Odnikud

Považuju za poněkud nešťastné, že KVIFF.TV Aus dem Nichts turecko-německého režiséra Fatiha Akina propaguje jako „revenge thriller“, mohlo by to být pro určitý typ diváctva zavádějící a vyvolat nenaplnitelná žánrová očekávání. Mohu-li korigovat, tak za mě je Odnikud primárně portrétem ženy, která se svým způsobem potýká se smutkem, s náhlou, násilnou, traumatizující ztrátou (spoiler při bombovém útoku jí zemřou manžel a syn spoiler), v druhém plánu pak „studií“ nepřekročitelnosti bolesti, k jejímu překonání by mohla sice dopomoci světská spravedlnost, ale - co si budeme povídat - výkon spravedlnosti bohužel někdy klopýtá! Snímku vévodí (možná životní? doposud jsem ji nějak systematicky nesledoval, ale možná začnu) výkon Diane Kruger. A samozřejmě ano, v tom mělo pravdu ostatně už PSH, že na každého nácka platí hlavně BUM facka; co taky jiného? 75 % (21.01.2024)

Depresivní drama o vraždě, soudu a následné pomstě. Diane Kruger si po čtyřicítce vystřihla životní roli matky, která přijde o muže i syna a po neúspěšném soudním procesu, se rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou. Díky Diane se jedná o silný zážitek, škoda, že režijně a scénáristicky už film tolik nezaujme. (02.12.2018)

Na Odnikiaľ nevidím nič pozitívne, záver filmu je vrchol amorálnosti. Aj spoločenskokritický film môže byť v niečom pozitívny, tento Fatihov počin je však iba fatálny. Film bez nádeje nielenže nemá zmysel točiť, on aj škodí divákom, pretože im podsúva nihilizmus. Nemusíte veriť v súdnu spravodlivosť, verte, že Kristus bude spravodlivo súdiť na konci sveta a preto nezúfajte! (06.10.2018)

Film rozdělený na tři stylově poměrně odlišné části sleduje ženu, jejíž manžel a malý synek se stali obětmi bombového útoku dvojice pošahaných neonacistů. Jenže oficiální spravedlnost v podobných případech často selže... Diane Kruger se po patnácti letech filmové kariéry poprvé dostala do německy mluveného filmu a kupodivu je herecky suverénní (a to jsem si o ní vždycky myslel jen, že dobře vypadá, a to je ohledně jejího herectví všechno) a prakticky celý film utáhne sama. To jsou ty paradoxy moderního světa. Nejlepší Akinův film od Proti zdi. (06.07.2017)

Filmová výzva 2018 - Německo. Zatímco Fatih Akin nechává vzpomenout na jeho nepřekonatelné Gegen die Wand, Diane Kruger nechává zapomenout na nějakou Trójskou Helenu. Bezpochyby její nejlepší výkon v kariéře, jak visí na plakátech všude, kam se v Paříži podívám. Jsem moc rád, že jsem na ten film šel zrovna ve Francii, která jej dokázala v Cannes náležitě ocenit, zatímco nominace na Oscara nepochopitelně utekla. V mé letošní výzvě se Německo určitě neocitne v poli poražených a zcela zaslouženě. Spojení Fatih Akin a Diane Kruger funguje a moc bych si přál jej vidět ještě někdy v budoucnu. Poznámka na závěr - vzpomněl jsem si na své státnice z trestního práva a proklínal jsem to zasrané "in dubio pro reo". které jsem si vytáhl jako jednu z otázek z procesního práva. Já bych se v kůži Diane v té soudní síni neudržel, určitě bych byl vykázán. (25.01.2018)