Rudovous

Japonsko, 19. století. Mladý lékař Jasumoto, vystudovaný v Nagasaki, přichází do nemocnice pro chudé. Měl se tam jen podívat, ale byl přinucen zůstat. Vše se v něm bouří, protože on je přeci pan Doktor, studoval nejnovější metody na nejlepší škole. Je samolibý, nafoukaný, chybí mu pokora... Jeho žebříček hodnot se postupem času mění vlivem okolí a příběhů těch nejubožejších, především však vlivem charismatického doktora Rudovouse, jehož skvěle ztvárnil Toshiro Mifune, který je opravdu oním Doktorem s velkým D. Tento film je plný lidskosti, soucitu a... lásky k bližnímu, ať si to zní sebe víc zprofanovaně, protože v tomto skvělém filmu to rozhodně není pouhá fráze. (30.12.2006)

Moj prvy film, ktory som od Kurosawu videl a som velmi milo prekvapeny. Ani som necakal, ze ma az tak budu zaujimat osudy roznych ludi, ci uz chudobnych, chorych, alebo aj tych, ktori nemaju len fyzicke bolesti, ale aj dusevne z roznych dovodov. Ani dlzka filmu mi neprekazala a cas mi uletel, ani neviem ako. Najviac sa mi pacila druha polovica filmu s krasnou hudbou, kde do nemocnice zobrali dievca, ktore bolo stale bite a umyvala podlahu alebo chlapec, ktory kradol, pretoze jeho rodina bola chudobna. Ale vlastne ma zaujal kazdy pribeh, kazdeho cloveka, preto 5 hviezdiciek... 31.12.2008 _____ Toshiro Mifune - (Dr. Kyojio Niide, ´Akahige´ Red Beard) +++ Yuzo Kayama - (Dr. Noboru Yasumoto) +++ Tsutomu Yamazaki - (Sahachi) +++ Reiko Dan - (Osugi) +++ Miyuki Kuwano - (Onaka) +++ Terumi Niki - (Otoyo) +++ Hudba: Masaru Sato +++ Produkcia: Akira Kurosawa +++ (10.08.2008)

Zjevná inspirace pro mnoho dalších děl (má smysl to u AK pořad ještě omílat?) a poslední spolupráce s Mifunem. Dílo netrpí typickými neduhy filmů z lékařského prostředí - na pozadí několika "obyčejných" lidských příběhů se odehrává vývoj hlavní postavy (městský ambiciózní fracek, čerstvý absolvent), která teprve s poznáváním vlastních slabostí dochází určitého prozření. Konec je nečekaně očekávatelný:)), ale jakýkoli jiný by asi byl trochu křečovitý. (23.01.2008)

Z toho mála fakt o Kurosawovi, která jsou pro mne dostupná, se zdá být zřejmé, že tento film svým způsobem jakoby uzavíral režisérovo dílo. Jeho hlavní téma, za které lze považovat stopování modernosti a lidství v novějších japonských dějinách (v zásadě nejde před éru šogunátu, tj. jen výjimečně pod rok 1600), je v tomto případě aplikováno na péči o nedotknutelné, ty z nejhlubšího dna japonské společnosti. Kurosawovo nahlížení za kulisy slov gejša, šintoismus, samuraj, bonzaj je důsledné a ve své břitké kritičnosti poprávu nemilosrdné. Hloubka a důkladnost jeho introspektivy jsou mimořádné a ovlivňují i pojetí děje, které se z evropského hlediska může jevit jako zvlášť statické. Na hodnotách a přínosu filmu to však pro zasvěceného diváka, připraveného naslouchat i vnímat, nemění nic. (27.08.2007)

Čo ma naučil Rudovous: a.) ženy sú nebezpečné, b.) nebite sa s doktormi, vedia presne čo vám vykĺbiť poprípade zlomiť, c.) samovražda je v Japonsku obľúbené a vyhľadávanie riešenie problémov všetkého druhu a výplň voľného času. A taktiež sa tu praktizujú zaujímavé operácie (no dobre, iba jedna, ale aká!) - hľadela som s otvorenými ústami, uf, sila. Sedela som medzi coralinou a PanCitron-om, posledný deň a posledný film v rámci akcie Sedem filmov Akiru Kurosawu (k stému výročiu jeho narodenia) poriadanej Japonským veľvyslanectvom na Slovensku. (Kino Mladosť - 2.3.2011) (02.03.2011)