In America

Rodina, která se rozpadá v trosky, špinavý pavlačový dům plný feťáků a neúprosně drsná ruka osudu. Smutný příběh, smutné prostředí, smutné postavy. Přesto má tenhle film v sobě strašně moc síly a energie. Byť děj plyne pomalu, najde se v něm mnoho výjimečných momentů, které diváka prostě připoutají. Herecké výkony jsou skvělé, scénář až trpce skutečný a profesionální kamera, která se střídá s amatérskou má také něco do sebe. (31.07.2011)

O třech přáních desetiletého děvčátka ... Citlivý, empatický snímek inspirovaný skutečným příběhem vypráví o irské rodině, která se po smrti jednoho z dětí pokouší o nový začátek v zemi neomezených možností. Dětský pohled na život zjemňuje a zkrášluje tvrdou realitu amerického snu a nechává prostor pro fantazii. (27.06.2010)

Pomerne zaujímavá snímka s dosť zvláštnou, občas aj mierne hororovou atmosférou. Snímka, ktorá zaujme, ale nedokáže diváka citovo položiť. Citlivá rodinná dráma, ktorá by potrebovala trochu lepší scenár, svoj potenciál naplňuje naplno až v závere, čo však nestačí. In America nie je zlý film, ale rozhodne mala naviac, zvlášť, keď na režisérskej stoličke sedel mág na ľudské osudy Jim Sheridan. Niektoré elementy pôsobia rušivo akoby sa sem dostali z úplne iného filme a to je voda na mlyn hlavne pre kvalitných hercov. Oceňujem obidve skvelé detské predstaviteľky, Samanthu Morton, no Paddyho Considina už trošku menej. Vo svojej úlohe, ktorá by mala vlastne celým film viesť je len postavou stratenou v jednoduchých obrázkoch. Djimon Hounsou nedostal príliš veľa priestoru, čo je na škoda, zvlášť keď sa jedná o veľmi zaujímavú a záhadnú postavu, ktorá mohla celý film položiť, ale taktiež vyzdvihnúť do úplne inej roviny, no nestalo sa ani jedno ani druhé. Takže na 4 hviezdičky to nie je, ale čas strávený s týmto malým filmom rozhodne neľutujem. (14.07.2006)

Film, jehož scénář dokáže napsat jen život sám. Irská přistěhovalecká rodina v Americe, táta, máma, dvě sestřičky a Frenkie....vlastně ne, on tam není, on totiž nešťastnou náhodou po pádu zemřel. Rodina, vyrovnávající se s jeho ztrátou v novém prostředí, starém činžovním domě, ve čtvrti plné feťáků. A je zde zajímavý černoššký soused, zpočátku trochu nahánějící hrůzu.....jak se dá dál žít, o tom, že nový život si vezme jeden stávající, o tom, že pořád se musí jít dál. Na konci filmu jsem jen tak potichounku brečela..... (07.04.2014)

Otevřeně se přiznám, že se mně koulely slzy po tváři a to zcela nezastavitelně. Vystřídala se tu celá škála emotivních momentů, jak těch mírně úsměvných až po ty hluboce smutné, kterých bylo určitě víc. Už jen ten jeden z prvních momentů, kdy sedí rodina pohromadě a malá Ariel si vylévá svoje srdíčko : "Stýská se mi. Po čem se ti stýská? Prostě tak. Nemám si s kým hrát. Můžeš si hrát se sestrou. Nemůžu, ona má na hraní kameru. A já nemám nikoho, komu bych řekla své tajemství." Celkově to na mě dýchlo takovou osobní smutnou atmosférou, kterou tomu vtiskli svým scénářem všichni tři, JIm, Naomi a Kirsten Sheridanovi. Ovšem nejúžasnější a nejdojemnější byly sestry Bolgerovy, které to hrály tak, jako kdyby před nimi nebyl žádný štáb s kamerou, hlavně malá Ariel v podání Emmy. A na konci to všechno do sebe tak nádherně a přirozeně zapadlo, že pětihvězda je v tomhle případě určitě na místě. A to nemluvím o krásném závěrečném titulkovém songu. (20.02.2013)