Šmírák

Tento film jsem viděl na 29. LFŠ v Uherském hradišti kdysi dávno, v roce 2003. Tohle dílo údajně pohřbilo kariéru svého režiséra Michaela Powella, každopádně v 21. století už snímek zas tak šokující není. Je to skutečně spíše studie psychopata. Někdy bych se na to rád zase podíval. Je to dost postmoderní film, hlavní anti-hrdina je zaměstnancem filmového studia, z diváků filmu vlastně také dělá voyeury. (20.11.2004)

Michael Powell v roce 1960 poněkud předběhl dobu. Vlastně celá ta konstrukce psychologického thrilleru a filmu o filmu v jednom je nebývale promyšlená. O tom už určitě několik odborníků napsalo knihy. Rozhodně to není běžný film o perverzním vrahovi, a ani mi nepřišel ničím šokující (jen pro kontext: Psycho vzniklo v témže roce). Ve filmu o kameramanovi je samozřejmě propracovaná práce s obrazem, ale za pozornost stojí i hudba (alespoň hlavní klavírní motiv). (30.09.2015)

Chorobná posadnutosť ústiaca do sledovania výrazov tvárí žien v momentoch strachu. Film samotný vyzerá tak, akoby režisérom bol niekto, kto sa rovnako vyžíva v očumovaní a špehovaní života šialeného voyeura. Veď on sám ako hrdina filmu ani jeho sliedivé kameramanské oko temer nezídu z obrazu. Spôsobom spracovania sa teda zároveň odhaľuje pozorovacia mánia diváctva. Spočíva v túžbe dozvedieť sa čo najviac o každom pohybe vraždiaceho maniaka, pretože čokoľvek sa môže ukázať ako potencionálna príčina poruchy. Viacúrovňová idea pozorovateľa je prítomná i v deji.Pohľad hlavnej postavy (životná situácia alebo nakrúcanie) ; úroveň neskoršieho sledovania nakrúteného, úroveň zostrihu nakrútenej suroviny, úroveň sledovania príčin zachytenom v domáckom filme z detstva hrdinu a úroveň zamestnania hlavnej postavy - asistenta kamery či fotenia soft erotických fotiek. Priaznivci hororov sú trochu sklamaní. Peeping Tom im pripadá nudný, s minimom záberov násilia a krvi. Intelektuálom zase často pripadá príliš drsný a naturálny. Pritom je to skvelé stvárnenie obsesie, rozoberajúce z viacerých strán chorobne nutkavú pozorovaciu vášeň. (17.12.2013)

Jistě zajímavá, ale nepříliš zvládnutá studie nebo spíš sonda do duše vraha posedlého zachycováním strachu. Základním kamenem úrazu je už hlavní postava. Ta spíš než strach vzbuzuje soucit (k čemuž směřuje i důraz na to, jak ke své „nemoci“ přišel), ale budiž, to by vlastně ani tolik nevadilo, alespoň má divák komu fandit. Horší je to ovšem s Markovým titulním představitelem, který skoro pořád zběsile mění výrazy v obličeji a jeho (ne) nápadné, silně chaotické chování místy vyvolává až nechtěný smích. Podobně pak divák reaguje na obdivuhodně domýšlejícího se vyšetřovatele. Jinačí už je to s matkou, jediným alespoň trochu strašidelným prvkem ve filmu (čekání ve tmě), ta (spolu se stylovou vražednou zbraní) je ale na můj vkus trochu málo, takže i přes to, že jsem se nenudil, nemůžu dát více než lepší 3*. (09.09.2015)

V první řadě musím říct, že moc nechápu zařazení snímku mezi hororové filmy. A nejen tady na databázi. Dost mě překvapuje, že se Zvědavec dostal i do Schneiderovy knihy 101 hororů. Spíš bych to viděl na poctivou krimi ze staré školy. Možná i thriller, ale horor opravdu ne. Jinak se mi film docela líbil. Má to nápad, film je dobře obsazený a hlavně natočený a ani pomalejší tempo vůbec nebylo na škodu. Možná jsem po přečtení obsahu čekal i víc krve a vražd, ale nejsem nespokojen. P.S. Martin Scorsese prý v roce 1979 zaplatil pět tisíc dolarů za zhotovení nové kopie, aby mohl tento snímek představit na filmovém festivalu širšímu okruhu diváků a pomohl snímku vymanit se z kritické obscénní škatulky, kterou měl od svého uvedení. (28.12.2013)