Režie:
Birgit HerdlitschkeKamera:
Ingo BrunnerVOD (1)
Obsahy(1)
Portrét klávesového čaroděje elektronické hudby... Francouzský skladatel a hráč na klávesové syntezátory J.-M. Jarre (1948), představitel pop-rockového impresionismu. Syn významného filmového skladatele Maurice Jarrea. Celosvětový úspěch zaznamenala jeho šestidílná syntezátorová pop-symfonie Oxygene (1977). Obdivuje mimoevropskou hudbu, v roce 1981 koncertoval s velkým ohlasem v Číně. Věnuje se užité hudbě, sám říká: „Složit znělku pro reklamu je pro mě stejně důležité jako komponovat baletní hudbu.“ Na jeho albu Zoolok (1984) se podílela Laurie Anderson a Adrian Belew. Také na Jarreho monstrkoncertu pod egyptskými pyramidami spolupracovala Laurie Anderson. Píše filmovou hudbu, koncertuje pro statisíce, dokonce i pro miliony posluchačů. Jeho rafinovaně gradovaná hudba reaguje na podněty etnických projevů a obsahuje prvky funku a diska. (Česká televize)
(více)Recenze (5)
Jeden s hudobníkov ,čo patrí k hviezdam elektronickej hudby a len málo ľudí si nevšimlo existenciu jeho skutočne kvalitnej originálnej produkcie. Tento dokument si zaslúžil jedine najlepšie hodnotenie,tak ako hudba tohto pána s menom JEAN-MICHEL JARRE ... ()
Spíš zajímavý chlápek, než dokument... ()
Pokud pomineme herečky, ve filmovém průmyslu se kosmopolitní mág elektronické hudby příliš neangažuje, takže v jeho portrétu zaujmou především momenty k tomuto tématu vztažené (neochota jít do „teritoria“ otce v Hollywoodu, návštěva u Hanse Zimmera). Divák si zároveň uvědomí ten rozsah vlivu, kterým rodák z Lyonu, sázející při svých open-air koncertech na neopakovatelnost okamžiku, působí na kolegy z branže. Subjektivně to mám ale tak, že Jarre světla na mě působí méně než žár temnoty. A proto Tangerine Dream.. ()
V titulcích filmu uvedeno: český název Jean-Michel Jarre: Cesta čaroděje elektronické hudby. ()
Sympatický vhled do tvorby jednoho z guruů elektronické hudby, který vznikl u příležitosti vydání prvního dílu kolektivního alba Electronica. Líbily se mi reflexe Jarreových prvních alb a ocenil bych je i u těch pozdějších, to by ale tenhle dokument musel mít tři hodiny. (1 324.) ()
Galerie (4)
Photo © ARTE France
Reklama