Persona non grata
Hvor kragerne vender
Obsahy(1)
Návrat do rodného kraje nebývá lehký, zvlášť pokud jste v sedmnácti utekli z domova a pak jste ještě napsali knihu o tom, jak bylo vaše dětství strašné. Laura se kvůli svatbě svého bratra po dlouhých letech vrací z Kodaně domů na statek v Jutsku. Vrací se jako spisovatelka, bohémka, veganka a environmentalistka, s krátkými vlasy a s novým jménem Irina. Ale také se starým traumatem, jemuž bude muset naplno čelit, protože její bratr si bere právě onu ženu, která Lauru v mládí nejvíc šikanovala. (Letní filmová škola)
(více)Videa (1)
Recenze (23)
Tak v prvom rade musim podotknut,ze s komediou to nema absolutne nic spolocne,skor sa priklanam k dramatickemu zanru,aj ked u Danov som zvyknuty na ovela vyssiu kvalitu,vlastne cely film sa toci okolo jednej zenskej,ktora nie je s nikym a s nicim spokojna,je na*ebana na cely svet,mna osobne to neohurilo,skor som sa nevedel dockat konca...:-) ()
„Přiznávám, že trpím hrůzou z místa činu. Ať fabuluju sebevíc, vždycky se cítím divně, když se vracím domů.“ A ta hrůza brzy nabude přesných kontur a Laura pozná, že měla dát na svůj vnitřní pocit…Ono se to může zdát krásné. Po letech se vrátit do rodné hroudy, poznávat místa, tváře, pocítit nostalgii. Jenže ne vždy musí být takový návrat příjemný, někdy to může být peklo, když vyplují na povrch stará traumata, nevyřčené výčitky a přítomnost „nežádoucí osoby“ je vše, jen ne kvitována. Od první interakce Laury s ostatními postavami je publiku jasné, že pro ni bude platit ten druhý případ. Na druhou stranu tím, jak je Laura ublížená, podrážděná a vztahovačná, si u diváka moc sympatií neudělá. Nepříjemných, dusných scén přibývá a napětí pozvolna graduje. A na tom film staví. Jde o tragikomedii, která sází na divákovu škodolibost a zlomyslné vyžívání se v hořkých, pro protagonisty trapných situacích. Místy jsem se bavil víc, chvílemi zase méně, nic neřešící závěr to mé rozhodování mezi 3/4* nakonec překlopil na lepší průměr. ()
Skandinávská svatba, jako zjevení minuých událostí ve světle zamlčovaných citů a (pseudo)pravd, je už téměř standardní situací. Tenhle film má ale několik rovin a vrstev. Zmíním se jen o dvou: Laura (s novým křestním jménem, krátkými vlasy a jinými názory) tu v žádném případě není osobou nežádoucí či nechtěnou, pro celou pospolitost představuje jedinou (snad za celý život) šanci, jak reflektovat svůj vlastní život, jak si svoje názory obhájit před sebou samými (ve filmu o tom mluví v tomto smyslu i její matka). Laura ve svém rigrózním (viz rigorózní zkouška) prosazováním pravdivých verzí svého života prokazuje jen svojí nedospělost (podobně o tom svědčí i změna jména, vlasů, postojů - o její infantilitě mluví nevěsta Catrine). Zde má šanci si uvědomit, že místo, odkud pochází, nelze změnit, změnit se může jen sama. Bude to v jejím zájmu? - Laura je tedy vysoce žádaná a měla by se objevovat ve všech společnost a neustále znejisťovat zavedený řád věcí i sebe samu. Laury je třeba, aby dala do pohybu stojaté vody. Stojatých vod je třeba, aby daly do pohybu Lauru. ()
Tématicky je to vzorová dánská dramatická událost, v tomto případě ale s komediálními prvky. Ty se projeví v momentě, kdy hlavní postava, která se tu chová jak Gréta za Švédska začne všechny ty dánské vesničany z rodinné usedlosti pomlouvat a školit je. Třeba proč by neměli jíst maso. Pak ale dánský vidlák vrátí úder a dá tamní rovnováze opět řád. Škoda jen, že závěr nebyl trošku víc tragický. U Dánska je to skoro povinnost pro dobré filmové hodnocení. ()
Nejaká spuchlina ostrihá dievčaťu vrkôčik, a to ju tak poznačí, že v sedemnástich odíde z vidlákova "do sveta". Tam zistí, že ak človek neseparuje odpad, nestravuje sa striktne vegánsky, nekamaráti sa aspoň s jedným černochom, jedným Áziatom, jedným Indiánom a neviem kým, a nemá "otvorený" vzťah, čo zhruba znamená, že môže chrápať s hocikým, tak je zabednený, xenofóbny, homofóbny, rasistický odľud, a asi ani nie je človek. Potom sa z nej stane akási podivná mužatka, hodiaca sa skôr do Werhmachtu ako na farmu. Lenže príde na svadbu bratovi, a až tam zistí, že si berie spuchlinu. Tak sa so spuchlinou pekne na farme pobijú v blate a všetko je v poriadku. A rozprávky je koniec. Možno som už osprostela, ale bolo to vtipné. ()
Reklama