Desperado

Čím méně peněz dáte Rodriguezovi na jeho film, tím více se snaží, aneb nápady jsou přece zadarmo. A že je jimi Desperado prošpikovaný. V těch necelých dvou hodinách vás zavalí spousta rafinovaných dialogů, nápaditá a hravá akce, černý humor a sakra velká banda naštvaných Mexikánů. Rodriguez si nebere servítky, vše vyhazuje do vzduchu, všechno nechá rozstřílet na cucky a přitom ještě na diváky neustále pomrkává a dává najevo, že i přes tu kupu mrtvých těl a potoky krve to je parádně zábavná klukovina, která ani na minutu nenudí. A jaktože všechno tak krásně bouchá, kulky odhazují mrtvá těla desítky metrů do dálky a Mariachi zasviní celou zeď vlastní krví a stále stojí na nohou, když je něco takového ve skutečnosti blbost? Prostě to je tak o hodně větší zábava...tak se bavte. (04.02.2008)

Tenhle tequilla western si vždycky užívám. Užívám si minivystoupení Quentina Tarantina i jeho gloriózní konec, jako vždy výtečného Steva Buscemiho, horkorevnou hudbu a mexikánsky divokou akci. Rodriguez podává na režisérské sesli dost možná nejlepší výkon kariéry a El Mariachi v podání Antonia Banderase má grácii velkých hrdinů-mstitelů. Desperado není vlastně ničím víc než klišovitou střílečkou se zápletkou tradičních westernů. Fórek je v tom, že si to dobře uvědomuje a v mnohých citacích je až kousavě parodický. Na jednu stranu švanda, na druhou stranu brilantní a napínavý akční film o kytaristovi, který své fláky provozuje v komorních aranžích pro dvě brokovnice... To můžu! (18.07.2004)

Dávno pryč jsou noci, kdy drogový boss Bucho usínal s pocitem dobře vykonané práce. Nyní spí s jedním okem otevřeným, s prstem na spušti odjištěné pistole a děsí se chvíle, kdy se ve dveřích objeví ON - El Mariachi. Tento mstitel, vláčející s sebou kytarový futrál napěchovaný zbraněmi různého kalibru, se totiž pomalu prostřeluje zástupy pěšáků ke svému poslednímu cíli. Buchovi bojovníci se vracejí z bojů ve stále řidších sestavách, čemuž se nelze divit, když občas nerozeznají střílejícího hudebníka od zběsilého vrhače nožů Navajase. (06.10.2009)

Stalo se přesně to, čeho jsem se obával. Desperado je totiž klasická, nesmyslně natočená blbost připomínající jatka, která má pár naprosto perfektních scén, jako například ta s Quntinem Tarantinem, ale tak 70 procent filmu se u něj prostě hrozně nudím a čekám, co Desperado svede dál. Tohle mě hrozně štve. Vím, že Rodriguez s Tarantinem mají hrozně rádi filmy a neberu jím to. Dokáží natočit scény, které se mi z hlavy nesmažou, scény, které napětím donutí diváka nedejchat a nedivil bych se, kdyby v světě zaznamenali případ člověka, který se u Desperada udusil. Jenže na to měl z celkového času tak 20-25 minut. Zbytek mi přišel jak nastavovaná kaše. Každopádně jsem rád, že jsem Desperada nakonec viděl. Můžu si totiž konečně odškrtnout další film, který má na hrudi napsáno...kultovní. (05.11.2011)

[imdb: 7.0/10] | me: Veľa muziky za málo peňazí. Antonio je El Mariachi,... až na to, že nenosí vo futrále gytaru. Akčná jazda plná krvy, špinavých chlapov, bohovských hlášok a Salmy. Mexikán s nožmi, chango teplý jak chcanky, Quentinov príbeh na bare, chlap bez zubov, ... Film v každom momente baví – buď je kvalitne vtipný alebo tvrdý alebo scény so Salmou  alebo ... je toho veľa a graduje to ... a keď už nestačí artiléria jedného futrálu je podrebné zavolať kamarátov na ďalšie gytarové sóla. Každa scéna je potešenie pre oko. Všetko je špinavé : chalpy, bary, hajzle ... atmosféra ako vyšitá a do toho antonio, ktorý len niekoho hľadá a akosi nikto mu nechce dať slušnú odpoveď. To proste môžem zas a znova a stále sa budem tešiť na každú scénu ako kdy by to bylo po prvé. "Tak to vidíš, obsluha je na hovno, pivo chutná jak chcanky, a furt sem někdo leze." (10.03.2009)