Reklama

Reklama

Měsíc Jupitera

  • Maďarsko Jupiter holdja (více)
Trailer 5

VOD (1)

Obsahy(1)

Napínavý thriller z blízké budoucnosti vypráví příběh uprchlíka, který po zásahu policejní kulkou k vlastnímu překvapení zjišťuje, že umí létat. Nepravděpodobný superhrdina v lidech probouzí strach i touhu po penězích, a v podmanivých kulisách Budapešti se začíná schylovat k přestřelkám a automobilovým honičkám. Dynamická kamera i překvapivý způsob vyprávění dodávají univerzálnímu podobenství o dobru, zlu, víře a ztrátě iluzí velmi současný rozměr. Miláček festivalu v Cannes, režisér Kornél Mundruczó, vizuálně působivým opusem potvrzuje svoji vizionářskou pověst. (Aerofilms)

(více)

Videa (5)

Trailer 5

Recenze (76)

POMO 

všechny recenze uživatele

Maďarské Inception o doktorovi s výčitky svědomí, zlém anti-uprchlickém poldovi a mladém, nesmrtelném uprchlíkovi ze Sýrie, který umí létat. Není to žádný art a je to tak blbé, jak to zní. A obsahuje to jednu koulervoucí, jednozáběrovou auto-honičku ranní Budapeští. Formálně ambiciózní žánrový divnotvar s emocionálně i významově nefunkčním obsahem, který jako celek nepoberou ani po efektech a akci prahnoucí tínejdžři, ani v existenciálních tématech si libující filozofové. Rejža chce na festivaly i do Hollywoodu, ale za mě zůstává u stánku s langošema. ()

poz3n 

všechny recenze uživatele

Když trailer k filmu hlásal prodejní mantru "thriller, který tu nebyl od Potomků lidí", nevěnoval jsem přirovnání větší pozornost a myslel jsem si o tom své. Zpětně se však musím kát a uznat, že po formální stránce je Měsíc Jupitera působivou podívanou, která ze všeho nejvíc připomíná právě mé oblíbené Potomky lidí. Kornél Mundruczó se jimi musel beze všech pochybností silně inspirovat. Ať již formálně-vizuálním pojetím (podobná barevná paleta obrazu, skvělé vnitrozáběrové sekvence) či hlavní dějovou liní (apatický hlavní hrdina se náhodou dostane k člověku, který symbolizuje naději a zázrak pro společnost a proti svému primárnímu přesvědčení se postupně stane jeho ochraňovatelem). V mnoha případech pak Mundruczó sahá vyloženě k obrazové analogii. Vzezření hlavního hrdiny (jen si vzpomeňte na povlávající baloňák Clivea Owena) anebo sekvence s migranty za ploty tábora či v přeplněném autobusu jsou jen těmi nejokatějšími poctami Cuarónově kultovní sci-fi. Vše je po formální stránce navíc na opravdu skvělé úrovni a po úvodní strhující sekvenci jsem nechápal, co by se mohlo na dojmu z filmu vůbec pokazit. Jenže problém vidím v tom základním. Scénář je totiž strašlivě jalový a ač je přeplněný mnoha atraktivními momenty, je ve své podstatě hrozně nudný a vyprázdněný. Spojitou nádobou ke scénáři je pak i obsazení hlavních postav a především té úplně hlavní, doktora Sterna. Jeho tvář pro mě byla i po těch 2 hodinách nezapamatovatelným gulášem, který postrádal jakékoliv charisma (o to víc pak bolí srovnání s vrstevnatým hlavním hrdinou Potomků lidí). V neposlední řadě pak celý dojem z filmu kazí rovněž naprosto hrozivě špatné postsynchrony, které nejenže velice často ani nesedí hercům na pusu, ale postrádají také odpovídající zvukovou hloubku a z jakékoliv promluvy dělají plochý bezemoční blábol. Výsledný dojem je tak pro mě trochu schizofrenní nesoulad mezi krutopřísnou formální stránkou filmu a jeho nefunkčním obsahem a hereckým ztvárněním. Mundruczó natočil na poměry evropské kinematografie výrazný počin, který ale pod blyštivým vizuálem nemá příliš co nabídnout. 5/10 ()

