Král psanec

Režisér nedoceněné sci-fi Perfect Sense a oscarového neo-westernu Za každou cenu, David Mackenzie, je zpátky! A opět má s sebou naprosto božího Chrise Pinea, který zas a znovu dokazuje, že je ho na kapitána Jamese T. Kirka vážně škoda. Tentokrát se převtělil do role Roberta Bruce, středověkého skotského odbojáře, který se kvůli skotské koruně nebál vraždit, sjednotil národ a ukázal Anglii, že odkaz Williama Wallace ze Statečného srdce není zapomenut. Outlaw King, který bude celosvětově uveden 9. února na Netflixu, Wallace krátce ukáže a definitivně tak sebe sama zacementuje jako jakýsi spin-off oscarového hitu Mela Gibsona. Spin-off, který si však zaslouží plnou pozornost, protože David Mackenzie režijně neskutečně válí a řemeslně, tematicky i herecky doluje z látky o střetu Skotů a Angličanů maximum. Bitvy jsou neuvěřitelně naturalistické a brutální. Mackenzie rád vrhá diváka do zmatku bitvy při zachování jasné kontinuity a smysluplnosti scény. V zápalu bitev a zakrvácených mečů se však neztrácí ani humanistické poselství, vztahy mezi postavami a hlavně emoce, kterých má film na rozdávání. A komu nepadne sanice při úvodní jednozáběrovce a neuroní slzu při poslední scéně, ten nenávidí filmy! (13.09.2018)

Outlaw King aneb jak anglán dostal chuť na Borovičku. Scottexit tak, jak má vypadat, žádný blbý referendum. Myslet si, že tenhle film bude pokračováním Gibsonovy patologické, pardon patetické podívané, by bylo věru mylné, podobně jako myslet si, že ve Skotsku více prší, pročež tam jsou všichni rezaví. Jako dobrý, první hodinu filmu se noříte do sraček a nějak vám přestává být fuk, jak tohle ostrovní derby dopadne. Až moc velká depka a Bruce si sám zatím nedokáže tu ozdůbku nad obočím obhájit. Nejlepší postavou byl berserk Douglas, jehož jméno si doufám školáci v anglických školních škamnech dostatečně pádně pamatují, protože kdyby ne, zapomínání trestá pan Douglas lehce hruběji. Nepřichází mi ale na rozum, že rejže, původem Angličan, točí film, který jasně nadržuje týmu Sukničkářů ze severu. Nu což, fajn, ale pak mi chybí, že ta ku*va holohlavá nedostala co proto. Uvítáníhodné bylo navrácení Jamese Cosma na místo činu, ten herec má zkrátka výborný ksicht na tyhle role. Nakonec slušný ne-upe-originální počin, přežít se daly i proslovy před bitvou a filmové časy Statečných srdcí jsou snad konečně už odváté za severní pól. Byť teda odchod Edy II. z bitvy pěšmo - ou nou! (25.11.2018)

Bezvadný historický film, prostě bezvadný, vážně nemám co vytknout, ačkoliv by se i mně líbilo, kdyby byl delší, protože málokterý film z poslední doby by si to zasloužil tak jako právě tenhle. Ale nevadí. I tak je to atraktivní příběh s ohromným spádem a neustále nabírající tempo i dramatičnost, takovým tím "chlapským" způsobem zábavný, ale zdaleka nejen pro milovníky středověkých řezničin. Pořád mu totiž jde i o postavy a díky vynikajícím hercům o ně jde i nám. Chris Pine má v sobě něco až conneryovského, Aaron Taylor-Johnson je šílený divous k nepoznání, rázná Florence Pugh mě nezklamala ještě ani jednou a nestalo se to ani tentokrát... Se Statečným srdcem bych klidně srovnával a viděl bych to skoro na remízu. (14.02.2021)

Budu spíše škarohlídsky držet basu s těmi ne úplně spokojenými, a ano, může za to zejména ve střední části hodně dobře viditelné vystřihávání dvaceti minut stopáže... Zkratkovité a citelně okleštěné scény totiž opravdu lehce kazí dojem jinak bravurnímu Statečnému srdci pro nové generace, a já jsem si jist, že s původní verzí bych byl bezvýhradně spokojen. Snad ji někdy uvidíme! Do té doby tak budu doporučovat s o něco menším nadšením, a pět chválu na velikášské, zatraceně krvavé historické drama. (10.11.2018)

100 minut střídání epických, krvavých a štědře řešených scén a dialogů, které prostě trochu zavání cheesy historickým seriálem televizní provenience. Mackenzie aspiruje na temné středověké masoprokrvení, což se mu v luxusních davových scénách a některých kvadraturách Skotů daří, jindy ale ujíždí do povrchních cingrlátek a gaelic kýčů. Pine mi nicméně hodně sedí. Není to přehnaná macho karikatura, ale chlap, co si od jisté chvíle jde klidně a neochvějně za svým... někomu může připadat divné, že právě takového vůdce lidi následují - já je chápu. Šel bych za ním taky. Btw, Aaron Taylor-Johnson poprvé v kariéře vypadá, že má chuť na syrové hovězí. (10.11.2018)