Cid

Jeden z těch výpravných historických velkofilmů, kterté nestárnou. Jeden z těch, o kterých říkám poctivá filmařina. Tedy tisíc skutečných komparsistů a ne deset a Ctrl + C, Ctrl + V a bitva je hotová, jak se to často dělá ve filmech dnešní doby. Charlton Heston je skutečnou osobností, které věříte každou roli. Neskutečná výprava, skvělá hudba, středověk, tak jak si ho představujete v těch nejrealističtějších snech. Když hrdina, tak Cid. (11.07.2009)

V zápětí po natáčení Spartaka, které skončilo pro Anthonyho Manna nešťastně, protože ho Kirk Douglas vyhodil a nahradil mladým Stanley Kubrickem, začal tento režisér pracovat na novém výpravném historickém filmu. Byl jím Cid. Co do hereckého obsazení si film v ničem nezadal se Spartakem. Ústřední dvojice Cid (Charlton Heston) a Chimena (Sophia Loren) jsou docela silným lákadlem. Děj filmu je poněkud rozvláčný, zejména jeho první půlka. V delších panoramatických záběrech mě vadila "škubající se" kamera. Nevím, čím to je. Nevyznám se v tom, ale rušilo mě to. Historická věrohodnost snímku je nevýznamná, protože jde o legendu. Právě spekulativní prostor s velkým množstvím interpretací režisér využívá. Některé scény jsou stěží uvěřitelné. (Jako příklad za všechny mohu uvést připevnění mrtvého Cida na koně a jeho následné posmrtné vítězství, kdy se před ním maurská armáda rozestoupila a následně se dala na útěk.) Jelikož ale jejich tematika vychází z hrdinských středověkých písní, nemůžeme se ani na film dívat jako na historickou rekonstrukci, ale jako na záznam legendární události, která byla během staletí španěli trochu překreslena a glorifikována. Cid je symbol hrdiny a cti, který dokázal spojovat národy i náboženství. Dokázal úspěšně řešit problémy, které tehdejší španělskou společnost nejvíce trápily. Byly to vnitřní politické spory a náboženské války. Cid ukázal velkého ducha a pochopení, když nechal vedle sebe žít dříve znepřátelené strany v míru. Nepřátelům, kteří nechtěli sloužit koruně nebo neuznávali dualitu náboženství, dokázal domluvit ať už na válečném poli nebo vlastním příkladem, který lidé chtěli následovat. Charlton Heston se pro roli Cida dle mého názoru velmi hodil a líbil se mi v ní víc než Kirk Douglas v roli Spartaka. Legenda o Cidovi je věc, která jistě stojí za pozornost a film Anthonyho Manna je dobrou příležitostí, jak se s ní seznámit. 66% (05.12.2010)

Není nad to si po letech pustit filmovou klasiku v kategorii historického „velkofilmu“. Možná se bude v dnešní době zdát mnohým to označení, velkofilm příliš velkorysé, ono se není čemu divit, ale pro tenhle film to bezpochyby platí. Není to dáno jen jeho délkou tří hodin, to dnes není nic neobvyklého a každý správný současný „velkofilm“ dá alespoň na dvě a půl hodiny. Monumentalita tohoto filmu je v ději, který člověka ani na okamžik nenudí, autoři si ke své historické fresce vybrali velmi dobré téma a také hlavního hrdinu, Charlton Heston je více než přesvědčivý rytíř a dokazuje, že se na role legendárních hrdinu hodí. Z historického hlediska by se dalo filmu sice lecos vytknout, ale na to se v takových filmech „nehraje“. Ono je lepší popustit někdy uzdu fantazii a dokreslit si děj tak trošku účelově. Co do historického ztvárnění doby je však film skvělý. Nejsilnější scénou celého filmu je pak pro mě mrtvý El Cid cválající na svém bílém oři řadami nepřátel k vítězství. Opravdu skvělá tečka na závěr! Takto umírá opravdový hrdina. El Cid je filmem, který by neměl ujít žádnému obdivovateli klasických historických velkofilmů. (22.10.2006)

Toto je film predovšetkým o hereckom umení a o samotných hercoch. Duo Ch. Heston a S. Loren v tomto filme nezatieni absolútne nič. Každá scéna s touto dvojkou či spolu alebo zvlášť bol jeden veľký zážitok. To ostatné už trocha zaostáva. Mal by som nejaké výhrady i k výprave, ktorá aj keď naoko pekná, nesplnila svoj účel a nedokázala vo mne vzbudiť tú správnu dobovú atmosféru. Samotný film tiež netreba brať ako doslovný životopis El Cida, väčšina vecí ohľadom jeho života a politicko-historických reálií je tu vymyslených alebo špekulácie, vrátane veľkolepého emotívne nabitého konca tohto rytiera. Tiež si myslím, že by filmu ohromne prospela kratšia stopáž. 75/100 (02.04.2016)

Přestože trvá tři hodiny, tak jsou to tři hodiny nabitý dějem. Ani jednou jsem si neříkal, kdy už bude konec, vlastně jsem spíš si říkal, to už je konec? Je to skvělej příběh hrdinství a cti, o touze vzepřít se zažitým pravidlům, o lásce a přítelství, o důvěře a stání si za svým slovem. Výprava je klasicky u klasického historického velkofilmu nádherná a postavy se mi zdály opravdu dobře propracovaný, ale to je možná tím, že jsem už dřív četl Corneillovu předlohu, které se sice úplně nedrželi, ale přesto mají dost společnýho. A ta poslední scéna, kdy Rodrigo vyráží do konečné bitvy, to je hrdinství, jak si ho představuju. (12.12.2005)