Purpurová růže z Káhiry

Woody mi připoměl jaké to je si u filmu trochu zasnít. Vykašlat se na zajeté konvence a naivní příběh a nechat se unášet skvěle šílenou atmosférou snímku. Uchvátila mě křehká Mia Farrow, zábavný Jeff Daniels a hlavně Woody Allen, coby režisér upřímně nerealistické pohádky, kde se svět snaží, alespoň na chvíli, vypadat jako vzrušující a skrytými fantaziemi oživlé místo. (24.09.2009)

Tak jsem si říkala, že od Woodyho Allena jsem viděla už tolik filmů, utvrdila jsem si názor, že je zkrátka geniální, ale asi mě nemůže ničím dalším překvapit. Omyl. Tohle bylo opět přesně v jeho stylu - v prvé řadě nesmírně originální. Na Miu už jsem si vcelku zvykla, ač její pisklavý hlas mi ještě sem tam vadí. Nějaký vtípek, skvělé dialogy, to opět nechybí. A pan režisér nám ukázal, že ještě stále mu nechybí nápady a náměty na filmy, které už jen pro svou originálnost zkrátka nemůžou být špatné. (17.06.2013)

Vynikající, mimořádně nápaditý a originální snímek, který řadím mezi absolutní top díla Woodyho Allena. Hned vedle Annie Hall, Manhattanu a Zelig. Film je (v super zkratce) o snění a tvrdé realitě, v které na lidi není moc spolehnutí...:-) Výborný film, všem doporučuji! "GO WITH TOM, HE´S GOT NO FLAWS." (02.02.2007)

Nebudem si navrávať, že sa mi film páčil ako iné allenovky. Nie. Po dlhej dobe som sa síce tešil na inú tvár než na ďalšiu ukecanú postavu z Allenovej zbierky, no očakávaná zmena neprišla vhod. Príbeh je pekný, ale bez skvelých hercov mi to prišlo len ako nejaká televízna sprostosť pre uplakané ženy, ktoré si chcú pripomenúť čo znamená láska úplne naivným spôsobom. Ani tá originálna myšlienka sa v mojich očiach správne neusadila. Zapasovali mi tam akurát prvky komédie. 60%. (13.02.2008)

Nemít to takový závěr, jaký to má a pak taky ten celkem originální náměť, je to jen tuctová romantická komedie/pohádka s jednorozměrnými charaktery, naivním fungováním reality a spoustou přeslazených momentů. Pozitivní pro mě je, že jsem v tom moc nepoznával Allenův typický styl, který mi osobně vůbec nesedí, ale výsledek stejně nedopadl o moc líp. On si ten film sám za tu dobu (což je vinou hlavně toho, že za ním stojí slavný Woody Allen) vytvořil takovou pověst hrozně originálního a příjemného, který má světu říct, že filmy mají lidi hlavně bavit a že do kina si chodí člověk oddechnout a nehledat logiku apod., jenže tohle je takový základ, na kterém stojí asi každá komedie (která ale opravdu chce být komedie, aby někdo neměl chytré připomínky). Allenova verze téhle teze má tak nadšený ohlas dost pravděpodobně jen proto, že je Allenova a že tak významný režisér si něco takového může přece dovolit. Jenže já si nemůžu pomoct, mě ani tímhle neoslovil. Ne, že bych si rád u nějaké dobré komedie neoddechl, dokonce i těm únikům do filmových (potažmo seriálových) světů, kde vše dopadne dobře rozumím, takže ten film měl velký potenciál mě oslovit, ale tady jsem měl problém s tím, jak moc se to snaží propojovat realitu s tím fikčním světem, přičemž to nedokáže plně využívat svůj potenciál a ve vykreslení reality to kvůli jednorozměrným charakterům selhává už úplně, až teda na ten závěr. A přitom se to neustále chce omlouvat tím, že "to je přece oddechovka a víc od toho přece nikdo nečeká". No jo, ale proč by to nešlo? Proč to tak zbaběle omlouvat a tvářit se, že z toho nešlo dostat víc? Takové Pleasantville má vlastně dost podobný námět a i když se v druhé půlce filmu začínal dost rozpadat, přišel mi propracovanější, než u Purpurové růže a přitom jsou to obojí vlastně oddechovky. A i jemu jsem víc jak tři nedal (i když bych rád), takže tady tomu nebude jinak. Nepřijde mi to nijak zvlášť nostalgické, ani milé, ani vtipné, ani se k tomu filmu nebudu rád vracet... spíš jen takové obyčejné, se zajímavým a originálním námětem, který ani pořádně nevyužívá, spíš ho bere jako oběť na poukázání "hloubky" jednoduché oddechovky a snaží se umlčet možnost, že i oddechovka může mít víc do sebe a stále zůstat oddechovkou se stejným vyzněním. Pane Woody Allen, my dva si prostě nerozumíme, ať už od vás vidím v podstatě cokoli... 3* (26.10.2022)