Reklama

Morholt 

všechny recenze uživatele

Létající Čestmír po uhersku. Upřímně řečeno moc nechápu ty nadšené ohlasy. Po stránce příběhové je film absolutně jalový a snaha o reflexi současných společenských problémů patří k těm nejlacinějším za poslední roky. Audiovizuálně je to sice vymazlené, ale zase to není nic, co by mě vyloženě posadilo na zadek, ačkoliv automobilovou honičku jsem si užil vrchovatě. Herecky jakž takž. Merab Ninidze mě po McMafia bavil i tady a Cserhalmi je pro podobné záporácké role jako dělaný, ale na druhou stranu představitel levitujícího Syřana nemá co nabídnout. Na festivalech z toho bude nejspíš leckdo slintat, ale jsem toho názoru, že většina diváctva to přejde pokrčením ramen. 50% ()

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Po letech první film, který mi připomněl jeden z nejlepších filmů co jsem kdy viděl "Potomci lidí", což je určitě dobrá zpráva. Horší už to je se samotným filmem. Vizuální stránka je úžasná a jsou zde přesně ty postupy, které mě fascinovali pravě v "Potomcích". Nechybí tedy dlouhé a náročné záběry a všelijaké kamerové nájezdy, které jsou fascinující. Problém je v příběhu, který je jednoduchý, až jednotvárný, ale to by vůbec nevadilo, bohužel mi přišlo, že si sami tvůrci nebyly příliš jisti tím, co vlastně a jak chtějí vyprávět. Proto se film velice brzy přejí a to co původně diváka fascinovalo (levitující hlavní hrdina) ho později začíná nudit, protože to vidí po x té. Film určitě chtěl sdělit důležité myšlenky a celé vyznění filmu mělo působit daleko hlubším dojmem, než po skončení filmu divák má, ale to se mu úplně nedaří. A tak z celého filmu zůstanou, nepříliš zajímavé a charismatické postavy, (což je hlavně způsobeno tím, že postavy mají působit realistickým dojmem a není to zde rozděleno na vyloženě kladné a záporné postavy, jako spíše na postavy, které si jdou pevně za svým cílem, ačkoliv tím mohou ubližovat svému okolí) nedokončené myšlenky tvůrců ale naštěstí i dokonalá technická stránka, která přinese nejednu zajímavou scénu, (automobilová honička, točená naprosto inovativním způsobem) která však nedokáže strhnout na celé dvě hodiny. Pokud bych měl porovnávat s již zmíněnými Potomky lidí, (kteří jsou jasným vzorem) tak ani ti neměli nijak hluboký a propracovaný příběh, ale měli hluboké myšlenky a postavy, které diváka zajímali a hlavně technickou stránku, která dosud nebyla překonána. Přesto je Měsíc Jupitera tím nejzajímavějším i nejvelkolepějším maďarským filmem, co jsem kdy viděl a zaslouží si svou pozornost, protože takové filmy nevznikají každý rok. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Kornél Mundruczó se tímto filmem snaží diváka nepochybně povznést. V mých očích a naštěstí i mysli se to nakonec zdařilo, i když to trvalo další hodinku, jsem za to moc rád. Ty nádherné, podmanivé chvíle, kdy se vše to svinstvo světa děje jen pod Tebou, jsou překrásné, vskutku povznášející. Žel, není kam utéct a proto závěr, toho fantasticky zrežírovaného a námětově nadčasového dílka, nemohl být jiný...člověče nešťastný, vždyť Tebe a Tvé počínání zastaví snad už jen zázrak, svůj život sis zmarnil a teď sníš o objevení života pod několikakilometrovým nánosem ledu na nějakém vzdáleném měsíci. Bože, co Ty na to? Dopadne vše nakonec stejně? Dosáhne nový život opět jen pomíjívosti věcí a marnosti všeho snažení? Zřejmě ano, ale přesto se lze povznést, ne tělo, ale svou duši, najít v sobě ty krásné, podmanivé chvíle, kdy se vše zastaví a Ty si s pokorou a vděčností konečně uvědomíš ten největší zázrak na planetě Zemi, zázrak života. [Filmový klub Citadela - Litvínov]. ()

Galerie (67)

Reklama

Reklama