Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zaměstnanec pohřebního ústavu Pleticha telefonuje svému nadřízenému. Přeslechne, že má koupit svatební dar a dopravit jej šéfově příbuzné. Na udanou adresu se proto vypraví zorganizovat pohřeb. Když se omyl vysvětlí, Pleticha na oplátku za pohoštění předvede svatebním hostům tance a písně různých národů. Jeden z hostů, dědeček Boleslav Hnipírdo, zažil při cestě do Prahy srážku vlaků u Vrňan. Protože se mu nic nestalo, nechce ani žádat bolestné. Pleticha toho využije a se zavázanou nohou se vypraví na ředitelství drah. Vydává se za Hnipírda a je ohledně své cesty podrobně vyslýchán. Díky své užvaněnosti na sebe mimo jiné prozradí, že naskočil do jedoucího vlaku, jel na černo, plival na okno a utrhl záchrannou brzdu... (ČSFD)

(více)

Recenze (102)

K.I.N.G. 

všechny recenze uživatele

Mám rád Vlastu Buriana, jeho druh humoru a obdivuji cestu, jakou zvolil i jeho osobitý a nezaměnitelný styl. I tento film je poměrně vtipný, ale když jsem musel přivřít obě oči u hodnocení C. a k. polního maršálka, zvolil jsem konečné, celkem vysoké, tříhvězdičkové hodnocení také za celkovou soudržnost a hladký průběh celého snímku a to je to, co mi scházelo tady. Přišlo mi to jako lehce spojené dvě velmi dlouhé scény, přičemž ta pomyslná první, která obsahuje tance a písně různých národů se mně zdála o něco lepší než ta druhá, ve které sledujeme převážně rozhovor 3 lidí v kanceláři ředitelství drah, ta mi totiž přišla na tehdejší dobu úplně průhledná a prakticky jsem se nezasmál, což je u komedie určitě špatně. Celkový dojem 50%. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Ano, Funebrák by byl slabší z těch komedií Vlasty Buriana. Spojení dvou divadelních frašek Burianova divadla do jednoho filmu se ukazuje jako násilné, vmontování příběhu funebráka, který se omylem dostaví na svatbu, s příběhem o srážce vlaků u Vrňan spolu vůbec nesouvisí a byly propojeny jen postavou pana Hnipírda. Rovenského já však miluji a Burian byl i tady skvělý, stejně jako moje oblíbená Bettynka Kysilková. Ke čtyřem hvězdičkám jsem se rozhodl kvůli dvěma scénám. Ta první ukazuje vrchol Burianova všestranného umění komika,zpěváka, tanečníka a imitátora - je to scéna, kdy ukazuje zvyky, písně a tance různých národů. V tom byl Burian nepřekonatelný a tato scéna patří ke zlatému fondu českého humoru. Druhou scénou je slovní přestřelka u pojišťovny státních drah mezi Burianem a Richterem. Ta je takyúžasná, zejména ten ondoň a housková stařena. ()

