Klec

Je pomaly 26 rokov od revolúcie a ČT teraz vytiahla z archívu tento televízny film. Už mal byť odvysielaný dávno! Oni ani sami nevedia, čo v archívoch majú a k televíznym dielam spred roku 1989 sa správajú ako krkavčia matka k nechcenému dieťaťu. Potom to aj tak vyzerá, za socializmu to nebolo vysielané 16 rokov, za kapitalizmu 26. V ČT sa musia demokracii ešte veľa učiť. (07.09.2015)

Výborný televizní film, který jsem zhlédl s nemalým zájmem. Jednomu se až nechce věřit, že se na obrazovku dostal poprvé až po 42 letech od svého vzniku - proto když se ke mně náhodou doneslo, že se to bude vysílat, nemohl jsem si nechat ujít možnost vidět film, který přede mnou dosud nikdo neviděl. Film mě zaujal tím, jak - po mém soudu - velmi věrně vystihl obraz celé tehdejší normalizační společnosti - zpočátku jsem ho sledoval dosti vlažně, ale jak začalo "přituhovat", začalo mi docházet, proč vlastně tenhle film "musel" skončit v trezoru - od sekvence s Třískovým projevem na schůzi už není pochyb o kritickém stanovisku vůči celé tehdejší společnosti, s nímž tento film přicházel. Zmínil jsem Třísku, který je pro dnešního diváka zřejmě hlavním lákadlem, proč si pustit tak letitou podívanou - pro svou roli se neobyčejně typově hodil (mj. svou kultivovanou dikcí) a coby mladý idealistický vědecký pracovník je velmi přesvědčivý. Člověk si při pohledu na něj nemůže nevzpomenout na postavu Sokrata, který tak jako Tříska v tomto filmu také sděloval lidem své doby nepříjemné pravdy, aby na to náležitě dojel - ta analogie je myslím dost markantní. Za mě velký dík České televizi za odvysílání tohoto zapomenutého klenotu - víc takových záslužných televizních počinů! (07.09.2015)

V první třetině film nudí a dnešní divák absolutně netuší, proč šel film do trezoru. Co sakra mohlo soudruhům vadit na nějakém výzkumáku, kde pitvají nebohé myši a králíky? Jenže pak filmový hrdina ztvárněný Třískou dostane infarkt a zvolna se začne rozplétat lecos. Prostřednictvím nespokojeného vědeckého zaměstannce, který má naprůměrné pracovní výsledky a je své práci zcela oddán je kritizováno vedení ústavu a vůbec celkový systém jakým se přistupuje k úkolům, práci, jakým se jedná s mladými lidmi obzvláště s těmi, kteří jsou iniciativní a mají chuť posouvat vědu někam dál. Začínající normalizace společnosti neměla zájem o nějaké dynamické změny ať už ve vedení podniků, tak zejména nahoře ve straně. Husák potřeboval vládu konsolidovat, zbavit těch co nesouhlasili s bratrským vpádem armád. Kritizovat ce může, ale vocaď pocaď. To zaznívá ve filmu zcela jasně. Divák jako by slyšel v odpovědích ředitele ústavu při rozhovoru s Třískou nějakého z tehdejších papalášů jak mele cosi o tom, že se vše daří, vše jde skvěle, ale pravda je třeba se zamyslet i nad lepší efektivitou atd... Prostě kecy, kecy, kecy. Zde je zajímavé a to se soudruhům asi taky moc nelíbilo, že sám ředitel ústavu má vnitřní problém spřípadným odchodem Třísky, tudíž i samotné vedení má v srdci sémě pochybností zda na tom co řekl na schůzi není hodně pravdy... Je zajímavé, že tuto roli dostal zrovna pan Tříska. Je mu na tělo ušitá. O systému si myslel své, Estébáky, kteří se jej snažili zlanařit pro spolupráci v podstatě poslal do prdele... Osobně si myslím, že točit tohle v roce 1973 už byla celkem odvaha od všech. Velmi zajímavý film! Dávám za 4  bílé myšky. * * * * (13.06.2021)

Náhodou jsem se pár dní před tímto filmem dostal k vynikajícímu článku o tom, jak je v současnosti nastaven systém hodnocení vědecké práce. Díky tomu jsem byl obohacen o další rozměr filmu: Ve filmu zachycená kritika poměrů na vědeckých pracovištích se totiž ukázala nadčasovější, než by se mohlo na první pohled zdát. _____ O článku ve zkratce: dnes je úspěšnost vědeckých výzkumů měřena pomocí tzv. impakt faktoru, který je vypočítáván v několika vědeckých časopisech a měl by sloužit jako ukazatel kvality (fungující na principu "čím citovanější článek, tím kvalitnější výzkum"). To má za následek, že je na vědce vyvíjen tlak, aby bádali hlavně s ohledem na co nejlepší možný výsledný impakt faktor. Jen tak se stanou finančně a marketingově přínosnými pro své pracoviště. Zájem o koncepční práci je až ve druhém plánu (pokud vůbec). _____ Za socialismu se tedy vědci báli příliš vyčnívat, protože chtěli mít "klid na práci", kdežto za kapitalismu se vědci bojí pustit do čehokoli dlouhodobějšího, protože "time is money". - Myslím, že to stojí za zamyšlení. ... Závěrem jen tolik, že Třískův monolog na schůzi (ROH?) je brilantní, v české či slovenské kinematografii takových najdeme jen pár. Tříska tu odvedl svůj velmi dobrý standard, ale líbil se mi i civilní projev Jaroslava Ravy (stokrát škoda, že nebyl obsazován víc!). Formální zpracování není bůhvíjaké, ale přece nebudu strhávat hvězdičky kvůli televizní kameře. (09.11.2015)

Kto si mysli, ze tento film bol aktualny len v dobe vzniku, tak toho zatial vela nezazil. Film je uplne nadcasovy. "Kto premysli, je vdyzcky sam". Infarkt, porazka, burn-out.. Boj so systemom, chut vylepsovat svet a potom pad na hubu, odpisany a sam. Clovek sa nauci intelektualny naskok vyuzit na prezitie medzi idiotmi v idiotskom systeme. Firmy presieraju miliony, manazuju nas debili. Prezit do penzie bez dalsieho infarktu, motto nielen filmu, i celej dnesnej doby. 4* za neskutocnu aktualnost a plastickost podania. (28.09.2017)