Fantazie

Hm, pěkné obrázky. Ale dívat se na to dvě hodiny? Sorry jako! (pozdější dodatek bez emocí: Jako jo, chápu, že na svou dobu to bylo přelomové dílo. Fúze s hudbou a animací je nádherná, hlavně na začátku. A příběh s Myšákem se mi líbil. Čtyřicet minut tohohle audiovizuálního porna by ale klidně stačilo. Poslední dva příběhy byly už čirým utrpením. (28.09.2019)

Nejpůsobivnější byla samozřejmě závěrečná část s Musorgského Nocí na Lysé hoře v opravdu zajímavé úpravě, díky které je ta skladba ještě zmatenější než normálně. Jinak mě více vyhovovaly ty epické části a to především zrod Země a dinosauři za zvuků Svěcení jara od Stravinského, na rok 1940 jsem byl totiž překvapen hodně zdařilým ztvárněním jejich pohybů a chování (býložravci jsou opravdu býložravci a stegosaurus nepoužívá svůj hřbet jako brnění), samotný skon dinosaurů byl možná i malinko úsměvný, stejně jako, že sám vypravěč nezmínil asteroid ani jako variantu (ta teorie se mimochodem k mému upřímnému překvapení prvně objevila prý až v 80. letech) , ale co my víme, třeba to nakonec bylo zase úplně jinak. Každopádně obdobně jako uživatel fedoo mám problém s délkou filmu, jeho otravovalo to, že klasiku neposlouchá, mě naopak to, že tyhle fláky mám většinou už tolik oposlouchané a sžité se svými představami, že se mě to většinou tolik nedotklo, proto se mi také nejvíce líbila část s Musorgského hudbou, protože tu jsem si od prvního poslechu představoval téměř přesně tak, jak to nakonec ztvárnil i Disney v jednom ze svých nejpozoruhodnějších filmů jménem Fantasia. (26.03.2008)

Čím tenhle snímek překvapí, to je jistě stopáž, ale v první řadě je to skutečnost, že se Disney pustil do tak poměrně experimentálního projektu. V podstatě beze slov, jen v mezihrách před jednotlivými filmy, se prezentují filmové variace na klasickou hudbu. Dnes by se studio Disney do ničeho podobného nepustilo. Rozhodně škoda, protože i když to pro dnešního diváka úplně není, ta radost z animace a hudby je zde úchvatná. (01.09.2014)

Rozhodně velkolepé a propracované dílo, které bohužel zkoumá "slepou uličku". Disney totiž k hudbě NIC nepřidává, pouze ji ilustruje, takže se nakonec z Fantasie vyklube didaktická pomůcka podobná výchovným koncertům pro základky ve filharmonii, které jsem jako malý absolvoval. To je ještě zdůrazněno vševysvětlujícím komentářem. A hlavně: chybí tu jedna podstatná složka hudby - erotika a vášeň. U Stravinského se ji podařilo obejít, ale u ilustrace Pastorální zoufale chybí a její absence nenávratně degraduje Beethovenovu hudbu. (25.01.2011)

Opravdu působivá záležitost, kde se skloubení hudby a obrazu mnohdy rovná spojení geniálnímu. Platí to zejména u starořeckého bájného představení plného pegasů, jednorožců a kentaurů a hlavně u fascinujícího tance víl, které na podkladu Čajkovského Louskáčka barví přírodu a doprovázejí ji při jejím rozkvětu. Nejvíc tak Fantasii brzdí průvodce, který vždy až příliš doslovně popíše děj následující obrazové skladby a také příliš oduševněle náboženská závěrečná pasáž s Ave Maria. (17.03.2007)