Slepice a kostelník

Hrůza. Chtěl jsem dát alespoň jednu hvězdičku, kvůli Burianovi, bylo mi ho líto. Ale tento velice špatný film si ji nezaslouží. Není to ani vtipné (takže žánr komedie mi tu nepasuje), ani dramatické, ani romantické. Je to hlavně hodně nudné, jediný účel tohoto filmu byl ten, aby se propagovalo družstvo a aby lidé svůj dobytek a pole dali družstvu. Když si pomyslím, jaké skvostné filmy se v roce 1950 natáčely v Evropě a USA, tak je mi smutno, kam to dotáhl český film. Vždyť jsme měli velice dobré filmové základy. (22.09.2011)

"Né, žádné uzené! Erteple budú!" Slovácko sa kolektivizuje. Krojovaní šohaji a děvčice ruka v ruke so zväzákmi kopú vodovod, pomáhajú pri žatve a celkovo so spevom na perách budujú krajšiu a lepšiu budúcnosť. "Je tu v tých polách všecko zapsané, dřina aj nespravedlnosť, jak v knížce!" "Šak už sa přepisuje!" Proti víťaznému historickému prúdu samozrejme stojí kulak velkostatkár Řepa a jeho úslužný lokaj kostolník Burian, snažiaci sa ovplyvniť ešte váhajúcich roľníkov rečami, letákmi aj sabotážou. "Na tatu nedaj, ten je pod tú jejich propagandú!" Sledujeme rozkol v rodine, kde matka Štěpničková je zásadne proti, otec Korbelář v podstate za, ale berie ohľady na ženu, dospievajúca dcéra otvorene za a nezletilý syn pod vplyvom kostolníka za prísľub motocyklu a brakovej literatúry. "Tož to né, pro družstvo nesmijá vzniknút žádné rozmíšky, Tonku!" Nakoniec úskokom a za použitia humoru samozrejme oficiálne dobové dobro vyhrá, krojovaný sprievod oslávi dožinky krepčiac pod portrétom súdruha okolo slávnostne ozdobenej poľnohospodárskej techniky a pri vínku plánujú rozorávanie medzí. Vcelku vtipná (hlavne nechcene) a samozrejme dobe poplatná družstevnícka agitka v slováckom nárečí, kde je Vlasta Burian síce už len tieňom svojho energického ja, ale občas tá jeho niekdajšia iskra ešte zabliká. Vo vedľajších roliach sa mihnú zväzák Kemr a ako šohaji temnej strany Lipský a Hlinomaz. Na svoju dobu sa tu vyskytuje prekvapivo zmierlivý dedinský farár a uisťovanie o náboženskej slobode. Za tri nože, kerými sa naša mládež už o muzice nebodá. "Zařadíme sa včíl poctivě mezi ostatní!" (10.05.2024)

Filmové JZD sice plní plán na 114,5 procenta, nicméně film samotný ho splnil s odřenýma ušima na padesát. Vlasta Burian, ať se o jeho angažmá říká cokoliv ("asi nejostudnější film," tvrdí distributor), je hlavním důvodem, proč Slepice a kostelníka vidět. Z obyčejné a doopravdy "za trest" role směšného záškodníka dokázal vykřesat docela štědrou dávku humoru a to se cení. Pokrytecké by také bylo nepřiznat, že celý film, ačkoliv bídně napsaný, je alespoň zručně natočený. Jinak samozřejmě jde o agitku se vším všudy včetně velkých portrétů Gottwalda a Stalina, brigádničení, stavby vodovodu a závěrečného přípitku na rozorávání mezí. (28.05.2016)

Ubohá komunistická agitka.Ani se mi nechce věřit, že tenhle film režíroval Oldřich Lipský - mistr komedie a parodie. Vlasta Burian vzbuzuje spíš soucit než uznání a celý film prostupuje bolševická propaganda společného hospodaření v JZD. Absolutním vrcholem je nadšení družstevníků z rozorávání mezí. (27.12.2010)

Měl jsem dva důvody, proč jsem se chtěl na tento film podívat, i když jsem tušil, že to nebude nic moc. Jednak to byl první snímek Vlasty Buriana po druhé světové válce, kdy mu bylo milostivě umožněno zahrát si ve filmu a druhak tímto snímkem debutoval můj oblíbený tvůrce českých komedií Oldřich Lipský. Bohužel ani jeden z jmenovaných nedokázal změnit nic na tom, že se jednalo jen o hnusný agitační film poplatný své době, a sice, že kolektivizace zemědělství je to nejlepší na světě. Je zajímavé sledovat, jak se později odvíjely osudy obou osobností tohoto filmu. Zatímco Vlasta Burian si už s výjimkou pohádky Byl jednou jeden král v žádném kloudném snímku nezahrál, nejlepší časy Oldřicha Lipského měly teprve přijít (ale museli jsme si ještě pár let počkat). Tento film opravdu přílišnou kvalitou neoplývá, takže jeho zhlédnutí doporučuji spíš jen pro zajímavost nebo zapřísáhlým příznivcům kolektivizace zemědělství. (06.03.2012)