Obsahy(1)
Mají hudební nástroje a nebojí se je použít! Vojín Schulze (J. Menzel), smolař a klarinetista v jedné osobě, jednoho dne dezertuje před vojenským drilem. Na chvíli najde azyl ve škole nedalekého lázeňského města Alkalis. Tam právě přijede štáb nezávislé televizní společnosti Televis, vedený režisérkou Terezou (J. Brejchová). Ta má natočit reportáž o odhalení sochy J. S. Bacha. Mrtvý velikán však toho dne způsobí neobvyklý zázrak: zachrání klarinetistu Schulzeho před zastřelením, a to tak, že promění zbraně všech zdejších vojáků v hudební nástroje. Tereza tak místo původní nezáživné reportáže odvysílá senzační zprávy o zázraku. A protože vysílání má mimořádný divácký úspěch, dostane dívka za úkol uspořádat do druhého dne velkolepou televizní revui. Pomohou jí k tomu populární pěvecké hvězdy (K. Gott, H. Hegerová), členové televizního baletu, ale také někteří vojáci, kteří našli v hudbě zalíbení (W. Matuška, J. Šlitr, J. Suchý…). Nepřátelé z ministerstva války však nezahálejí. Kují různé diverzní plány a mimo jiné vysílají do kasáren elitní přepadový oddíl, ovládající balet… Slavný český muzikál z roku 1964 vznikl podle stejnojmenného divadelního „leporela“ Jiřího Suchého, které mělo premiéru v prosinci 1958 v Divadle Na zábradlí. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (181)
Klasická semaforská férie, kdy se do serie písniček zamontuje jakýsi takýsi děj, pokud vůbec nějaký - viz Zuzana je (zase) sama doma apod. Je vidět, že se Suchý od tristních a hlupoučkých začátečnických pokusů typu Člověka z půdy naučil už trochu stavbu příběhu. Všechno ale stojí na tom, zda ty písničky milujete nebo ne - můj šálek kafe to není, je to totiž tak televizně unylé a nemuzikálové. ()
Lepší než Starci na chmelu a o chlup slabší než Noc na Karlštejně. Film s naší pěveckou i hereckou elitou, u něhož oceňuji hlavně jeho protiválečné vyznění (pro Suchého se Šlitrem ostatně typické), nestárnoucí písně a celou tu hezkou náladu, kterou při něm okamžitě mám. No a co, že to vlastně nemá skoro žádný scénář. ()
Co k tomuto muzikálu říci? Určitě promarněná příležitost. Semafor v roce 1964 sice už většinu svých původních pěveckých hvězd na divadelní scéně neměl, ale ve filmu učinkují všichni. Zároveň v té době již byl semaforský styl a repertoár vybroušený a bohatý, takže přeci mohl vzniknout Ten Muzikál, který by ojedinělý fenomén generačního divadla zúročil. Stalo se? No, nestalo, ostatně ani od Osvobozených nemáme žádný film, který by byl na 90-100%. Takhle se ve snímku proplétá zábavný, ale nepříliš silný motiv proměny zbraní na hudební nástroje s přípravou televizní šou a celý děj vyznívá jako záminka pro pěvecká vystoupení. Jakožto antimilitární satira je nesmírně krotký, srovnejme si to třeba s Dr. Divnoláskou, který byl natočen ve stejné době. A tak vznikla místo muzikálu spíš solidní estráda s rámcovým příběhem. Naštěstí ty písníčky jsou pořád pěkné a zpěváci jsou ve filmu mladí a jiskřiví, takže na celek se rozhodně stojí za to koukat. 74% je docela přiměřených. ()
Make music, not war. Protiválečná myšlenka je jasná a já s ní určitě souhlasím, jenže s hodnocením tohohle filmu mám problém. Co s tím? Na jednu stranu je to místy hodně příjemné na sledování, většina písniček toho má dost do sebe, jako přehlídka zpěváků a zpěvaček tehdejší doby je to celkem povedené a ten nápad se zbraněmi měnící se na hudební nástroje je hodně zajímavý, jenže na druhou stranu se s tím nápadem vůbec nepracuje, taky to má hodně slabý a bezradně vedený děj, až moc to stojí na těch estrádních vystoupeních a dvouhodinou stopáž si to rozhodně neuhájí. Sice je to muzikál (naštěstí ten typ, který jsem schopný odsledovat) a od něj nemůžu očekávat bůhvíco, když v něm jde hlavně o hudbu, ale i na takový druh filmu to mělo celkem slabý scénář, nemůžu si pomoct. A jestli si to budu chtít někdy pustit znova, klidně tomu tu čtvrtou hvězdu dodatečně přidám, ale zatím zůstanu u silných tří, protože i přes spoustu zdařilých hudebních scén mě to stejně až tolik neodrovnalo. Silné 3* ()
Postaveno na velmi originálním nápadu. Ten se mi líbil. Změnu zbraní v hudební nástroje jsem nečekala. Hodně jednuduchý děj. Taky proč něco zbytečně zamotávat. Písničky jsou skvelé i po letech. Nic ze svého kouzla neztratily. Tolik hvězd se snad neobjevilo ani v později natočeném Trháku. Pouštím si jako příjemnou vzpomínku, když je venku pekelně hnusně. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (29)
- Snímek patřil k nejdražším projektům své doby - stál 7 milionů korun. (hippyman)
- Písnička Tereza zazní ve filmu třikrát, ovšem pokaždé v jiné podobě: jako zpívané sólo W. Matušky, posléze poloinstrumentální verze v podání stejného zpěváka a nakonec jako duet Matušky a Karla Gotta. (Robbi)
- Natáčení probíhalo ve městech jako Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně či na zámku Kynžvart. (Lynette)
Reklama