Le Corbeau
The Raven
Le Corbeau
Režie:
Henri-Georges ClouzotKamera:
Nicolas HayerHudba:
Tony AubinHrají:
Pierre Fresnay, Ginette Leclerc, Micheline Francey, Héléna Manson, Jeanne Fusier-Gir, Pierre Larquey, Noël Roquevert, Pierre Bertin, Louis Seigner, Sylvie (více)Obsahy(1)
Malé provinční městečko St. Robin žije poklidným tichým životem do té doby, než jeho obyvatelé začnou dostávat anonymní dopisy podepsané pisatelem Havran. Jedním z prvních adresátů je doktor Germain, který má poměr s manželkou svého kolegy a nelegálně se věnuje potratům. Když jeden z Germainových pacientů spáchá sebevraždu, městem začne prorůstat atmosféra podezírání, nervozity, vzájemného obviňování a strachu...
Druhý film slavného režiséra Henri-Georgese Clouzota HAVRAN (Le corbeau) byl mistrovským dílem, k němuž si Clouzot sám napsal scénář (ve spolupráci s Louisem Chavancem), přičemž vycházel ze skutečného případu ze dvacátých let ve městě Tulle. Příběh prostoupený atmosférou podezření a strachu, v němž vynikají nelichotivé portréty obyvatel maloměsta, kde se moudrost provokativně snoubí s cynismem a nepřímo se v něm útočí i na církev, byl velmi silný a pečlivě realizovaný. Na jeho výsledku se podíleli slavní herci té doby jako Pierre Fresnay nebo Micheline Francey, zaujala i Ginette Leclerc v roli lékařovy milenky, poctivou práci odvedli ale i umělci v menších úlohách.
Film se natáčel na jaře 1943, exteriéry byly pořízeny ve městě Montfort L'Amaury nedaleko Paříže, premiéru měl 28. září 1943. Zaznamenal značný ohlas a okamžitě byl napaden jako nemorální. Titul vyprodukovala společnost Continental Film, která pracovala pod německým dohledem a osobně německý ministr propagandy Goebbels podporoval jeho distribuci v zahraničí, ale překvapivě německá společnost Tobis odmítla uvést film v Německu právě pro jeho příliš temné vyznění. Zatímco za války se náhled na HAVRANA odehrával pouze v mezích halasné kritiky a odmítání, po osvobození byl přímo zakázán. Mimo jiné proto, že levicoví kritici v něm viděli odkazy na Hitlerův Mein Kampf, ale především s ohledem na vlastní nelichotivou nedávnou historii, kdy anonymy a strach dotvářely atmosféru v okupované Francii.
(argenson)
Recenze (24)
Clouzot nepracuje se svými postavami jako charakterovými typy, v jeho pojetí jsou herci bližší šachovým figurkám. Víme o nich sice, jakou mají funkční hodnost, ale nevíme už zda jsou černí nebo bílí. Čím méně se projeví emocionalita, tím více je třeba přidat něčeho jiného. Recenzent vyprávěč**** v tom "něčem jiném" vidí rozpad jazyka, marast překrývající mystické silencium (velmi zdařilá recenze). Sám název filmu Le Corbeau (Krkavec), myslím, že i vycpaninou tu byl i krkavec, označuje nejen ptáka, ale i "krkouna" a navíc "anonyma". Škoda, že se Clouzot problému anonymů a střídání dob, kdy se házely do koše, a kdy se jim přisuzovala definitivní platnost, už dále nevěnoval. - Nedávno jsem dostal pokutu za to, že jsem parkoval čumákem auta v prostoru se zákazem parkování. Policajt, který po mně chtěl stovku, mi řekl, že by to sice nepovažoval za přestupek, ale dostal anonym, a všechny anonymy se musí pečlivě prověřovat. Dnes ovšem není třeba sepisovat složité dopisy, stačí vytáhnout z kapsy mobil.... Ladynka, které si film líbil, píše: "Na malém městě, tady nebo někde jinde..." To je správně, ale nemusí jít jen o malé město, na národní politické úrovni se to stát nemůže? ()
Nepřekonatelná zloba a zášť se skrývá v lidské duši. Problém se nejen nadhodí, ale i identifikuje. Způsobem, jenž je přesný a v měřítku mravního kodexu tehdejší kinematografie nesmírně odvážný. Clouzot udržuje napětí do doslova poslední minuty, nápomocni mu s budováním husté atmosféry nejsou jen skvělí herci, ale hlavně báječně noirová stínohra Nicolase Hayera. ()
Jeden z nejslavnějších filmů vzniklých za německé okupace Francie. V prostředí maloměsta vzrůstá paranoia a vzájemná podezřívavost a nedůvěra prostřednictvím anonymních pomlouvačských dopisů. V kontextu doby a situace ve FR zajímavé dílo, ale na můj vkus příliš rychle nahozené a nepropracované vztahy mezi postavami (viz Clouzotovy Ďábelské ženy, s těmi jsme měl stejný problém). ()
Clouzotovy Ďábelské ženy mám hodně rád, ale Havran mě bohužel neoslovil. Ačkoli to mám jen hodinu a půl, táhlo se to nekonečně, nedostalo to ze mě žádné emoce a v podstatě vůbec mě to nebavilo. A závěrečné rozuzlení je takové... že mi bylo vlastně jedno, jak to skončilo. Ten film je podle mě beznadějně zaseklý v době svého vzniku a dnešnímu zmlsanému divákovi už nemá co nabídnout. ()
Henri-Georges Clouzot patří k nejlepším francouzským režisérům, nikoli jen své doby ale celkově filmografie vůbec. Má styl, kterým dovede zaujmout, a je jedno, jestli je to thriller, kriminální film, nebo v podstatě čistý horor. Strhne diváka a pustí ho až na samotném konci, někdy ho zde skoro vyplivne. ()
Galerie (19)
Zajímavosti (13)
- Germanovo náhle nadšenie keď zistí, že Denise je tehotná, kým predtým prejavoval odpor k deťom spôsobený traumatizujúcou smrťou manželky pri pôrode, je podľa Noëla Burcha a Geneviève Sellier vyjadrením vzťahu k pro-rodinnej politike vichystickej vlády. (Biopler)
- V periodiku Le Canard enchaîné sa pri opätovnom uvedení diela v roku 1957 kritici zhodli, že „film má drsnú, ťaživú a noirovú atmosféru“. Skrz viaceré rozbory sú v ňom potvrdené rysy raného filmu noir ako konzistentne pesimistické rozprávanie, pokrivená morálka, kontrastné svietenie a kríza mužskosti. (Biopler)
- Scénář je založen na skutečném příběhu, který se odehrál v Tulle ve Francii ve 20. letech 20. století. (sator)
Související novinky
Noir Film Festival 2015 startuje již 20. 8.!
4 dny, 5 míst, 47 projekcí... Unikátní přehlídka filmů noir na hradě Křivoklát se blíží mílovými kroky! Třetí ročník festivalu, věnující se širšímu pojetí noirového fenoménu, startuje ve čtvrtek 20.… (více)
Reklama