Fandy, ó Fandy

Co je to za svět, kde neexistují žádný důvody, proč se v práci snažit. Kde je všem ukradená bezpečnost práce, kde jsou jenom samý netáhla. A to prosím pořád mluvím jenom o práci. Když není řeč o práci, tak se pro změnu sedí nad půlitrem piva v hospodě a dlouze se diskutuje o všem, co koho napadne. Tehdejší doba byla přesně pro takový lemply, jako byl Fandy. Nebyl blbej, ale byl šíleně línej. Do ničeho se mu nechtělo, v ničem nijak extra nevynikal, nic ho nezajímalo, ale stal se z něj div ne doktor v laboratoři a měla o něj zájem kdejaká kočička, i když, uznávám, kolikrát valných kvalit. To je ale jediná kaňka na celém tohle příběhu a za tu pohodu a pro mě utopii nemůžu dát jinak než tři hvězdičky. (07.07.2014)

Už tenkrát jsem z toho příběhu ze života byl spíš smutný. A jestli bych se u toho dnes spíš smál, to se mi raději ani nechce zkoušet. Ale přece jen si pamatuju něco, co mě hodně pobavilo. Nezbytná sexuální pomůcka - velký hrnec s velkýma ušima! Kdo film viděl, ví... To budu muset taky někdy zkusit (s nějakou žirafou :-). (14.07.2013)

Naďa Urbánková sice zpívala Fandy ó Fandy, pružný jsi jak kšandy, chytrý jsi jak Gándhi... Já však souhlasím asi jen s tím prvním. Fandy tedy moc chytrosti nepobral, hrdina filmu je něco čemu se dnes říká looser a za řadu jeho lapálií skutečně nemohl osud, ale jeho vlastní blbost... Fandy je takový hloupý dobrák. Na osmnáct hloupý skoro dost. Ale jak přesně napsal Malarkey, tehdejší doba přímo nutila člověka splynout s davem. Nevyčnívat, nevybočovat, nějak si své udělat a prostě nějak být. Hlavně v tom kompostu socialismu nedělat moc průvan. Jednak na sebe člověk upozorní a jednak soudruzi jsou radši když něco funguje ale blbě, než to měnit. A tak mne jeho životní lapálie až tak nezaujaly. Co zaujalo byly kulisy zahnívajícícho Husákova půlnočního království. Člověk si dnes nad tím prostředím a nad tou dobou opravdu musí s chutí odplivnout. Od komedie čekám více, třeba to , že se budu smát. To se mi u této nestalo. Co jsem ale obdivoval byly až artistické výkony hlavního hrdiny, které by se daly dokonce nazvat raným street parkourem. Vrcholem byl žebřík z popelnic!!! :-). 2 rajčata.* * (18.05.2017)

Pan Kachyňa asi pojedl nějakých hub, protože některé scény, zejména blbiny, v podnikové rýsovně nelze snad pochopit jinak. … a už asi vím, kde Tomáš Vorel v Kouři už trošku „opisoval“. No holt asi ty „fabriky“ vypadaly všude stejně. Ještě štěstí, že jsem v té době prožil jen období školy. Druhá rovina je čistota (naivita), pořád ještě dětské duše, docela uvěřitelného a neokoukaného hlavního hrdiny. Na místě je určitě paralela s Kleinovými básníky, které pojí stejný rok vzniku, kde však divy byly komerčně snesitelnější a chlapci více estetičtější. Tudíž jeden film zapadl a další se rozvrstvil do poměrné eponymní ságy. Holt život lékaře není život elektrikáře. Dále Fandu doslova potopila hudební složka, zejména v titulní skladbě, ať již ve výrazu obrýlené a tehdy populární zpěvačky, stupidního textu tak i velmi slabé ba až příšerné melodie. Ale nechám to na kontroverzní trojce, byť takové „menzelovsky“ vachrlaté. (07.07.2014)

Film jsem viděla poprvé až nyní (2011), tu dobu jsem nezažila. Jistě, je to místy dost přitažené za vlasy - za každou cenu gag, pokus o crazy komedii atd., ale stejně to je snímek pozoruhodně svižný a pro mě osobně překvapivý v tom, jak znázorňoval tehdejší pracovní morálku v některých regionech a morálku doby obecně. Taky mě překvapila scéna s Bédou coby prostitutem. Prostě na tu dobu poměrně nezvyklé. Tři hvězdičky si to zaslouží. (19.11.2011)