Věčný svit neposkvrněné mysli

Osobně si myslim, že by možná filmu prospělo, kdyby tam nebylo těch posledních cca 5 minut, kdy se hlavní postavy dozvěděj, jaká je vlastně pravda. Z toho pak vyústil takovej trochu podivnej happy end. To bylo asi první, co mě napadlo, když se objevily závěrečný titulky. Jinak film je originální, zajímavej, dobře natočenej, dobře zahranej, ale celkově mě to až tak úplně nechytlo. To je asi tim, že romantický filmy (i když tohle je hodně netradiční romantickej film) zkrátka nemam moc rád, takže to vidim na ty čtyři hvězdičky. Jinak hodně lidí tady píše, že se jim to víc líbilo až na druhej pokus. Já jsem teda nějak neměl problém se v tom zorientovat hned napoprvé, takže pochybuju, že po další projekci bych hodnocení zvýšil. (06.09.2008)

10 / 10 Prvé zhliadnutie tohoto filmu ma zanechalo v miernych rozpakoch. Bol som uchvátený jeho vizuálnou stránkou a hereckými výkonmi, no dej sa mi zdal až príliš komplikovaný, chaotický a poprekrúcaný na to, aby niekoho skutočne chytil za srdce. Nedalo mi to a vybavený predchádzajúcou skúsenosťou som navštívil kino ešte raz. Pane bože!!! Všetko zrazu do seba krásne zapadalo, na povrch začali prenikať dovtedy nepovšimnuté detaily a vlna emóciami nabitých scén, prvý krát utlmená všeobecným zmätkom vládnucim na plátne, ma doslova a do písmena prišpendlila k sedadlu. Snáď v žiadnom inom filme sa scenár a réžia tak dokonale nedopĺňajú ako v tomto majstrovskom diele. Charlie Kaufman a Michel Gondry nás sprevádzajú dejom s neochvejnou istotou a priam detskou hravosťou, vybrnkávajúc nám na nervy svoju veselo-smutnú melódiu. Tým sa dostávame k ďalšej dôležitej časti skladačky, ku zvukovému sprievodu Jona Briona, ktorý svojimi úspornými a jednoduchými melódiami perfektne vykresľuje pocity a myšlienky hlavných hrdinov, pričom sa (úspešne) snaží na seba pútať čo najmenej pozornosti. Jednoducho povedané, Večný svit nepoškvrnenej mysle je film, ktorý treba vidieť minimálne dvakrát. Berúc do úvahy jeho nesporné kvality, nemal by to byť problém. (29.12.2004)

Asi to není nejlepší film do životního období osamělých večerů, kdy jsou vám jedinými společníky skripta, zákony, alkohol a myšlenky na lásku, která je prostě pryč. I když..:) Kaufmanovsky řekněme asi netradiční vyprávění a rekvizity jsou tu jen živnou půdou, základem pro skvělé výkony úplně všech - ovšem např. kvality Toma Wilkinsona se ukážou až skoro na konci filmu, zcela v souladu s pečlivě promyšleným scénáristickým útokem. Kate Winslet je od dob Titanicu čím dál krásnější...a hlavně líp hraje;) Na což se ovšem dost těžko myslí, když vidíte to její nadšení z módy let šedesátých a najednou hrozně moc chcete, aby se vrátila (ta šedesátá léta). A Jim Carrey svými "dětskými" scénkami jen dokazuje svoje herecké umění, stejně jako scénografové a trikaři zase to svoje. Jediný film od Michela Gondryho, který jsem viděl, a už to tak asi i zůstane - ale pochybuju, že to není jeho nejlepší kus. Tuhle nereálnou story o druhé šanci a o tom, co skutečně chceme, beru se vším všudy a dávám 90%. (13.10.2007)

Chtě nechtě musím rýpat, vrtat, kritizovat. Formální stránka filmu zastiňuje určitou banalitu a nedokonalost obsahu... Pod slupkou dokonalé vizuality (střih i kamera na výbornou!) a vypravěčského kouzlení se krčí ničím výjimečný a psychologicky pouze letmo načrtnutý milostný příběh, kterému k hvězdným výšinám schází právě hloubka a ta těžko pojmenovatelná magie, která "udělala" Coppolové klenot Ztraceno v překladu. Carrey exceluje a s naprostou suverenitou propojuje civilně niterné i exhibicionistické manýry svého herectví, Winslet je do excentrické Clementine taktéž zanořena až po konečky vlasů, ale plochost charakterů a jejich značnou proklamativnost a dvojrozměrnost zakrýt nedokáží. Věčnému svitu tak jeho exkluzivitu dodává trochu prvoplánová zápletka s vymazáváním vzpomínek, která Gondrymu umožnila rozehrát audiovizuálně strhující drama útěku před nevyhnutelným zapomněním, který se takřka celý koná v hlavě hlavní postavy. Drama konce vztahu dvou lidí, bolestné deziluze a nenávratného návratu na počátek, který zastíní vše zlé, co se odehrálo po něm. Nenudí to, zahřeje to na duši, ale po skončení filmu mi nezbylo nic víc nežli hrstka pozitivních impresí a na kostru všednosti ohlodaný milostný příběh v exkluzivním balení. Přesto mi není než pochválit lehkost s jakou Gondry a spol. pracují s emotivními odstíny... I tak ale – čekal jsem víc. (20.08.2004)

Čtyři věci k filmu. První, naprosto užásný herecký výkony Jima Carreyho a Kate Winslet. Druhá věc, děj, proboha nechat si mazat vzpomínky na nějakou holku -- NIKDY, jen ať je v tý kebuli pořádnej bordel. Poslední dvě věci jsou klučíčí poznatky, takže holky sorry - Kate Winslet má hezký nohy a Kirsten Dunst tam skáče po posteli jenom v kalhotkách. Originální scény umím prostě ocenit, ještě navíc v originálním příběhu. (23.11.2007)