Kdo se bojí, utíká

Další z řady československých filmů popisující potíže při poválečném znovuosidlování pohraničí, tentokrát je snímek zaměřen na problémy se soužitím místních obyvatel a dosazenou početnou romskou komunitou. Stěžejní část snímku zobrazuje očekávané problémy místního mladého učitele Dudka (P. Kříž ve své typické intelektuální roli) se vzděláváním romských dětí. Další linie filmu sleduje hanebné okrádání negramotných romských spoluobčanů, jehož se dopustil bezcharakterní účetní L. Munzar. V nepřehlédnutelné roli vůdce Romů, tzv, vajdy se představil jako vždy nespoutaný a přirozený P. Čepek. Kromě těchto umělců mě zaujal také místní představitel zákona nekompromisní, i Romy respektovaný V. Kratina. Snímek nenabízí žádné konkrétní řešení problematiky soužití či návrh na omezení konfliktů, pouze zobrazuje nemilosrdnou skutečnost, jež se dosud změnila jen pramálo a místo toho se věnuje romskému folkloru a kultuře. Snímek rozhodně není špatně natočen, zkušený režisér D. Klein, jež se věnoval této problematice už v minulosti (Radikální řez 1982), natočen docela zajímavé, lehce kontroverzní dílo. (24.06.2014)

Nějak nevím, kde tam bylo to drama? Dušan Klein je herecky hodně úzkoprofilový a je to škoda, tady jsou "navíc" aspoň výborní Munzar s Kratinou. Když o tom tak přemýšlím, vlastně nevím, jaká je myšlenka nebo pointa tohoto příběhu(?), protože vede od nikud nikam. Byl bych nerad, aby se poselství zploštilo jen na "všeci kradnů", ale těžko tu hledat něco dalšího... (20.08.2021)

Velká škoda, že ani v tomto filmu nemluví cikáni normálně, ale "papírově". Jednou tak, jednou onak a někdy dokonce spisovnou češtinou. Pana Kříže nemusím, ale zde se snažil v rámci normy a svých schopností. Dějově svižné, jen mně štvaly kulturní vložky z cikánských písní. Zápletka byla dána jasně hned na začátku, takže dále nebylo co řešit. Celkově jde o průměrný film.201206079200/9354 (13.02.2014)

Jistě, film má v mnoha ohledech příliš zidealizovanou podobu a směrem ke konci chytá mírnou naivitu (hlavně co se týče kriminální linky), ale nelze mu upřít i v některých ohledech reálné vyobrazení tohoto etnika. Divák se dokáže vcelku dobře vcítit do role pana učitele, který trpí tím, že většina jeho snah přichází v niveč, navíc do role mladého idealisty byl obsazen Pavel Kříž a opravdu mu tato poloha sedla. Potěšila i přítomnost Petra Čepka, který si svého vajdu evidentně užíval. A na to, že jde spíše o drama, se divák i občas zasměje, proto lepší průměr. „Jedno vám ale můžu slíbit, až budete odsud potřebovat rychle vypadnout, pučím vám koně. Jestli ho ovšem do tý doby nesežerou.“ (02.12.2012)

K režisérovi "Básníků" mě přitáhla kniha Josefa Pohla Na cikánské stezce. Po smrti mé matky si ji vybral můj nemladší syn, přečetl ji - a tak nám posloužila na delší diskuzi u ohně na dvoře. Oba dva se o cikány zajímáme a oba dva jsme s nimi přišli do styku. Navíc jsme porovnali jejich způsob života za mého i jeho mládí a jak je tomu dnes. Nevynechali jsme likvidační tábory ve čtyřicátých ani převýchovné tábory v padesátých letech ani Ječmínek, o. p. s. (Domov pro matky s dětmi vesměs cikánskými ve Žďáře n.S.) ve stavu, v jakém je dnes -  dokonce ani oba Kleinovy "Cikány" jsme nespustili ze zřetele. Zpracování Pohlovy předlohy se nám líbilo, pře-stylizovanost filmu ani jeho pohádkový háv nám nevadil. Vliv filmu Cikání jdou do nebe (1975) je ovšem patrný. A já - kdybych si musel vybrat - bych dal přenost cikánům před básníky. Ještě poznámka týkající se necitlivosti či přecitlivělosti, Radek99 píše: pointa o důležitosti ,,cesty" mi přišla dosti umělá, mě tato uvaha rovněž nepříjemně zarazila, ale teď mě těší, že to vypíchnul i někdo jiný. (18.09.2021)