Režie:
Damien ChazelleScénář:
Josh SingerKamera:
Linus SandgrenHudba:
Justin HurwitzHrají:
Ryan Gosling, Claire Foy, Jason Clarke, Kyle Chandler, Corey Stoll, Patrick Fugit, Christopher Abbott, Ciarán Hinds, Olivia Hamilton, Pablo Schreiber (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Před padesáti lety se půl miliardy lidí mačkalo u televizí, aby v přímém přenosu sledovali přistání posádky Apolla 11 na Měsíci. Krátce nato pronesl astronaut Neil Armstrong slavnou větu „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo,“ a počin, který se stal možná nejodvážnější výpravou od plavby Kryštofa Kolumba, byl tímto úspěšně završen. Stejně fascinující ale byla éra, která tomuto letu předcházela, a životní příběh člověka, jenž dostal to privilegium udělat na Měsíci první „lidský“ krok. Příběh Prvního člověka začíná v roce 1962, kdy začal pracovat jako pilot pro NASA a kdy se musel vyrovnat s osobní tragédií, smrtí dvouleté dcery na nevyléčitelnou nemoc. Pro práci, která představovala permanentní koketování se smrtí si těžko mohli v NASA vybrat vhodnějšího aspiranta. Armstrong (Ryan Gosling) není vesmírný kovboj, který by riziko podstupoval dobrovolně a s frajerským nadhledem, na druhou stranu ani nepanikaří v situacích, kdy mu jde o život. Jeho základním charakterovým rysem je klid. Klid ve chvíli, kdy se ve zkušebním modulu řítí k zemi volným pádem, klid, když odpovídá synovi na otázku, zda se z mise vrátí, klid ve chvíli, kdy dělá onen historický první krok. Protiváhou tomuto klidu je pak absolutní neklid jeho ženy (Claire Foy) a její vnitřní drama, s jakou prožívá jeho každý úspěch, a možnost, že se už nikdy nevrátí. (Cinemart)
(více)Videa (16)
Recenze (806)
Čekal jsem to dost jiné, ale dostal jsem poměrně zaujatý a sentimentální film. A sedl mi :). Těžko chtít od životopisného filmu nějakou space operu, to srovnávat snad moc nejde. Pláč nad tím, že jiní dostali málo prostoru, asi taky není ze stejného důvodu namístě. Neil Armstrong byl zajímavý člověk, a film se k němu zachoval poměrně citlivě, ve smyslu předvedení a nesouzení. Říkalo se o něm jako o jediném ateistovi mezi astronauty, že je jím proto, že bůh není letadlo. O tématu se ve filmu cudně mlčelo, to jediné mi snad trochu vadilo. Drama muže, který se pere s tím, jak jeho blízcí jeden po druhém předčasně umírají... s pěknými kulisami... všech pět palců nahoru. ()
Upřímně řečeno, na film jsem se chtěl podívat jen a pouze kvůli jeho režisérovi (téma filmu mě před zhlédnutím nezajímalo). A měl jsem docela velké obavy z toho, že se tentokrát pouští do látky, u které zároveň není autorem scénáře (v tomto případě také předlohy), a navíc do něčeho, co vůbec nesouvisí s hudebním žánrem. A protože se novým historickým a životopisným hollywoodským filmům (až na nějaké ty výjimky) už z principu vyhýbám, příjemně mě překvapilo, že mi Chazelle tuto podívanou udělal nejen koukatelnou, ale zároveň mě po ty více než 2 hodiny opravdu bavila. A to i přesto, že si mě snímek získával zpočátku velmi pomalu a jakoby nenápadně (nebo možná právě proto?). Armstrongův příběh dlážděný profesními, ale i osobními neúspěchy a ztrátami má řadu silných momentů, ovšem ten nejsilnější přichází v závěru (ač beze slov, tolik vypovídající..ústřední pár byl celkově výborný, zvlášť Foy překvapila). Whiplash a La La Land se mi sice líbily o něco víc, přesto jsem byl znovu moc spokojen a hodnotím proto silnými 4*. ()
