Skleněný dům

Tento, jistě neprávem zapomenutý film, je hereckým koncertem Michaely Kudláčkové a Veroniky Freimanové. Oficiální text distributora nijak nepřehání, když uvádí, že režisér „postihl dětskou mentalitu citlivě a věrohodně“. Pokud je divák ochoten se smířit s době poplatnými soudružkami kuchařkami, nabídne mu SKLENĚNÝ DŮM jedinečný pohled do dětských duší. (25.06.2014)

Pohled do fungování socialistického dětského domova skrz jeho novou chovanku, kdy musím doufat, že takto již tato zařízení nefungují. Děti zahrály přesvědčivě, poněkud lépe, než mnozí dospělí (pan ředitel, otec Pavlíny). Přestože se můžeme domnívat, že chování hlavní hrdinky je nepřiměřeně drzé a nevhodné, labyrint dětského srdce a duše je složitý a reakce na okolnosti a životní zvraty může být i taková, jako můžeme ve filmu sledovat. (22.10.2014)

O Pavlínku nemá nikdo zájem, a proto přichází do dětského domova. Jako řada takových dětí i ona touží po tom, aby měla někoho jen "pro sebe", a tak se upne na mladou vychovatelku Jarmilu. Ta má ale snoubence a Pavla začne žárlit, nechce mezi ostatní děti a zlobí... Ne, Pavlínka není vůbec zlá, je jenom nešťastná a chce, aby ji měl někdo rád. Skvělá role pro talentovanou Míšu Kudláčkovou, která výborně zachytila všechny pocity malé Pavly. (03.03.2010)

Já mám pocit, že malá Michaela Kudláčková vždycky hrála holky, které byly nějakým způsobem protivné. Tady v té roli byla taky chvilkami na pár facek. Ale bylo to pochopitelné. No, byla to její obrana proti všem a všemu. Nedivím se, že se její ztrápená dušička upnula k mladé vychovatelce, kterou hrála Veronika Freimanová. Ona byla totiž jiná a to děti vždycky vycítí. (24.02.2015)

Nebudu přehánět, když tenhle film přirovnám k malému přeletu přes kukaččí hnízdo. Několik náznaků a už jsem se bál šťastného konce, ale dopadlo to úplně jinak. Mazec. Michaela Kudláčková jako vždy napřesústo, ale hraje fantasticky. Veronika Freimanová má roli nevděčnou a těžko hodnotitelnou. Rozhodně stojí za shlédnutí. (06.12.2016)