Reklama

Mishelen 

všechny recenze uživatele

Další ze zdařilých "burianovek" pod taktovkou K. Lamače a tak trochu i určitě M. Friče, který si zde vystřihl skvělou roličku (mnohem zajímavější a komičtější nez jeho Sherlock Holmes). Burian zde řádí jako o život. První půlka tak nějak v poklidu a pak jeho brilantní výstup před publikem a konverzační smršť vtipů na úřadě drah. Super! Tohle je klasika české kinemtografie. Nejlepší (asi životní výkon) J. Richtera, který moh s Burianem vytvořit více takových povedených čísel. Osobně tento film považuju za jeden z nejlepších v Burianově filmografii. Za šest dní natočit něco čemu se člověk řechtá i po desítkách let je prostě geniální. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Na počátku třicátých let byl Vlasta Burian už mezinárodně proslulým komikem a výjimečnou osobností domácí kulturní scény. V té době měl za sebou čtyři němé, čtyři zvukové a tři německé filmy, které mu mimochodem zajistily velkou popularitu u germánských sousedů. Než režisér Karel Lamač na čas předal žezlo svému žáku Martinu Fričovi (ten s Burianem natočil v rozmezí let 1932 až 1934 neuvěřitelných pět filmů), stihl vyrobit jednoduchou veselohru pod názvem FUNEBRÁK. Scénárista Václav Wasserman obratně spojil dvě úspěšné humoresky z repertoáru Burianova divadla: Drémanovu Srážku vlaků a Longenovu Už mou milou, natáčení pak probíhalo necelé tři týdny (nikoli pět dní, jak se dodnes mylně uvádí v oficiálních pramenech). Král komiků zde vystupuje v roli samorostlého funebráka Pletichy, který se shodou náhod ocitne na netradiční svatební hostině a následně způsobí rozruch na inspektorátu drah, kam si přišel pro bolestné s falešným jménem jednoho ze svatebčanů. K jednoznačně dominujícím hodnotám náleží části, v nichž titulní hrdina marně zápasí s úřednickou byrokracií a v takřka čtvrthodinovém pásmu paroduje jazyk, tance a písně sedmi národů. Vedle Buriana se objevila řada osvědčených divadelních i filmových partnerů, kterým vévodí vynikající dvojice Jana Richtera a Martina Friče. Zcela atypickou roli v rámci své početné filmografie tu vytváří Růžena Šlemrová a příjemným bonbonkem je přítomnost rodící se hvězdy barrandovského věku Lídy Baarové. V konfrontaci s některými dalšími burianovskými filmy se bohužel stále jedná o nedoceněný démant, který si zasluhuje vyšší diváckou pozornost. --- "Vaše meno! - Boleslav. - Stará nebo mladá? - Boleslav! - Stará nebo mladá? - Já mám radši mladší. - Co je nám do toho, co vy máte radši! Já se vás ptám, jestli je ta Boleslav Mladá nebo Stará!" ()

TheLazyCat 

všechny recenze uživatele

Vlasta Burian ve své klasické roli Funebráka, co jiného dodat. Excelentní výkon mistra herectví v této komedii musí pobavit každého. Dialogy, nepochopení a občasná natvrdlost, prostě nádhera. Nejlepší scénou celého filmu je jeho přednes u klavíru z různých koutů světa a přiznávám, že se u něj mohu vždy potrhat smíchy. Je to klasika, vysoce ceněná klasika, kterou snese kdokoliv a dle mého názoru by takové filmy měl znát každý. ()

Galerie (1)

Zajímavosti (17)

  • Keď zamestnanec pohrebného ústavu Pleticha (Vlasta Burian) číta v čakárni na čistenie odevov správu v novinách o zrážke vlakov, môžeme tam vidieť článok o zahájení Zimných olympijských hier v Lake Placid v USA, ktoré sa v skutočnosti konali počas natáčania filmu. III. zimné olympijské hry sa uskutočnili od 4. do 13. februára 1932. (Raccoon.city)
  • Vo filme zaznie prirovnanie Pletichu (Vlasta Burian) k svojmu menu Boleslav ako ateliér Langhans. Langhans ateliér v skutočnosti existoval. Jan Nepomuk Langhans bol český portrétny fotograf, zakladateľ spoločnosti J. F. Langhans s vlastnými ateliérmi v Prahe. Langhans ako jeden z mála českých fotografov členom prestížnej Fotografickej spoločnosti vo Viedni. V roku 1949 ateliér pripadol družstvu Fotografia Praha. V roku 1991 bol rodine vrátený dom v reštitúcii. V súčasnej dobe sa tam nachádza Langhans Galerie Praha. (Raccoon.city)
  • Výrobu filmu začala pripravovať spoločnosť Fortunafilm. Elektafilm sa ale rozhodol jeho výrobu prevziať a vyplatil Fortunafilmu odstupné vo výške 10 000 korún. [Zdroj] (Raccoon.city)

Reklama

Reklama