Byl jednou jeden dům

Za bolševika natočený, přesto poměrně kvalitní a koukatelný "televizní román", který ovšem trochu sráží snaha třicátníků hrát děti (no dobře, tak teenagery) - takovej Hanzlík v tříčtvrtečních gatích s prakem v ruce to je něco.... Ovšem jinak casting bez chyby a to je i největší devizou seriálu. Moje nejoblíbenější postava je samozřejmě nerudný radní Alexandr Nerudný v podání Miloše Nedbala, který v roli dokonalého despoty opět nezklamal. ;-) 3,5* (13.04.2010)

Pamätám, keď ho dávali - už vtedy mi vadilo,že časti až tak nenadväzovali a nakoniec mnohé ostalo nedopovedane. A to mi vadí doteraz -ako skončil P.Čepek, ako E.Trejtnarová ,V.Postránecký...tiež ako to cele dopadlo po vojne. V každom prípade vyborný seriál jeden z najlepších - scenár,obsadenie,natočenie -veľmi presvedčivé. Ale čo mne vadí : vojna je tam podaná tak zo závetria - ved oni -obyvatelia domu vojnu ani necitili-kludne si tam s určitým obmedzením odžili. A hlavne komunista,ktorého stvárnil J.Vala - no komunista a v kľude si prdel na zadku nič sa mu nestalo,maloval si a viedol "múdre" reči. A tri dni pred koncom urobil revolúciu prečo sa nepridal k Z.Rehořovi počas heydrichiády.....hmmm. Inak ani J.Hanzlík z Reichu neprišiel extra podvyživený,že ? A to,že J.Hrzán mal tam byť za chlapčiska ale mal v skutočnosti 35 rokov..... pan Nedbal hral de luxe na Oscara - klobúk dolu. Napriek vyhradám je pre mňa super seriál - mám i originál,pôjdem pozrieť tú ulicu ak budem v Prahe... (31.10.2011)

Pod příkrovem tuhé normalizace vzniklo prací scénáristického dua snů (Otčenášek-Daněk) vynikající dílo, které je jak apoteózou posledních let První republiky (jedna z mála zmínek o jinak úzkostlivě utajované benešovské válečné půjčce), tak minuciózně přesným záznamem života za protektorátu. Pavlačový dům je pojímán jako soběstačné fórum svého druhu, vybavené kinem, blokovou, opravdu lidovou hospodou a navíc hrazdami pavlačí. Panovnickou lóži nahrazují okna bytu majitelů. Kaleidoskop událostí, osudů, tragédií a neživotných komunistických zjevů (Valův malíř Dlask a ještě mlžnější emisar Kominterny, Řehořův Hrach starší) i znamenitě vykreslených žižkovských (?) lidových a "vysokých" postav (jedineční Nerudní Nedbalův a možná o něco ještě vyhraněnější Patrokles Nerudný Jiřího Adamíry). I konec seriálu, symbolická zbytečná smrt na barikádě, z níž se nikdy nevystřelilo, je příznačná pro květnové povstání (až 2 000 padlých na naší straně nepočítaje vlasovce, řada hlavní zákeřných odstřelovačů, zhruba dvou třetin postavených barikád se boje vůbec nedotkly). Režie i herecké obsazení vydatně přispěly k vytvoření jednoho z nejvýraznějších děl naší dramatické a filmové tvorby sedmdesátých let. Třicáté výročí konce německé nadvlády se proti vůli Husákova režimu tehdy podařilo oslavit opravdu důstojně. (05.11.2007)

Ďalší seriál, ktorý sledovala v nedeľu večer celá republika. Výborne vystihnutá atmosféra predmníchovskej a protektorátnej Prahy. Moc sa mi páčili ( Menšík, Sovák, Somr, Hlaváčová, Hanzlík). Ja mám najradšej postavu boxéra, vyhadzovača J.Vinklářa. Nepáči sa mi záverečná scéna na barikáde, dosť to tam "zavoňalo víťazným februárom" Ale aj tak dávam 80%. (26.09.2005)

Na vypätých historických okamžikoch roku 1936 až 1945 sledujeme vo filmoch zvraty českého osudu a charakteru po dobu protektorátu v Prahe. Dej sa odohráva v dome č. 12 na fiktívnej Bagounovej ulici v Prahe. Majiteľ domu, radný pán Nerudný a ostatní v dome prežívajú historické udalosti, ktoré hýbali republikou (mníchovský diktát, nemecká okupácia, heydrichiada a oslobodenie). (30.09.2018)