Chazelle rozhodně nezklamal, zároveň však ale jeho letošní kousek na čele mé topky bohužel nebude. Audiovizuálně se zase jedná o špičku a vyprávění obrazem i zvukem je u tohoto stále mladého talentu na takové úrovni, že se mu aktuálně vyrovná málokdo. Opět zaujme hudba Justina Hurwitze se skvělým ústředním motivem, audio podkres burácivých raketoplánů i vesmírného ticha a nezaostává ani roztřesená, subjektivní kamera Linuse Sandgrena, který loni dostal Oscara za La La Land. Tentokrát nám ukazuje, co asi tak vidí piloti a astronauti, když se potácejí na hraně atmosféry, a jistě vás nepřekvapí, že je to dost znepokojivý pohled i pro silné žaludky. Potud tedy vše v pořádku, avšak příběh roztažený na téměř dvě hodiny místy nudí, obzvláště nutná rodinná linka na mě nevyzněla zdaleka tak silně, jak by měla. V některých chvílích tak sledujeme až procedurální drama ve stylu Apolla 13 (akorát s mnohem decentnější patetičností, přece jen jsme se od rozmáchlých devadesátek trochu posunuli), ale hluboký lidský příběh a emoce na mě tentokrát prostě moc nefungovaly. Škoda. Potěší ještě šedesátkový vizuál a povedená atmosféra, ale od tvůrce La La Landu bych přece jen doufal v něco trochu víc. Ale to je spíš můj problém, První člověk bezesporu výborný je. ()
| Rozpočet: 59 miliónov $ | Tržby: 100,5 miliónov $ | Film, ktorý ma zo začiatku intenzívne dráždil vôľou pôsobiť dobovo v každom aspekte: staroškolská kamera, strih, coloring... - veci, ktoré ma vždy iritujú, keď sú samoúčelne použité. Chazelle si to ale postupne obhájil, a vznikol z toho anti-mainstreemový, skromný film, ktorý chcel vykresliť tvrdú skutočnosť každodenných strastí každého z nás, a nie namalovať superhrdinský obraz. O to viac si človek dokáže vážiť jedincov, ktorý napriek životnému bahnu, ktoré ich brzdí z každej strany, majú ambíciu byť niečim viac. Takým bol aj Armstrong, ktorý nekecal, ale konal. Klobúk dole. ()
Je moc fajn vidět, že hvězdně obsazená studiová oscarovka může být podána bez samoúčelného emocionálního kalkulu, spoléhajíc výhradně na herce, formální preciznost a takřka geniální režisérský um. První člověk je pocitové drama o jednotlivci, který musel hledět navzdory nepřízním osudu vpřed a nakonec udělal největší krok v historii lidstva. Příběh jednoduchý a postavený na řadě morálních klišé, ale díky komorní subjektivní komunikativnosti (žádné oslavné patriotické chorály během klíčové scény nečekejte) je zároveň osobitý a hodnotný. Přesto v tom ale pořád vidím nenaplněný potenciál. Vykreslení Armstronga jako strojového dříče, který si jednou pobrečí a po zbytek filmu nosí stejný výraz, není zrovna šťastným rozhodnutím (a Goslingův tradičně minimalistický výkon to podtrhává), a scénář se příliš uchyluje do méně zajímavé rodinné zóny na úkor zvýraznění vztahu Armstronga s ostatními kosmonauty - ten film mohl být přenádherným epitafem ztráty bližních pro dosažení vysněného, osud jedince přesahujícího cíle, kdyby se tak nerozkročoval mezi osobní, politické a čistě percepční sféry a kdyby místy tak formálně nedeklamoval svou dramatickou chtěnost. Takhle je to "jen" zajímavě natočené a božsky ozvučené životopisné drama s vesmírným přesahem, který hraje fyzicky možná menší roli, než budete očekávat (což není vůbec špatně). ()
Galerie (49)
Zajímavosti (38)
- Když Armstrong (Ryan Gosling) hovoří o tom, že pošle svou dceru do Saskatchewanu, aby se pokusil o její vyléčení, mluví o Dr. Haroldu Johnsovi, který vyvinul léčbu záření Cobalt-60. (willy1)
- Na začátku filmu, kdy je děj zasazen do roku 1961, je možné vidět, jak Niel Armstrong (Ryan Gosling) čte z lékařské knihy, kde je obrázek magnetické rezonance (MRI). Ta ale byla vyvinuta až v 70. letech. (vojacekr)
- Dá se říci, že při natáčení byla použita dobová technologie, tedy žádné digitální kamery, ale pouze filmové pásy, a to dokonce různých šířek a formátů, jako Super16mm (zrnité sekvence), 35mm (také horizontálně, systém VistaVision), 35mm Techniscope a velkolepý IMAX 15/70 (lunární sekvence). (warner)
Reklama