Tři nevinní

Vcelku podařená typicky záměnná komedie s troj až čtyř rolí Jiřího Sováka, kterého veřejná bezpečnost stále vláčí na stanici a snaží se ho až směšně obviňovat ze zločinu, který byl spáchán na jedné dámě ve spořitelně. Chvílemi film baví, ale především poslední třetina už je jen nastavovaná a zcela zbytečná kaše. Filmu by prospělo zkrácení tak na hodinovou stopáž. Ale jinak to celkem jde, čistý průměr. Hudba (sterilně unylá a stále stejná): Zdeněk Liška (04.09.2011)

"Že jsou stejní? Kde jste sehnali dva stejný, dali jste si inzerát?" Jiří Sovák si tento film nemohl vynachválit. Přidělenou trojroli bral jako důvěru ve své schopnosti a dostal za ni tři honoráře, což na Barrandově způsobilo menší skandál. Hraje tři muže podezřelé ze zločinu, který žádný z nich nespáchal, a na jejich odlišení si dal opravdu záležet. Málomluvný kapsář, srdečný novomanžel, agresivní cholerik. Hlavně ten poslední se povedl a je jen škoda, že se tak nestalo v lepším filmu. Tři nevinní jsou totiž mizerná komedie. Místo aby Josef Mach důkladně promíchal osudy nic netušících hrdinů, všechny poměrně záhy shromáždí v jedné cele. Každý z nich ji pak opouští už s vědomím, že má dva dvojníky, takže následné záměny nikoho z nich nemají čím překvapit. 40% (10.04.2007)

On tam má Jiří Sovák vlastně čtyři role. Tvůrci tohoto střeleného filmu dost spoléhají na to, že hlavní herec třikrát jinak a základně načrtnuté historky sami o sobě zařídí zábavu, ale to je fakt dost osudový omyl. Snímek, který nemá co nabídnout a jede jen na jednom zajímavém nápadu, je i přes rozumnou stopáž ke konci téměř k nepřežití. (01.10.2020)

Po zásluze zapadlé dílko. Většinu stopáže vyplňují záběry na Sováka, kterej čumí, zatímco jednotlivé scény provází neuvěřitelně otravná hudba. Sovák ovšem celý film utáhnout nemohl, zvlášť když nedostal dost prostoru a ostatní herci mu to také moc neulehčují. Za zmínku stojí pozoruhodná postava Papíčka Bláhy, kterej hraje Německého gentlemana (zjevně východního), za tím účelem si nechal odrůst vlasy, pořádný pejzy alá 70. léta, narval se do kostkovanýho saka (ladilo by k Sovákově kostkované bekovce) a vybavil se velice naivními německými výkřiky. (10.07.2015)

Pokus o natočení crazy komedie selhal. Strašně hloupej scénář, který se snaží za každou cenu působit vtipnými scénami a dialogy, ale naprosto tak nefunguje. Jiří Sovák se dokonce v trojroli snaží karikovat každou postavu jinak, ale nedaří se mu, je to moc křečovité a nevěrohodné. Možná, kdyby se režie ujal Jiří Krejčík, mohlo by to dopadnout mnohem lépe. V jeho stylu bych si dovedl představit klidně podobnou parádu, jakou představil ve Svatbě jako řemen. Jaroslav Mach na tento druh komedie zkrátka nestačí a ani plejáda skvělých českých herců nehrají na plné obrátky. Dokonce i mistr Lišák zůstává jen u jednoho hudebního motivu, ve kterém sice střídá různé hudební nástroje, ale všechno je to furt dokola. Klasická ukázka normalizační komedie pod vedením ústředního dramaturga Ludvíka Tomana, která právem zapadla v záplavě podobných hovadin ze sedmdesátých let, pod kterými byl Toman podepsán. (10.06.2019)