Kafarnaum

Násilie, chudoba, špinavá ulica ako domov číslo 1. Zain nema ani rodný list, podľa lekárskeho odhadu mu je približne 12 rokov a rozhodol sa zažalovať svojich rodičov za to, že ho priviedli na tento svet. Sledujete drsný pribeh dospievajúceho chlapca a síce z tepla domova a z pohodlia gauča, no nič to nemení na tom, že na sebe cítite všetku špinu, ktorá sa na vás valí z ulice, z nehumánnosti a z nemožnosti šance na lepší život pre nevinné dieťa, ktorého osud bol uz dávno predurčený tým, komu a kde sa narodil. Je tažké pozorovať banálny rozhovor pri rodinnej večeri, počas ktorej otec s matkou diskutujú o tom, či dať syna do školy. Otec je zásadne proti, načo by mu bola, nech naďalej pracuje (!). Matka nesúhlasí, no nie preto, že chce svojmu synovi poskytnúť vzdelanie, ale preto, aby mohol nosiť zo školy jedlo zadarmo. Ich dcéru, ktorá ma 11 rokov a práve sa “stala ženou” okamžite zapredajú ako kus tovaru násilnému mužovi. Jediný, komu tento spôsob života príde chorý, je malý, no veľmi vyspelý Zain, v ktorom, napriek všetkému, stále zostáva kus lásky pre ľudí, ktorí si to zaslúžia. Akýsi zvláštny časopriestor, v ktorom sa toto všetko odohráva, vnímam len ako výplod niečej bujnej fantázie a verím, že keď svet v tejto pomyselnej bubline prasknem, tak sa rozplynie a navždy bude preč. No ona nikam nemizne. Pretože je to realita, ktorá na blizkom východe funguje dokonale... (23.07.2019)

Kulturní, ohleduplný a civilizovaný člověk si dvakrát rozmyslí, jestli si může dovolit do tohoto čím dál tím více zkurvenějšího světa nasmrkat si nějakého toho dárce orgánů, protože má tak nějak přirozenou potřebu o něj pak pečovat, zajistit mu alespoň trochu solidní životní standard, bezpečí a vzdělání minimálně do doby, než mu odejde játro nebo bude potřebovat kostní dřeň. To bezohledná zdivočelá spodina, v tomto případě navíc vypláchlá patologickou infekcí s názvem islám, prcá nové šváby jako na běžícím pásu, protože je to pro ně prostě zboží a mají v piči, jak budou žít. Kdyby něco, vždycky si můžou nasekat další. A tak je prostě vrhnou od malička krimošit do slamu za hranicí bídy, aby se podíleli na, s každým krkem upadající, sockodomácnosti a jednou je kulantně zpeněžili jako jedenáctileté nevěsty nebo hrdiny ISIS. A takový slam je samosebou to nejlepší životní vzdělání, nakonec, pokud se dožijí, vyrostou z toho jen další zdivočelé socky, které záhy začnou prcat nové šváby jako na běžícím pásu. Docela Tojflkrajs, co? Nejhorší na tom je, že to pak přeplave Středozemní moře, zařadí se to po bok našich již existujících parazitů, a všichni svorně budou produkovat další nevzdělané a necivilizované animální zmrdy, jen s tím rozdílem, že tady je budeme „humanitárně a humanisticky“ a s náležitou zdravotní péči, aby vydrželi, živit štědrými podporami, dokud nás Mižigarovi a Ibn Hasanovi prostě nevysemení. Poselství filmu je jasně a blahodárně vyjádřeno: Tyhle tasemnice by měly plošně a pod hrdelními tresty okamžitě dostat zákaz reprodukce s povolením pouze v případě, že nade vši pochybnost prokáží, že budou schopny svým výtrusům zajistit alespoň minimální vzdělání, patřičnou kulturní výchovu a jakýs takýs životní standard. Překvapivě silný matroš, kterému bych zase vytknul akorát to přehnané ždímání emocí z otylých Evropanek a Američanek, už jen tím, že z celé té bandy škaredých a nesympatických malých cigošů opět vybrali do hlavní role bílou ovci a vítěze Kid Bejrút 2019. (09.01.2020)

Otevřený pohled na libanonské slumy a jejich obyvatele v tomto případě se primárně zaměřující na jednu místní a poměry bohužel standardní rodinu. Těžká a bohužel zbytečně zdlouhavá podívaná, která dokáže tématem zaujmout ale jako plnohodnotný film, úplně nefunguje a vznikla tam pouze standardní kritika. (22.04.2024)

Tady ty komentáře, "proč točej takový film a pro koho... Co s tím mám jako dělat? Vydírání...", z těch mi stojí rozum. Někdo natočí brilatně autenticky a krásně zároveň film o tom, jak to maj děcka z rodin, kde fotr prostě pouští spermoše hlava nehlava do chudáka ženský, aniž by mohl uživit sotva jedno a hned je to film, co "citově vydírá, moc tlačí na pilu s mizérií, sprostě zneužívá utrpení druhých ve svůj prospěch"... Tak si pojďme pustit novýho Spidyho, Avengery, nějakýho toho Macháčka v situační komedii, či drama s komunistické éry, nebo si dejme pičo horor s popcornem. Přece nebudeme čumět na příběh, kde jsou děti postaveny do "nepřívětivého světa" Juch. Banda čuráků koukám už není jen na facebooku s podobnýma názorama. Sem se nasral fujky. Krása to je. Tenhle Cafarnaúm. Takhle zrežírovat děti a roční mimino? Už jen za to musí člověk smeknout. Ano, je to emotivní. Ne, (16.07.2019)

12-ročný chlapec zažaluje rodičov za to, že ho priviedli na svet. Šokujúce? Šokujúce to môže byť len pre tých, ktorí nikdy neopustili svoju slonovinovú vežu odtrhnutú od reality. Smutné pravidlo demografie hovorí, že veľa detí sa nerodí vtedy, keď je bohatstvo, ale vtedy, keď je chudoba. Akonáhle spoločnosť dosiahne určitý stupeň blahobytu a hlavne vzdelanosti, automaticky stratí záujem sa reprodukovať. Viktor Orbán a Vladimir Putin sa prudko mýlia, ak si myslia, že zdvihnú pôrodnosť vysokými prídavkami na deti. To už dávno nikoho nezaujíma. V tomto filme sme však na opačnej strane barikády. Tu platí, že "jediným bohatstvom chudáka sú jeho deti". Otras. Časť filmu, kedy Zain opatruje malého Yonasa v chatrči z vlnitého plechu, je tá najsilnejšia. Tento film v človeku zanechá pocit, že život je niečo, čo by nemalo byť. (26.09.2019)