Společenství vlků

Napoprvé spíše zklamání a bohužel nevím, jestli bude nějaké podruhé. Atmosféra je bezesporu uhrančivá a koncept neokoukaný, ale ten snový a zamotaný narativ mi zkrátka přišel místy křečovitý a až příliš odtažitý. Je to možná báječná škola v aranžmá fikčního a fantastického světa, ale jeho dynamika mě nebavila a příběh mě oproti stejně starému a v lecčems podobnému Nekonečnému příběhu za pačesy nechytil. Ale třeba příště. 65% (01.11.2020)

Tedy, něčeho podobného bych se v dnešní době blockbusterů s otravným CGI dočkal asi jen stěží - osmdesátky fantasy filmům přály a Company of Wolves je toho dalším důkazem. I v porovnání s podobnými Sleepy Hollow T. Burtona nebo Gilliamovými Brothers Grimm je pro mě tenhle snímek jednoznačným vítězem. Příběh je možná tak trochu na pozadí, ani ne tak kvůli své snové nedoslovnosti, ale zkrátka protože se na to moc dobře dívá a ještě lépe poslouchá (hudba je vpravdě úžasná), tudíž ojedinělá atmosféra se stává tím, na čem divácký zážitek leží nejvíce. A stojí to za to. 9/10 (26.12.2013)

,,A babičko proč máš tak velké oči?"-,,Protože jsem skoro slepá a musím nosit silné brýle." Tradiční pohádku o tom, jak červený plášť zmizel ve vlčích útrobách pojal Neil Jordan hodně po svém a vykouzlil tak vizuální skvost, který mě svojí obrazovou a hudební krásou úplně okouzlil. Škoda jen, že po obsahové stránce mi přišel film trochu prázdný. Sice je babiččina chaloupka přeplněná až po střechu různými symboly, ale Neil Jordan přechází ze snových představ do vyprávění a zase zpět, bez nějakých znatelných přechodů a tak mi toto bloudění ze snu do snu dalo trochu zabrat, protože jsem film sledoval v pozdních hodinách a tak jsem měl občas větší starost o to udržet víčka nahoře než sledovat jestli se pohybujeme pořád na úrovni snu, ale za již zmíněnou vizualitu, originální pojetí a půvabnou hrdinku, která navíc svůj part zahrála velmi dobře musím dát 4* (15.08.2008)

Súhlasím, našlo by sa tu pár spoločných prvkov s Burtonovou Ospalou dierou, hlavne čo sa prostredia týka a námetom, ktorý v oboch prípadoch tvorí temná legenda s prekliatím. Réžiou, hereckými výkonmi a celkovou ponurou atmosférou sa to ale nedá zrovnávať, tá u Ospalej diery hrala úplne inú ligu. Na druhú stranu, niektoré obsahové a formálne motívy - snové výjavy, obrazová symbolika, náročnejšie skladanie deja z niekoľkých minipríbehových odbočiek.... boli minimálne zaujímavé. 65/100 (17.08.2015)

Dokonalá výtvarná stylizace, podmanivý způsob vyprávění, kdy jeden příběh v sobě skrývá další, dívenka na prahu dospívání, jejíž nevinnost je nebezpečnější než vyceněné zuby vlkodlaka, působivé efekty a hlavně vlci různých podob, povah a odrůd - suma sumárum snímek, který si mne získal už při prvním náhodném shlédnutí a jemuž léta neubrala na atraktivitě ani to nejmenší. (23.06.2007)