Smrt krásných srnců

Pozoruhodný byl způsob, kterým Ota Pavel dospěl ze sportovního novináře slibných reportážních próz (DUKLA MEZI MRAKODRAPY) nejprve k beletrizaci životních osudů vrcholových sportovců (SYN CELEROVÉHO KRÁLE) a posléze i vlastního života. To však bohužel v době, kdy se začal uzavírat tragický příběh jeho života mezi lékařskou ordinací a občanskou existencí. Poetické vidění světa, vlastní tomuto mistru pera, beze zbytku - nikoliv poprvé ani naposled ve své skvělé filmografii - ztvárnil Karel Kachyňa. Totéž platí i v tomto případě také o Kachyňovi scénáristovi. Poetický obraz prvorepublikové reality popisovaný na životních osudech rodiny, jejíž postavy nemají daleko k hrabalovským hrdinům, dotváří skvěllé postižení genia loci Poberounčí dnes nazývaného Krajem Oty Pavla. Silné a původní je i vidění protektorátní reality, v němž se kombinuje dětský pohled "zdola" s tím věcným, oproštěným. Kombinace hrůz a zoufalého vzepětí sil u těch, které nepostihla péče nacistického "nového řádu", je dalším rozměrem skvělého díla. Mimořádné jsou i kreace Heřmánkova, Hrušínského a jak se zdá, i přehlížené Marty Vančurové. Myslící divák je tímto obrazem moudré, soudné pošetilosti nadšen a Pavel dnes na pomyslných nebesích desáté Múzy podává ruku svému autorskému druhu. A to přesto, že od premiéry uplynulo "pouze" dvacet let a fous. (01.01.2008)

Krasny humorny i dramaticky pribeh jednej rodinky, ktoru zastihol prichod druhej svetovej vojny. Vedel som, ze Kachyna ma nesklame a dokazal natocit skvely film, aj ked uznavam, ze mam v jeho filmografii este medzery. Najviac ma pobavil predaj vysavacov, alebo kúpa rybnika a neskor i predaj chladnicky s mramorovou doskou :-) Prvych 60 minut skor komedia, zvysok filmu drama... 01.06.2009 ___ Karel Heřmánek - (Tatínek) +++ Marta Vančurová - (Maminka) +++ Rudolf Hrušínský st. - (Prošek) +++ Jiří Krampol - (Hejtmánek) +++ Lubor Tokoš - (Nejezchleb) +++ Dana Vlková - (Irma) +++ Ladislav Potměšil - (Korálek) +++ Jan Přeučil - (Inspektor) +++ Alois Švehlík - (Rozvědčík) +++ Hudba: Luboš Fišer +++ (01.06.2009)

Autobiografické povídky Oty Pavla krásně a souvisle pospojovány v jedno souvislé dějové pásmo, které vrcholí tragickým osudem jedné česko-židovské rodiny za okupace. Bezprecedentní vyjádření radosti, štěstí a úsměvů, ale i strachu a nervozity, velmi vážné životní osudy-události, prolínající se nenapodobitelně osobitým způsobem, a to právě ve formě zpracování. Které bylo asi i nejsilnější složkou celého tohoto filmu, i když samozřejmě zde bych po této stránce, velmi nerad odsuzoval film i jako vynikající příběh. Žili v Čechach, byli stejní jako my, ale po příchodu Němců se něco změnilo-těžká loučení, změny profesí, profesní růst-hodně peněz vs. chudoba, dobré jídlo vs. nic, veselí vs. žal. V tomto filmu můžete najít opravdu mnoho protikladu. Ale také se můžete jen zamyslet nad tím čeho všeho jsou, nebo byli lidé schopni... Film který i přes časné reprísování nikdy nezklame, brilantní příběh se zajímavými postavami a hereckými výkony dokáže zaujmout od začátku až do samého konce, ať už díky opravdu životní roli Karla Heřmánka a nebo jen nezapomenutelnou v podání starého rybáře Proška (Rudolf Hrušinský)-jediného kamaráda Poppera. (12.05.2007)

Nesedí mně příliš literární díla Oty Pavla. Jdou zcela mimo mě. Akorát pokud se je rozhodli tvůrci zfilmovat, jsem schopný udělat výjimku a zhodnotit výsledek. Předně není nemožné si nepovšimnout, jak film, přes svoji relativně standardní stopáž, nudí. Ano, jde o hluboce lidský snímek, ale de facto se jsem se takového pojetí dočkal až ve druhé polovině, kdy přišlo na řadu období okupace a s ní spojený odsun židovské rodiny. Do té doby film nudil. Prodávání vysavačů nepovažuji za nějakou mimořádně masivní myšlenku. Heřmánek byl ve své roli velmi dobrý a Hrušínský si na malém prostoru poradil mistrně se svým upřímným "dědkovstvím". Jenže, když se film rozpadá na dvě části, na nudnou a působivou, ani moje hodnocení nebude závratné. Přesto je to film, který za vidění stojí, ale nějak moc se reprízuje, což mu vlastně také moc neprospívá. Mé hodnocení: 60% (10.03.2013)

Ota Pavel byl skutečně skvělým spisovatelem a vypravěčem a jeho kniha se čte vlastně sama, ovšem filmové zpracování Karla Kachyni je tak geniální, že knižní kvalita pro mě není úplně stoprocentním šampionem. Humorná stránka je výborně skloubená s tou tragickou, příběh mě chytil za pačesy a už mě nepustil a Karlu Heřmánkovi bych dal za jeho výkon letenku do Hollywoodu a adresu na Stevena Spielberga. Takového Oscara Schindlera by vyšvihl naprosto suverénně. Nevím, co bych měl říci. Zasmál jsem se, soucítil jsem, zamrazilo mě, ale hlavně jsem cítil obdiv, obdiv ke všem, kdo se na tomto filmu podíleli, obdiv k české tvorbě. (02.12.2011)