Anděl Páně 2

Přiznám se, že po homicidním a karnivorním Svatojánském věnečku jsem začínal mít o jinak famózní duo Straštajn vážné obavy. Kluci ale naštěstí šli do sebe, začali ředit Džejmisna svěcenou vodou, ty sodomity ze sebe vypudili, přestali Troškařit a teď napálili do jindy zpruzených obličejů našich dětí Démona Satanova 2. Striktně katechistickou to pohádku o tom, jak se další, neméně famózní duo – Trořák, snažilo na Mikuláše vyprcat uherskou barakundu, a co z toho nakonec bylo na výsostech málem za hromadnou polízanici. Ti dva jsou rozhodně národní poklad, evidentně si to užívají a pod přísným, ale spravedlivým dohledem našeho milého správňáka Mirka Ušína z nich čiší čirá radost z perfektního a uvolněného herectví. Skoro celou dobu energicky a s nonšalancí sobě vlastní trousí překvapivě vtipné římskokatolické bonbonmoty, až má člověk místy pocit, že čumí na Smrtonosnou zbraň pro kudlanky, a pod vlivem jejich přirozeného charmu skoro lituje, že nemá rybu. Je o mě všeobecně známo, že pohádkami pohrdám, jsem hluboce věřící, pravidelně se bitchuji, o nedělích chodím foukat do šalmají církevním hodnostářům a za normálních okolností bych teď rozhořčeně volal minimálně po exkomunikaci, ne-li rovnou po upálení všech zúčastněných za znevažování autority Ředitele! Nicméně je to podáno natolik hravě, vtipně a bezelstně, až má jeden po skončení chuť přestat uctívat Vodníka, prince Bajaju a Perníkovou chaloupku, odříkat pár Bartoškonášů a neposkvrněně počít nějakého toho Issiáše, pokud by se teda Klára nechala ukecat na anál. Nedá mi to a na tomto místě musím i trochu zafrajeřit, neboť mému profesionálnímu oku neuniklo ani ono skryté, avšak velmi závažné a děsivé poselství této nadmíru povedené taškařice. To zní: „Čiň ďáblu po vůli a odmění se ti mukami pekelnými s prkenným metrosexuálním párkařem Vojtou Dickem“. Taxe radši fuckt bojte! Takže, nebýt té skupinové homoprostituce v samotném závěru, která v kontextu celého filmu působila, jako by vám do trojky se dvěma lascivními prsaticemi naběhla v nejlepším partička nahých bukvoidů a začala fistulemi zpívat Kvíny, je to krásně natočené, veskrze příjemné, svižné, originální, mile tumorné, sofistikovaně porežírované a až na tu výjimku skvěle zahrané. Jen mě trochu mrzelo, že jsem se nemohl v kině pořádně uvolnit, nahlas se chichotat, srkat a šustit, protože v lajně za mnou seděl samotný Rákosníček a já se bál, aby na mě nepoštval Prskavce. (18.11.2016)

Ak ma pamäť neklame, táto rozprávka lámala v českých kinách rekordy návštevnosti a tunajší užívatelia suverénne hádzali 4 a 5 hviezdičkové hodnotenia a tak som sa naladil na rozprávkovú bombu. A to bola asi chyba. humor mi vôbec nesadol, popravde pripadalo mi to dosť trápne, skôr pre malé deti ako pre širšie publikum. Príbeh ešte ako tak, ale humor nula bodov, skôr ma to otravovalo, mnoho známych hercov prikývlo na tak malé a bezvýznamné šteky , že to snáď nemá obdobu. Popravde nechápem to vysoké hodnotenie, fakt nechápem a to sa mi často nestáva aby som išiel proti davu. Slabý priemer 50%. (25.12.2017)

