Krásný kluk

Nedívím se, že většina diváků film buďto nesnáší, anebo je jím absolutně nadšená. A jak už to tak u mě bývá, já jsem někde v polovině cesty, přikloněn spíše k té pozitivní části hodnocení. Beautiful Boy je totiž fakt velká popina. Soundtrack tahající na první dobrou silné songy do těch správně silných momentů, poměrně bezstarostná kamera s poetickou paletou barev a celkové zasazení děje do finančně zcela zajištěného zázemí, kde mají rodiče prostor řešit jen ten jediný problém. To vše může působit dost povrchním dojmem, může to budit zdání, že takhle film o drogách prostě vypadat nemá, a že využívá ty nejprostší postupy k vydojení emocí. Ono to tak opravdu asi je, já jsem zároveň ale divák, který se podobným způsobem nechá občas rád unést. Vše zmíněné navíc lze obrátit i v pozitiva. Beautiful Boy totiž svým pojetím nabourává téměř všechna klišé drogových filmů a je tak poměrně originální výpovědí, jež se nezaměřuje na drogové fyzično, tak jak tomu bývá ve většině podobných dramat, ale na mezilidské vztahy. Logiku vidím i ve zvolené formě vyprávění, která poměrně bez ladu a skladu přeskakuje časový rámec a korepsonduje tak se zacykleností Nicovy závislosti i s bezmocností otce najít nějakou jasnou cestu k záchraně. Beautiful Boy je film s mnoha rezervami, využívá docela povrchní výrazové prostředky, ale zároveň nabízí docela svěží pohled na už dost vyčpělé filmové téma a i díky dobrým hereckým výkonům dvou hlavních postav dokáže zanechat poměrně silný dojem. 7/10 (17.01.2019)

Mám rád Stevea Carella, mám rád Timothéeho Chalameta a mám rád citlivé lidské filmy natočené dle skutečných událostí- právě kvůli těmto faktorům jsem se na Beautiful Boye těšil a i přes celkem rozporuplné recenze jsem pořád doufal, že z komplikovaného vztahu otce a syna protkaného drogami vzejde filmová palba. Jenže.... Ve výsledku musím mdlé reakce pouze potvrdit jelikož Beautiful Boy je ve finále bohužel rutinně zpracované díl a ani Carell a Chalamet hrající na 100% film z průměrné kategorie prostě dostat nedokážou. Ve finále je úplně jedno, že Carell zase jednou jede o sto šest a Chalamet potvrzuje status jednoho z nejlepších mladých herců současnosti (jestli má někdo na to utáhnout novou Dunu, tak právě on!), protože krom těchto faktorů film ničím výjimečný není. Ani scénářem, kde se vlastně pořád dokola opakuje kolečko- syn bere drogy, otec ho dá na léčení, syn po krátce době s léčením skončí s tím, že už je čistý, chvíli se mu jakž takž daří a následně do toho opět spadne a vše se děje pořád dokola, během filmu asi čtyřikrát- a člověk ve finále musí jenom volat po filmech které si s drogovou tématikou pohráli přece jen o trochu víc a především na kost šli o hodně drsněji. Osvěžující je fakt, že Chalamet nehraje feťáka jako feťáka, ale prostě jako člověka, který z nějakého důvodu pro svůj život drogy potřebuje a i když není nikým pochopen, pořád je přesvědčen, že bez drog fungovat nedokáže. Přece jenom se mi ale zdá, že toho mohlo být vysvětleno mnohem více, zvláště když jak od Nica, tak od Davida Sheffových vyšli dvě knihy, které museli být jistě obsáhlejší, emocionálnější a hloubavější. Střih je ve finále celkem zmatený a občas mi přišlo, že film skáče až příliš dopředu a vynechal celkem dost zajímavá témata a dějové oblouky. Fajn je na filmu alespoň hudba... i když hudba, spíše jde o pasáže rockové muziky a samotný film žádnou originální hudbu nemá. Rockové songy jsou ale do filmy naloženy jako prdel na hrnec a často se jim podaří atmosféru vytáhnout nahoru. Ve výsledku tak vznikl bohužel rutinní snímek, který většinu zajímavých myšlenek vyhazuje z okna a vůbec si s nimi nepohrává. Na Oscarech přeju ale minimálně herecké nominace za Chalameta a Mauře Tierney! Právě ona jako Carrelova manželka a Chalametova macecha je srdcem filmu, která většinou Carrrelově postavě pomáhá co to jen jde a celý stav Chalametovy postavy jí mrzí jednoduše proto, že ho bere jako vlastního syna. A minimálně kvůli ní, Chalametovi a Carrelovi o fiasko rozhodně nejde! (28.12.2018)

Nechápu, jak může mít tento film tolik procent. Podle synopse a traileru vypadal skvěle, ale v kině jsem měla, co dělat, abych neusnula. O to je to smutnější, když je film inspirovaný skutečnými událostmi. Přišlo mi, že to bylo režisérsky špatně pojaté. Každou chvíli na mě vybafly nesmyslně flashbaky. Ke konci filmu už se to naštěstí ustálilo. A jestě to ohrané "everything" mi lezlo na nervy. Lidi ve filmu brečí a stejně mi to nezpůsobilo žádné emoce, maximálně tak jednou. To, že drogy jsou svinstvo je jasná věc a nemusí se to omýlat pořád dokola. Myslím si, že se film dal pojat lépe. Plus za herecké výkony, Stevieho Carella za otce a a Timothéeho Chalametha za syna. To je tak jediné. (27.12.2018)

Steve Carell dokazuje, že není jen komik, ale umí být stejně skvělý i ve vážné roli. Stokrát omletý příběh na téma „drogy jsou špatné“ je totiž zajímavý jedině tou perspektivou otce snažícího se pochopit, co a proč se děje s jeho synem. Režisér si vyhrál se střihovou skladbou, ale naštěstí mi to nepřišlo nepřehledné. Snad ale nebudou vznikat filmy o všech feťácích, co dokázali napsat knížku... (70%) (23.01.2019)

Filmy o drogově závislých většinou netrvají dvě hodiny. Přesto je tento životopisný film velmi dobrý. Boj s drogovou závislostí je nesmírně náročný pro obě strany, jak pro dítě, tak pro rodiče. Obdivovala jsem Nicovu matku a hlavně otce, jak moc svého syna milovali. A též jsem obdivovala herce v hlavní roli, Timothée Chalameta, jak skvěle tuto těžkou postavu stvárnil. Film vhodný jak pro rodiče, tak pro dospívající či lehce dospělé děti. (10.05.2020)