Tenkrát v Americe

Tenkrát v Americe byl film, na který se Sergio Leone dlouhá léta připravoval a který měl být vyvrcholením jeho tvorby. Ve skutečnosti se stal vrcholným průšvihem a patrně Leonemu o pár let zkrátitl život. Už najít producenta bylo extrémně obtížné, protože při známé Leoneho pečlivosti se náklady šplhaly nebezpečně vysoko. Navíc film byl nesmírně dlouhý a pro poměry první poloviny 80. let to platí dvojnásob. Producent si jednoduše nedokázal představit, že by čtyřhodinový biják byl pro diváky akceptovatelný, a protože ve Spojených státech je producent fakticky majitelem filmu, naložil s ním po svém. Sestříhal ho na polovinu a takto zmršenou verzi pustil do kin. Protože Leoneho příběh se odehrává ve více časových rovinách, vznikl nešetrnými zásahy paskvil, který kritika strhala a diváci vypískali. Z filmu se stal jeden z nejhorších propadáků desetiletí a vzhledem k výši nákladů znamenal pro Leoneho faktický konec režijní práce. Rehabilitace se až do své smrti nedočkal, ta přišla až o šest let později uvedením původní režišérovy verze do distribuce. Ano, je to velmi dlouhé, ale je to zároveň velmi poutavé, profesionálně natočené a velkolepé. S odstupem doby hodnotí filmoví fanoušci i odborná kritika Leoneho snímek jako jeden z nejzásadnějších v americké kinematografii. Pro řadu herců šlo o vrchol filmové kariéry, v některých případech, pravda, poněkud předčasný (Elizabeth McGovern). Celkový dojem: 90 %. (08.01.2008)

Zvláštní atmosféra. Vražda, výslech, zkouřenej R.de Niro, zvonící telefon, tři mrtví chlapi, zvonící telefon, číňani, zvonící telefon.... . Mafie pátrá vším co má po Noodlesovi. Všichni, co sním mají co do činění, teď nemaj klidnej spánek. Filmu vládne ,,Leoneovsky" poklidný tempo, který jako by mělo navodit pocit, že prostě co se má stát, to se stane, ať uděláme cokoliv. A k tomu hraje yesterday.... . mládí (dětství) Noodlese bych přirovnal k našemu ,,Bylo nás pět". Jen to prostředí je drsnější a to, oč tu jde není jen hra. A přátelství s Maxem, to je přátelství na celej život. Dlouhej, ale zajímavej (film). Snažím se udržet pozornost na maximu, bohužel moje pocity jsou rozporuplný. Výbornej příběh, VÝBORNÍ herci a hudba, Ale ta rozvláčnost ... není to zbytečný? Možná jsem neměl bejt nenažranej a spokojit se s kino verzí... ale to bych se zase připravil o tu atmosféru, páč Sergio Leone je velký vypravěč! (24.03.2006)

Dalo by se říct - dechberoucí útok na divákovu mysl. Dost možná i román v (pohyblivých) obrazech. Opravdu velký film, ale nikoliv pompézní velkofilm. Pořád se mi na mysl vtírá spojení "Leonovský Kmotr", a přitom mi to těmi flashbacky a pomalým tempem a nevím čím vším ještě strašlivě připomíná Tenkrát Na Západě. To asi bude ten autorský rukopis. Každopádně - opět božský Ennio Morricone. (08.07.2005)

Celý film je typicky leonovsky nadsazený. Tady nejde o Ameriku gangsterů, Ameriků sociálních nepokojů, Ameriku bouřící a hledající svou tvář! Ne. To je Amerika Sergia Leoneho, taková, jakou si ji mohl vysnít ve svých představách jen on. Neameričan! Malý kluk, který v dětství snil o drsných cowboyích a nemilosrdných gangsterech. Tato láska přetrvala celé jeho dětství a v dospělosti z ní vykrystalizovala absurdně znásilněná a krvavá představa Ameriky. Člověk jí málem uvěří a skoro se mu nechce sklouznout do suchopárné Ameriky mnohem nejednoznačnější a rozporuplnější. (20.09.2004)

"All that we have left now are our memories." Vyzvánění telefonu.. jedna časová rovina se prolíná s druhou.. začíná mimořádně sofistikované představení. "Tenkrát v Americe" asi není tak krásné, v pravém slova smyslu, jako "Tenkrát na Západě". Rozhodně si nemyslím, že jde o film, který by si lidé pouštěli pořád dokola a bavili se u něho stejně oddychově jako u dolarové trilogie. Jsem ale přesvědčený, že právě u tohoto díla dosáhlo režijní mistrovství S. Leona svého vrcholu. Nemalou měrou mu k tomu dopomohla i melancholická hudba Ennio Morriconeho, velkolepá výprava a strhující herecké výkony. (03.07.2004)