Režie:
Jules DassinScénář:
René WheelerKamera:
Philippe AgostiniHudba:
Georges AuricHrají:
Jean Servais, Carl Möhner, Robert Manuel, Jules Dassin, Janine Darcey, Pierre Grasset, Robert Hossein, Marcel Lupovici, Dominique Maurin, Magali Noël (více)Obsahy(1)
Dnes již klasické dílo Rvačka mezi muži patří mezi nejlepší tzv. Film noir nebo-li žánru černého filmu a stal se vzorem pro mnohé filmy natočené v tomto duchu během dalších desetiletí, a to nejen ve Francii. Režisér Jules Dassin nepotřebuje k vyjádření napětí mnoho slov, černobílý obraz dodává dílu nevšední poezii a syrovost zároveň. Dassin vychází z autentického popisu prostředí pařížského podsvětí. O filmu lze směle říci, že je to vloupání zapsané do filmových dějin. Tony se po pěti letech vrací z vězení a pečlivě naplánuje poslední velkou loupež svého života. Samotné vyloupení klenotnictví proběhne podle plánu, ale pak do hry vstoupí náhoda a nepřátelský gang, který se pokusí všemi prostředky kořist ukrást. Neúprosná válka gangů si vyžádá krvavé oběti. Režisér Jules Dassin, který za svůj film získal v Cannes cenu za režii, si sám zahrál jednoho z gangsterů. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (113)
Scénář: Jules Dassin, René Wheeler, Auguste Le Breton .. "Báječný úspěch" po francouzsku. Chytrá (a především velmi sugestivně natočená) loupež, mužská pošetilost, napětí a tragické následky. 90%. ()
Marně přemýšlím, zda-li jsem viděl lepší film, kde je hlavním námětem loupež. Asi ne. A vlastní scénu provedení loupeže určitě ne. Metodický postup, beze slov, s minimem hluku, s jednoduchými, dostupnými a přece účinnými nástroji a přitom je na všech lupičích vidět, pod jakým jsou tlakem. Nicméně všechny části filmu jsou výborné - na počátku jsme velmi zručně a nenásilně seznámeni se všemi aktéry, takže člověka v pozdějších fázích filmu nepřekvapí nějaký deus ex machina - žádná scéna není vatou - tímto vzdávám hold scénáristovi. A režie pak dala tomuhle scénáři skvělé tempo - ani odskočit jsem si nemohl (a to jsem potřeboval). Jasná pětihvězdičková volba. ()
Poctivá gangsterka ze staré školy, která umí partičku lumpů vykreslit jako sympaťáky a jejímž vrcholem je bezesporu scéna „tiché“ loupeže, při které divák sedí jako zařezaný a bojí se, aby nějakým hlasitějším zvukem nespustil alarm v klenotnictví na obrazovce. Rififi jsem měl v merku už hezkých pár let na základě zmínky v Kinoboxu nebo kdeže. Potěší také mladý Robert Hossein, kterého má české publikum zafixováno jako Joffreyho Peyraca z Angeliky. (1 293.) ()
Rififi jako vyšité. 1) Největším tahákem je zcela jistě 32minutová scéna vykrádání banky bez hovoru, bez hudby. Působí, pravda, s ohledem na použité technologie dnes trochu úsměvně, ale i tak._____Přihodím pěknou ponurou atmosféru a zajímavé záběry tehdejší Paříže a příjemný zážitek je na místě._____ 2) Nadšení pětihvězdičkových komentátorů nesdílím, přece jen mi zejména druhá polovina snímku přijde poněkud mdlá a podivně poskládaná._____ 3) 28letý Robert Hossein (Remi Grutter) spolu s kumpány vesele loupí a divák milující film noir se baví._____ 4) Zajímavé perličky o tvorbě filmu uvádí IMDb._____ 5) Výstižný koment: ORIN*****. ()
Samotná scéna heistu je fantastická, ale inak všeobecné nadšenie nezdieľam. Dassin si mohol vo Francúzsku dovoliť odvážnejšie scény, ale (i keď je povojnový Paríž pôsobivý) atmosféra nemá na súdobé americké klasiky. Napriek dvojhodinovej minutáži a prostému priamočiaremu príbehu som sa síce nenudil, ale s výnimkou samotnej lúpeže a tých dvoch hudobných čísel ani veľmi nebavil. ()
Galerie (24)
Zajímavosti (40)
- Motív zrady a jej potrestania spolu s Tonyho (Jean Servais) zásadovosťou nám Dassin odhaľuje už v úvode, kedy trestá svoju bývalú partnerku Mado (Marie Sabouret), ktorá teraz žije s nepriateľským gangstrom Grutterom (Robert Hossein). Tonyho spôsob trestu je obdobný ako pri fašistickom dozorcovi Munseym z jeho skoršieho filmu Hrubá síla (1947), ktorý bičuje trestanca kvôli tomu, že odmietol udať spoluväzňov. Mado mlčky prijíma trest ranami od opaska po holom chrbte. Scéna je zaujímavá kvôli kamere, ktorá pred násilným trestom uhýba na starú fotografiu, ktorá idylicky zobrazuje kedysi zamilovaný pár. (Biopler)
- V roku 2006 sa objavili prvé správy o chystanom remakeu filmu v Hollywoode pod taktovkou Harolda Beckera a scenáristu Boa Goldmana. Nakoniec z toho zišlo. (Biopler)
- Zlatý věk, klub ve filmu, byl pojmenován podle stejnojmenného filmu režiséra Luise Buňuela z roku 1930. (Kulmon)
Reklama