Ran

Kurosawa je specialista na dramaticke filmy plne emocii, ktorym sa nevyhol ani v tomto filme. Aku obrovsku chybu urobil pan Hidetora, ze sa rozhodol rozdelit svoje panstvo medzi svojich troch synov, pretoze ani vo sne by mu nenapadlo, ze sa to moze vsetko otocit proti nemu. Tolko utrpenia co musel zazit a to aj svojou vlastnou vinou nevidim casto vo filmoch. Aj napriek dlhym 160-tim minutam mi dej ubehol pomerne rychlo, akurat tych uvodnych 20 minut sa mi zdali byt trosku zbytocne natiahnute. Jednu scenu by som este Kurosawovi vytkol - skok 70-rocneho Hidetoru zo skaly a o par minut neskor jeho rychly beh, ze ho dokonca stratil aj jeho mlady sprievodca. Aj napriek tomu, ze film patri pod japonsko-francuzsku produkciu, dostal jedneho Oscara za kostymy a mal tri nominacie za reziu, kameru a vypravu. V pripade rezie ziskal Oscara Sydney Pollack za VZPOMINKY NA AFRIKU (1985)... 17.12.2009 _______ Tatsuya Nakadai - (Lord Hidetora Ichimonji) +++ Akira Terao - (Taro Takatora Ichimonji) +++ Jinpachi Nezu - (Jiro Masatora Ichimonji) +++ Daisuke Ryu - (Saburo Naotora Ichimonji) +++ Mieko Harada - (Lady Kaede) +++ Hudba: Toru Takemitsu +++ (17.12.2009)

První setkání s Kurosawou. Ano, něco takového jsem čekal. Výpravné, pomalé, dobře zahrané. Kurosawa je podobně jako třeba Leone mistr obrazové kompozice. Ovšem to, co tady psal např. Tsunami X a Kaka...na tom něco je. Tragický příběh, postavy hodně mluví ( až umělecky ), ale je to trochu strnulé, příliš konzervativní. Žádné spontánní výlevy emocí, všechno to je jakoby připravené, naplánované. Ale pár silných emocionálních scén tu je ( Hidetora trhá květiny, Hidetora chce do hrobu ). Kostýmy, masky a herectví "velkého pána" Hidetory se mi především ve druhé polovině ohromně líbilo. Jeho šílenství bylo velmi působivé. A taky ta hudba... (11.04.2005)

Kurosawa je skvělý vypravěč, ale ne už tak skvělý psycholog. Alespoň takhle na mě jeho filmy působí, zda je to způsobeno rozdílnou národnostní mentalitou režiséra netuším. "Ran" má bohužel opravdu dlouhou stopáž na to, jaký se v něm odehrává příběh, ale to je asi tak jediná výtka, protože s dvou hodinovou stopáži by se jednalo skoro až o příběhem nadupaný samurajský film. Mimo to sílenství Hidetora je vynikající a stejně tak závěrečná bitva dokázala moji pozornost opravdu probudit. Nemám v Kurosawových filmech takové srovnání, ale Ran bude patřit mezi ty více divácky přívětivé, narozdíl třeba od Rašomona. (12.09.2014)

Složitě ambivalentní film – je velkolepě opulentní a přesto chladnokrevně komorní, pompézně strhující a přitom žalostně bezobsažný, variace Shakespearovské divadelní hry ale i epický velkofilm se vším všudy, velice poutavý a přesto tak nesnesitelně nudný, striktně seriózní a zároveň až absurdně směšný (účes týpka s píšťalou chci taky), historicky věrohodný a přesto tak papundeklově umělý, intelektuálně důmyslný ale zároveň echt primitivní, nadčasový a přitom tak zastaralý (ten zub času se na tom strašně podepsal). Ve výsledku tedy volím i hodně ambivalentní hodnocení a je mi to celkem líto, protože takhle jsem si svoje první rande s Kurosawou fakt nepředstavoval. (14.07.2020)

Souhlasím s většinou, že ta stopáž byla opravdu otřesně dlouhá. Na asijskou filmografii se nedívám často, ale je naprosto odlišná od té evropské a americké - taková jiná, velmi zvláštní a tohle je vlastně vůbec první dílo od Kurosawi, co jsem viděl, nicméně film je natočen s velkou precizností a je hodně krutý a tragický - takové filmy mám rád. Kostými jsou samozřejmě parádní ( taky za to byly oceněny Oscarem ) a já jsem byl rád, že jsem tenhle film od Kurosawi viděl jako první, kdyby tak nebylo, možná bych hodnotil jinak, třeba jako většina ostatních 4*..... (29.11.2012)