Nesnesitelná lehkost bytí

Pustit se do zfilmování tak složitého, filozofického a mnohovýznamového románu, jakým Nesnesitelná lehkost bytí bezesporu je, si žádá vekou odvahu. Leč ta samotná ale nestačí... Když se o adaptaci Kunderových děl pokusili čeští tvůrci, dopadlo to o poznání lépe, což bylo zapříčiněno tím, že si vybrali mnohem shůdnější látku. Jak "Já truchlivý bůh" a "Nikdo se nebude smát", adaptace povídek z jeho souboru Směšných lásek a jeho první plnohodnotný román "Žert" skýtají bezesporu větší filmový potenciál, než jeho další romány "Nesnesitelná lehkost bytí" a "Nesmrtelnost". Nádhera a hloubka těchto dvou Kunderových románů netkví v samotném ústředním ději, který tvoří jen jednu z rovin románů. Kouzlo románů je v Kunderových filozofických úvahách, názorech a maličkostech, které na čtenáře dolehnou jen při jejich pozorném čtení. Tento film mě tedy zákonitě musel zklamat... Tři hvězdičky z úcty k Milanu Kunderovi a díky ústřednímu hereckému páru, uhrančivosti Daniela Day-Lewise a panenské kráse Juliette Binoche. (23.11.2008)

Vpodstatě dokonalá ukázka současného vývoje Kunderova mýtu. Od komplexního a hutného textu k řidkému a přežvýkanému příběhu, který je stylizován tak, aby byl "user friendly" pro západní publikum. Naprostá umělost prostředí by nebyla tak důležitá, kdyby právě před / po srpnová atmosféra nehrála v předloze tak důležitou roli. Kaufman evokuje atmosféru hjako klasický nezasvěcenec – všude vypichuje emblémy češství – vlajku, hymnu, Pražský hrad, ale pouhý pohled odhalí, že ve skutečnosti je vše umělé, nepochopené, překroucené. Vrcholem je závěr filmu, kdy je český venkov s nechtěnou ironií zobrazen jako na sorelových obrázcích z 50. let. Dalším problémem (alespoň pro mne) jsou herecké výkony, zejména prachmizerné vystoupení Daniela Day-Lewise, jehož Tomáš je naprosto bez jakéhokoli vnitřního napětí literární předlohy a vystačí si s jedním svůdným pohledem – přičemž únava, skepse a vnitřní exil se kamsi vytrácejí. A do třetice výtka – scénář se narozdíl od vyrovnané a mistrovsky stylizované předlohy zasekává na značné nesourodosti každodenní mluvy a hlubších myšlenek. Vyznívá to v důsledku neobyčejně pateticky a neorganicky. Pochvalu si tak zaslouží několik skvěle natočených okamžiků (vyzdvihnul bych zejména fotografování Sabininých aktů a pak působivě nastříhaný a ozvučený závěr), které mě však v žádném případě nepřesvědčily, že Kaufman natočil soudržný film, hodný Kunderova románu. Nebýt předlohy, byl bych asi shovívavější, ale tenhle film se zkrátka příliš nepovedl. (22.08.2004)

Film se mi líbil. Podle mého názoru je to jedna z mnoha variant jak mohla adaptace vypadat, určitě ne nejideálnější, ale tvůrci se s tím snažili vyrovnat poctivě. Jako jednoznačný klad filmu vidím určitě výběr herců: jednoznačně Juliette Binoche v roli Terezy, Daniel Day-Lewis jako Tomáš a Lena Olin jako Sabina. Tvůrci dali přednost dějové linii, vynechali tu "snovou" část nebo třeba Franzův příběh, což je možná škoda. Co mi tady vadilo, byla určitá naivita dobových reálií. Co ta sovětská vlajka na československé hranici? Prostě tohle mi připadá ze strany Američanů vždycky k smíchu. Asi tak jako když českoslovenští tvůrci v době socialismu točili kapitalistický západ... Přesně ta samá naivita. I přes to přese všechno si film určitě nezasloužil odsudek, myšlenku i atmosféru si zachoval a Milan Kundera měl dát dalším tvůrcům šanci k natočení svých děl. Tento román by novou adaptaci snesl určitě a srovnání by bylo více než zajímavé. (18.11.2008)

Nesnesitelná nuda dívání. Ne že by česká hymna zpívaná Američany neměla své kouzlo, ale mě prostě ten příběh absolutně nezaujal. Nevím, jestli je na vině Kundera sám nebo filmoví tvůrci, každopádně jsem se nevýslovně nudil, naprosto mě to nebavilo a postavy filmu nezajímaly (jak je to ostatně u drtivé většiny filmů o "intimitě"). Shrnul bych to do konstatování že on mrdá kdekoho, oba jsou na sobě svým způsobem závislí a končí špatně, protože takové je umění. (15.11.2006)

Tahle světoznámá kniha, která vyšla česky jen u Škvoreckého v Torontu(68 Publishers), se dočkala velmi povedeného filmového zpracování. Herecké výkony bych ohodnotil jako přesné, zajímavé jsou záběry z Prahy 1968(a Lyonu 1986). Carriere prokázal, že je velmi schopný scénárista a tak s obratnou režií vznikl "majstrštyk" pro náročného diváka. Ale opravdu tam muselo být těch erotických scén tolik..? (23.08.2003)