Byli jednou dva písaři

Písaři jsou skvělí a k dokonalosti chybí málo, ale přece chybí. Třeba budu po dalších zhlédnutích, který rozhodně přijdou, řikat něco jinýho, ale prozatím nemůžu dát plnej počet, jakkoliv je mi seriál sympatickej a jsem z něho nadšenej. Některý díly byly stoprocentní jednoznačně (podle mě třeba Meloun nebo Tělocvik), jiný jsou "jenom" výborný (třeba Anatomie). Horníčka mám rád a uznávám ho za všechen jeho přínos český kultuře, tady jsem s nim (jako s hercem) měl ale občas problém. Sovák, kterej je jako tradičně naprosto přesvědčivej, dává laťku pro jakýhokoliv svýho hereckýho partnera na nejvyšší možnou úroveň, a tady mi přišlo, že za nim Horníček občas pokulhával víc, než aby to člověk mohl jen tak bez povšimnutí přejít (některý scény a repliky nebyly přesvědčivý, působily nepřirozeně nebo až moc divadelně, skečovitě nebo teatrálně, atd.) - a to obzvášť v takovym seriálu, jako je tenhle, kterej největší měrou stojí na hereckym tandemu a ostatní postavy jsou výrazně a samozřejmě záměrně upozaděný. Je známý, že pro Sováka i Horníčka to byly srdcový role, že si celej projekt užívali (to je ostatně vidět) a moc o něj oba stáli, to ale ještě neznamená, že to muselo dopadnout jenom dokonale, nebo že se na to člověk bude dívat bezvýhradně a nekriticky. Vím, že se to nedá tak jednoduše srovnávat, ale nemůžu nezmínit Chalupáře - tam to zaměření na ústřední dvojici je možná o chlup menší, vedlejší postavy tam nějakej prostor dostávaj, ale i tak je dvojice Sovák - Kemr naprosto hlavní a zásadní; a přijde mi, že k Sovákovi jde Kemr víc jako herec (Horníček možná naopak víc jako člověk, to nezpochybňuju), takže na mě tahle dvojice herecky působí v mnohem přesvědčivějc. Horníček nicméně v seriálu potvrdil svoje nadání a schopnosti excelentního rétora, a ty jejich (se Sovákem) společný a hlavně improvizovaný dišputace, rozmluvy a komentáře jsou něco, co Písařům dává jedinečnej rozměr. Poslední dvě drobný výhrady mám hlavně ke dvěma ženskejm rolím - větší ke vdově Burdenové (Libuše Havelková), která mi přijde zdaleka nejslabší herečkou z celýho Písařskýho obsazení, a menší k Rozálii (Klára Jerneková), která přehrávala jenom občas. Musim ale říct, že je nádherný a je to zážitek, když člověk může objevovat v český kinematografii takovýhle vyslovený klenoty. (29.06.2015)

Herecký koncert pánů Horníčka a Sováka bohužel poněkud sráží velmi nedbalá a vpravdě televizní výprava. Písaři sice píší husím brkem, ovšem pohybují se v interiérech vybavených zhusta předměty, vyrobenými až na konci 19. či počátku 20. století. V jednom záběru se dokonce mihne jakýsi elektrický vypínač. Samozřejmě uznávám, že jsem v této věci asi postižený vlastní specializací, ale truhlářské výrobky či oděvy vyrobené na první pohled o sto let později než by bylo zdrávo mi potěšení ze sledování seriálu opravdu dost kazí a ze slunné Francie počátku 19. století mě neustále přenášejí spíše kamsi do Povltaví počátku století dvacátého. To samozřejmě také není špatné, ale v tom případě by jistě nebylo od věci, kdyby jej tvůrci do těchto míst a časových souřadnic přenesli vědomě... Celkový dojem: 80% Výprava 55% herectví 90% humor 120% ;o) (18.01.2016)

Tenhle styl intelektualního humoru mi nikdy moc nepřirostl k srdci a to i přesto že pana Sováka (především toho filmoveho) jsem miloval u pana Hornicka to už tak srdcové nebylo. Ten hrát neuměl, to byl především brilantní mistr slova že všech těch "Hovoru H" apod. Koukat se na ty dva nešiky jak pracuji nebo vedou chytré řeči kolem ale skutek utek, to chce opravdu silné nervy. Ti dva vlastně názorně předvádí jak jsou tito lidé v bežném životě ztracení a na trhu práce téměř neupotřebitelní, nic neumí jen blbě kecat, na bežné domácí práce si musí zavolat řemeslníka, páč neumí zatlouct ani blbej hřebík, onen řemeslník to už pozná mezi dveřmi a pak je i patřičně natáhne a oni mi za to ještě podekuji. Tak to má být :) Blbý je že tihle rádobyintouši které dnes chrlí jedna nepotřebná škola za druhou se všemi těmi tisíci nesmyslnými studijními obory z filolo-gender-politolo ranku nejčastéji, právě v praxi nejčastěji těmito lidmi pohrdají, různě je dehonestují a nalepkují, tedy přesně tak jak je tomu na těchto elitních školách naučili a nebo co kde a od koho slyšeli. Sami asi tušíte jak, co dnes letí, co je dnes moderní. Herectví dobré ale raději bych se koukal na lidové mistry humoru :) (06.04.2020)

„Tak teď už konečně vím, co mi chybí.“ - „Věda, vědecky základ, pane Bouvarde…“ - „Prd! Ženská!“ - „Pane Bouvarde, jaká ženská, proboha?!“ - „Jakákoliv...“ Staromilský, šibalský, pohodový, příjemný seriál založený na situační komice a slovním humoru („Vystupovat, panstvo!“ - „Ten parchant mě dlouho srá…“ - „Co prosím?“ - „Ale povídám, že ten chlapec mě zlobí.“). Ale nechybí mu i vážnější podtón v podobě přátelství a soužití 2 kmetů. A tyto vzdělance či spíš vykutálené dědky, potměšilé nezbedy, vobšourníky a předchůdce Pata a Mata, je radost při jejich snažení (sklízející ovšem jen samou svízel a pohanu) sledovat. A výborné je i nepsané heslo seriálu: „Když už se zmýlíte, tak aspoň použijte humoru. A když vám chybí, tak ho aspoň předstírejte!“ Našla by se menší kaňka v podobě kolísavosti kvality vtipů jednotlivých epizod, přesto těch slabších 5* rád napálím. „Já mám o cvičení dokonce spoustu obrázků!“ - „S knížkou?“ - „Ne, bez knížky.“ - „Jak to?“ - „Jsem to vystříhal, páč tam byl cizojazyčný text.“ - „Jak se to jmenovalo?“ - „Kámasútra.“ (08.08.2021)

V prvej, mestskej epizóde postavy a ich trampoty zaujmú, no v ďalších epizódach sú ich príhody už dosť ošúchané, vzťah hlavnej dvojice sa nevyvíja, až na jedno sebauvedomenie. Väčšina času je venovaná nepotrebným dialógom dvojice hlavných hrdinov, ktoré väčšinou nie sú vtipné a niekedy sú zbytočné. Na kvalitné scény sa čaká veľmi dlho a z dnešného pohľadu trebárs pre fanúšika South Parku už tento seriál veľa nepovie. (14.06.2018)