Nebylo nás mnoho, kdo byl v dobových recenzích po nástupu filmu do kin kritický. Vlastně jsme byli v českých médiích dva. A za každou výtkou této hloupůstky si dodnes stojím. Co mi vadilo? Dost věcí. Třeba velmi slaboučký příběh společně s úmorně infantilním humorem. Postavy celou dobu jen běhají křivolakými uličkami sem a tam a nic podstatného se neděje. I to jablko se objeví hodně brzy, takže nějaké hledání a s tím spojené napětí odpadá hodně brzy. Tvůrci naštěstí využili nádherně malebná zákoutí vánočního Českého Krumlova, takže na pohled je ještě všechno tak, jak má být. Do chvíle, než se začne mluvit. Všechno to, co na diváky fungovalo v prvním díle, Strach s Epsteinem aplikovali i podruhé, jenže nejenom že k tomu nepřidali nic nového, ale ještě víc zdětinštěli. Camea známých herců v rolích nebeských obyvatel jenom proto, že mají stejná křestní jména, se ještě dají přežít, jejich humor už ne. Když si Martin Huba jako svatý Martin stěžuje, že mu někdo vypil svatomartinské víno, budiž - ale bylo opravdu nutné, aby v další scéně, kde jí husu, i znovu zdůraznil, že si právě pochutnává na "svojí svatomartinské huse"? Nebylo to dostatečně jasné? Nebo je opravdu zapotřebí každému divákovi všechno polopaticky vysvětlovat? Vůbec se celý humor odehrával v očekávání, že divák se zasměje jen proto, že svatého Matěje hraje Matěj Hádek, Veroniku Veronika Žilková nebo Lucii Lucie Bílá, protože od dětinsky primitivních vtípků na hranici trapnosti snad pobavení ani čekat nešlo. "Křesťanské" narážky (potopa světa, zjevení v Lourdech) jsou takové snad všechny. Využití svatého Josefa bylo také hodně rozpačité. Jakkoli se první díl tomu vyhýbal, druhý jasně naznačuje, že na nebi vládne polyandrie - Marie s Josefem a ještě s Bohem vychovávají Ježíška a... ne, nechci myšlenku domýšlet. A vůbec, jak může být v nebi Ježíšek jako malý usmrkanec? Když umřel ve třiatřiceti, měl by ve stejném věku být i nahoře. Ani na zemi si ale divák moc nepolepší. Na rozdíl od jedničky, která přece jenom nabízela i jiné postavy než Petronela a Uriáše, tentokrát tvůrci vsadili pouze na bezchybně fungující chemii excelentního dua Trojan-Dvořák a postavili pohádku jako buddy movie. Dobrý tah. Škoda jen, že jejich špičkování se tak často odehrává v rovině infantilního pošklebování. Tohle fakt nebyl "film roku", jak třeba psala Spáčilová a podobně. Nejlepší na celém Andělu Páně 2 bylo zjištění, že když se do nebe dostane vrah neviňátek Herodes (zatímco lakomý a oplzlý krejčí, co ale nikoho nezabil, si zasloužil peklo - no jasně, tak určitě, další kravina), musím se tam bez potíží dostat i já. (02.03.2018)

Jsem moc rád, že jsem si Anděla Páně 2 nechal na Štědrý večer, protože po těch hrůzách z minulých let, tohle byl absolutní balzám na štědrovečerní duši. Jirka Strach alias "pan Pohádka" si úspěch svý pohádky rozhodně zaslouží. Já pominu fantastický dialogy a neskutečnou souhru tandemu Ivan Trojan vs. Jirka Dvořák i to že exteriéry obstaral přenádherný Č. Krumlov, takže kameraman měl značně ulehčenou práci i když se dost děje odehrávalo v jedný části ulicie což považuju za velkou škodu, ale co si dovolím zmínit je respekt Jirky Stracha směrem k divákům a k filmovému řemeslu, protože právě tahle jeho poctivost udělala s AP2 zašloužený vánoční super hit. (25.12.2017)

Tak jsme se já a můj syn konečně dočkali premiery pokračování Anděla Páně. Plni očekávání jsme se doslova vtlačili mezi první nadšence a máme to tedy už bohužel za sebou. Podle ohlasů, kritik a ukázek z filmu jsem opravdu čekala, že pohádka bude velmi povedená, ale skutečnost předčila má očekávání. Někdo tady psal, že film nemá tak silný příběh jako jednička, ale já to tak nevidím, je asi pravda, že pro malého diváka bude méně pochopitelný, ale děj je nabitý poučeními, nenásilným humorem, který je tak inteligentní, že je balzámem na duši v tak konzumní době jako je ta dnešní. O tom, že Jiří Strach je výborný režisér, nás už nějaký ten rok přesvědčuje, že Jirka Dvořák a Ivan Trojan jsou parádní, sehraná a vtipná dvojka také nemůže být sporu, nápad zasadit děj právě do dne, kdy chodí sv. Mikuláš je prostě dokonalý a podle mě to celé nemá chybu. Já za sebe jsem se trochu bála hudby Ondřeje Brzobohatého, i když je moc šikovný a jeho tvorbu mám ráda, přece jen mě zamrzelo, že si režisér nepozval opět Miloše Boka, jehož hudba je prostě kouzelná a přijde mi, že se sem ohromně hodí. Byla jsem ale opravdu příjemně překvapena a na závěr jsem si ráda počkala v titulcích na jméno Pavla Šporcla, který tam hraje houslové sólo. K mému údivu mě ani nerušil příliš výkon Lucie Bílé a její provedení Chtíc, aby spal, bylo vcelku umírněné, celkem by mě zajímalo, čí je to zásluha :-). Už se mi dlouho nestalo, abych se v kině zároveň smála a přitom mi proudily slzy dojetí a to je pro mě bonus oproti výborné jedničce. (04.12.2016)