Adaptace

Ujetost z pera Kaufmannova. Tentokrát o něm samém. Aneb jak napsat film o adaptaci knížky a využít přitom všechna "hollywodská" klišé. Jen by mě zajímalo jaká osobnost je asi Charlie ve skutečnosti. Jediné co tomu chybí je "ujetější" režie, prostě Jonzova je až příliš obyčejná a nenápaditá. Ke Kaufmannovým věcem se tento styl vůbec nehodí (aneb Gondry to jistí). Pro mě až třetí nejlepší snímek dle jím sepsaného scénáře. PS - Vyplatí se počkat na dva dovětky po titulkách. (11.08.2004)

Sledovať naživo ako vzniká filmový scenár? Ako vznikajú jednotlivé repliky? Akým vývojom prechádzajú postavy? Ako prichádzajú krízy v písaní? Ako nápad dobré. Ale prečo mám sledovať nudný film o nudnom scenári? Jo ono to je o medziľudských vzťahoch a o vzťahu k sebe samému? No a to mi má stačiť? Samé otázky a žiadna uspokojujúca odpoveď. Takže ak máte chuť na veľkú porciu metafor, prirovnaní a filozofovaní o živote, tak to si teda prídete na svoje. Ale inak, orchideja nebola nikdy tak nudná. A to je už čo povedať. (29.12.2011)

Film ve filmu, to je přesně to co se dá o Adaptaci říct. Charlie Kaufman je geniální scénárista, který dokáže pomocí vhodných slov vyjádřit téměř cokoliv. Svou genialitu a lásku k filmu nám nyní ukazuje mnohem silněji, neboť by se dala označit za jeho fiktivní biografii. Sám sebe vytvořil jako muže, který právě pochází krizí středního věku. Filmový Charlie dostane novou zakázku, má napsat scénář podle slavné knihy Susan Orleanové Zloděj orchidejí, přestože si knihu zamiluje není schopen ze sebe "vypotit" byť jednu jedinou scénu. Čím více však nad dějem filmu přemýšlí, tím hlouběji zapadá do knihy a beznadějně se zamilovává do její autorky. Což ho vede k výrazné změně příběhu, vnáší totiž do scénáře sám sebe, režiséra v krizi středního věku, který bádá nad tím, jak napsat scénář podle knihy Zloděj orchidejí. My se tak vlastně stáváme svědky originální Kaufmanovi hříčky, kdy sledujeme film, který vlastně teprve vzniká. Scénárista do filmu vložil plno černého humoru, ironie a narážek na své vlastní řemeslo, přesto že se dozajista jedná o fikci, je nutné se nad dílem samotným zamyslet, neboť tentokrát nám dá Kaufman možnost nahlédnout přímo do svého nitra, dává nám možnost dozvědět se o něm více, není však jasné, jestli nám dává možnost nahlédnout do svého pravého já nebo si pro film vytvořil novou identitu, takového Donalda Kaufmana. Pokud však ne, můžeme mezi narazit na spoustu střípků, na spoustu Kaufmanových myšlenek, neboť - a to se mnou můžete souhlasit nebo ne - se jedná o film složený přímo ze sletu idejí, které se scénáristovi líhly v hlavě. Dle mého názoru se jedná o jeho výpověď, kterou nám dává najevo názor ke svému vlastnímu řemeslu. Ať je to tak či onak, Adaptace je rozhodně velice zdařilým dílem se spoustou hereckých hvězd (Nicolas Cage, Meryl Streep, Brian Cox...). (13.01.2006)

Já se klaním panu Kauffmanovi. Já se klaním jeho mozku. Já se klaním tomuto scénáři. Vrchol filmové mystifikace, musím se přiznat, že doted nevím, co je nakonec pravda. Existuje ta knížka? O čem je ta knížka? Má Kauffman bratra (ano, má, to jediné vím)? Existuje ten guru filmového scénáře? Ani tyhle otázky stejně ve mě nekazí celkový dojem z celého filmu. Film je geniální jak ve své výšce, šířce, ale i hloubce. Snímek komplikovaný jako samotná španělská vesnice, nakonec je v podstatě pouhou obžalobou vlivu hollywoodské produkce na kvalitní scénáře, a to zejména na Adaptace knižních bestsellerů. Cage si vystřihl perfektního životního tragéda, který neměl štěstí ani ve svém nemožném bratru. Konec filmu je už pouze zlomením vazu mým mozkovým buňkám, které jsou už tak vytíženy celým filmem. A tak se naposledy ptám. Je to dokument nebo film? (21.07.2006)

Rozhodně velmi chytře natočený snímek mísící realitu a fikci do jedné v zásadě velmi autentické výpovědi. Určitý problém vidím v tom, že hra s fikcí do jisté míry podrývá film jako takový. (což je mj. velmi dobře vidět na rozporuplném hodnocení) Film opravdu nemůže být pouze snůška pocitů a lítostivých sebepozorování. Jistě je regulérní, vysmívá-li se akčním trhákům a podobné masové filmové produkci. Problém vidím jinde... Přestože si film z těchto trháků utahuje, nebojí se zároveň v posledních patnácti minutách reinterpretovat celý příběh vložením přesně té vysmívané akční pointy. Samozřejmě, že ne bezhlavě, nýbrž velmi chytře a s poukazem na to, že posledních 15 minut "přece psal někdo jiný", ale stejně... Samozřejmě, že jde o (postmoderní) hru s žánry, s pravdou a nepravdou, s relativností našeho vnímání. Našli bychom velmi přesné paralely tohoto přístupu v současné literatuře či výtvarném umění. Problém vidím v tom, že tím podráží nohy na kterých stojí. Je to zábavné, duchaplné, napínavé, hravé, překvapivé... ale také poněkud destruktivní... (06.06.2008)