Exodus

Urisovu knihu jsem dočetl docela nedávno a upřímně řečeno k filmu jsem přistupoval se skepsí. Nedovedl jsem si představit, že by se příběh o tolika liniích a s tolika důležitými detaily mohl vměstnat do tří hodin. A mé obavy se do určité míry potvrdily. Režisér vybral dle očekávání hlavní linii, takřka rezignoval na emoce a film pojal víceméně jako hraný dokument mapující měsíce předcházející vzniku státu Izrael. Nutno ovšem dodat, že dokument sice rozvleklý, ale přesto poutavý a i poměrně přesný. Navíc k ruce měl vynikajícího Paula Newmana, který celý film táhl a mít k ruce lepší spoluhráčku, hodnotil bych i výše. Bohužel představitelka Kitty Fremontové byla nevýrazná a postrádala charizma, což, vzhledem k její výrazné účasti, Exodus devalvovalo. 60% (03.04.2011)

"Všetko záleží na rozhodnutí Londýna..." Film Exodus som túžil vidieť už veľmi, veľmi dávno. Niekedy v 90.-tych rokoch som si kúpil cd výberovku filmovej hudby a jedna z tých skladieb niesla názov Exodus. Hudba k filmu je nádherná, zamiloval som si ju a bol som samozrejme zvedavý i na film. Ten sa ku mne dostal až roku pána 2016, určite o viac ako 20 rokov neskôr. Dĺžka filmu určite mnohých vystraší a ani sa nedivím. Film má v polovici dokonca prestávku, tá však na českej stanici AMC nabehla iba na 2 sekundy. Popravde úvod je dosť rozťahaný, ale druhá polovica po príchode Židov do Palestíny je o dosť záživnejšia. Film objasní postavenie Židov po vojne, ich snahe o vlastný štát, ale i nenávisť k Britom, čo ma prekvapilo. O nejakých incidentoch som počul, ale nevedel som, že nenávisť Židov voči Britom bola až v takom rozsahu. Nebudem klamať, že film ma lákal hlavne menom Paul Newman. Robil čo mohol, ale občasný pocit nudy nezahnal. To však nebude jeho chyba. Tvorcom jednoducho veľkoleposť a rozťahanosť projektu prerástla cez hlavu. 60%. (01.05.2016)

Po Veľkom žiali z roku 1966 opäť film zo židovskou otázkou a jej územnými právami na Blízkom východe. Tentoraz ale menej vojnový, viac sa tu rozoberá otázka práv, spolunažívania s Arabmi a vynucovanie si územie z područia Britov. Aj keď mu nemožno uprieť punc veľkofilmu s niektorými známymi hereckými menami, jeho obrovitánska stopáž ho predurčuje k početným hluchým miestam, ktoré vyslovene nudia. Neviem, do akej miery sa príbeh zhoduje s historickými reáliami, ale z takto nakrúteného filmu sa mi nepáčil prístup Židov - otvorený vzťah k násiliu, lži, krádeže, podvody a teroristická činnosť. Koniec je lepší, prináša aj pár dobrých myšlienok, ale celkový dojem výrazne nemení. (02.02.2019)

Více než tříhodinové drama (podle románu L.Urise napsal scénář vynikající D.Trumbo) se vrací dějově do roku 1947, kdy bylo v OSN odhlasováno rozdělení Palestiny, a mohl tak vzniknout novodobý izraelský stát. Ať už film znechutí antisemitu, nebo nadchne sionistu, zůstává především silným příběhem o lidech, kteří po hrůzách holokaustu získali svobodu a vlast. A ústřední hudební téma Ernsta Golda pozná každý, kdo se někdy jen otřel o filmovou muziku. (01.02.2007)

Na Exodus som narazila úplnou náhodou, pri prekladaní programov. Musím povedať, že ma zaujal a preto som pri ňom zostala. Ako však postupne ubiehali minúty, dobrý prevý dojem sa začal vytrácať a záver som dopozerala už len zo zotrvačnosti. Rozsahom spracovania problematiky, by som film prirovnala k britskej sérii The Promise. Tu však akákoľvek podobnosť končí, nielen preto, že Promise je pohľadom z tej opačnej strany, ale aj hlavne z pohľadu pútavosti príbehu. Z historického hľadiska ani v jednom prípade nesúdim a myslím, že je vlastne len vecou osobného názoru a preferencií na čej strane bola "pravda" ak vôbec nejaká jednoznačná pravda niekedy existovala či existuje. Jedno však viem určite, britský filmový"nevlastný súrodenec" vyhráva jednoznačne na všetkých frontoch. (27.03.2017)