepší a to ve všech směrech. Zatímco v jedničce, sem nevěděl na koho se příběh soustředí, jelikož to pindalo mezi několika postavami a všichni byli nevýrazní, tak dvojka tyhle problémy nemá. Dvojka má ucelenější příběh a film se plně soustředí na hlavní dvojici Brolin x Del Toro, který je už konečně, jak po herecké stránce tak i fyzické, zase v plné formě. Také se víc dozvíme o Del Torově postavě a také se víc prohloubí jeho přátelství s Brolinem. I druhá rovina příběhu, už zde nepůsobí jako vata, ale je na ni dán větší důraz a hezky se proplétá s hlavním příběhem. Akční stránka také prošla velkou změnou, akce je tady víc, je realističtější a je napínavá. Co se týče druhé poloviny filmu, ta sice neni tolik akční, ale o to víc na ni dán důraz po příběhové stránce a ve výsledku to do sebe hezky zapadá. A fakt sem tedy nečekal, že se stane co se stane, to bylo něco tak šokující a že následky toho budu vstřebávat, ještě několik dní. Byť se moje předchozí věta zdá zmatečná, nebudu nic prozrazovat, bylo to prostě šokující. Filmu prospělo změna režiséra, Stefano Sollima ví co dělá a s tímhle tématem má zkušenosti, takže film stojí pevně na zemi a nevznáší se někde v oblacích. I Sheridan také už ví, jak má psát scénář a nedělat v příběhu kraviny. Co se týče konce, je to jasný, je to předání titulu Sicario. (28.06.2018)

Osobně mě to bavilo výrazně víc než jednička, která mě v podstatě dokonale minula. K filmu jsem měl důvěru díky jménu režiséra, jehož Suburra mě před 3 lety zcela dostala, a potvrdilo se mi, že jsem se těšil správně. Duo Josh Brolin a Benicio Del Toro nemá chybu, hlavním zdrojem nadšení zde ale pro mě byla mladičká Isabela Moner - jaké úchvatné stvoření. Byl jsem z ní zcela vedle a pořád si v duchu opakoval, že ona je absolutně bezchybná. Naopak mě tam dokonale otrávila Catherine Keener, její postava je navíc zcela dementní a jen tam překáží, naštěstí se tam vyskytuje jen minimálně. Čili mě osobně tento film hodně potěšil, projekci jsem si užil, bavila mě hudba i akce, a celkově mi to hodně sedlo. Pokud bude nějaké pokračování, určitě si ho nenechám ujít. (30.06.2018)

(40%) Viděno v kině. Oběsím se ! A můžu si za to sám. První film, který je oslavován jako pecka režiséra Villeneuvea mi moc nesedl. Prostě režijní styl toho režiséra moc nemusím až na nového Blade Runnera, který mi nečekaně sedl. Tohle pokračování mi přišlo téměř identické. Mělo to jiného režiséra, jiného hudebního skladatele a přesto mi to přišlo naprosto stejné. Podle trailerů jsem čekal akčnější styl, nekompromisního Benicia atd. Bohužel skutek utek. Úvod se rozjíždí opravdu slibně, jenže pak se to po pár vcelku slušných akčních scénách trochu zadrhne a máme tu druhou půlku filmu a ta je až do konce nesmírně utahaná. Takže popořadě. Akční scény jsou slušně natočeny, sice ne nějak profesionálně, ale nic proti nim nemám. Finální akce už je o dost méně, ale budiž. Pochválit ještě můžu herce Brolina, který mi do role pěkně seděl. Benicio, no těšil jsem se na něj. Nezahrál to špatně, ale mohl se předvést víc. A tím myslím hlavně po akční stránce. I mi nepřišel tak nekompromisní jako v jedničce. No a hlavním kamenem úrazu byl scénář a příběh. Příběh, nikam se neposouval a scénář ? Škoda slov. Netušil jsem, že se to začne ubírat někam do prdele. Prostě celý nástřel filmu tu je a pak to celé ve finále vyzní do ztracena. Podobný pocit jsem měl v jedničce, ale ted si říkám, že jsem byl v hodnocení původního filmu moc krutý, i když hodnocení stejně nezměním. Benicio tu ve finále má dobrou sekvenci, kdy vypadá fakt nesmrtelně (víc neřeknu). Ale přesto jsem zklamán, jakou patlaninu ve výsledku natočili. Třetí Sicario už fakt nesmím vidět. Takový promarněný potenciál. Blbě se mi to rozepisuje, nešlo mi jen o akci, ale aby to mělo nějaký funkční děj, pointu, zajímavé scény a ono to celé vyznělo tak nedodělaně. No nic, takže opět slabý podprůměr. (01.07.2018)

Obdivuhodné úmysly bohužel zastíněny řemeslnou i scénáristickou rutinou (především ve vztahu k očekávání). Příběh nabídne na ploše dvou hodin dostatek akce, zajímavě konfrontuje své protagonisty a končí hollywoodsky neotřelým a troufalým způsobem, ovšem pořád mi to přišlo málo. Vývoj postav zůstává zoufale nedořešený a povrchní a děj neeskaluje jako samostatné komplexní dílo, ale spíše jako seznamovací úvodní epizoda něčeho mnohem rozsáhlejšího - to jsem ještě ochoten omluvit v budoucnu, pokud se natočí třetí díl, který vše zaklapne a dotvoří. Co však už neomluvím, je tentokráte nevýrazná inscenace a těžkopádné rozvíjení příběhu, který se skládá ze série na sebe nakupených plánů a misí, jejichž (ne)splnění jen vytváří kulisu pro sice zajímavý a dramatický, ale neuspokojivě rozvětvený konflikt morálky a pragmatismu ve světě bez pravidel. Brolin a Benicio opět herecky na jedničku a kvůli jejich postavám se na pravděpodobné završení docela těším, doufám ale ve značně osobnější a myšlenkově jednoznačný přístup, tenhle hluboce se tvářící a přitom emocionálně chladnokrevný akčňák velké dojmy nezanechá... 60% (17.09.2018)