Režie:
Hynek BočanScénář:
Jiří StránskýKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Jiří StivínHrají:
Jiří Schmitzer, Vladimír Dlouhý, Karel Heřmánek, Miroslav Noga, Leoš Suchařípa, Milan Šteindler, Jan Schmid, Vlastimil Venclík, Břetislav Rychlík (více)Obsahy(1)
Příběh z pera bývalého mukla Jiřího Stránského a dnešního předsedy PEN-klubu je situován do 50. let a uranového lágru politických věznů na Příbramsku, kam po pádu stalinského kultu přichází na konci roku 1958 coby vězeň bývalý náčelník Hlavní správy nápravných zařízení plukovník Dobrý. Téma soužití bývalého hlavního "bachaře" a politických vězňů v bolševickém koncentráku posloužilo tvůrcům k nadčasové úvaze o možnosti (či nemožnosti) odpuštění a smyslu spravedlnosti. Snímek bohužel nesplnil očekávání - především pro svou syžetovou řídkost a nedostatečné vyklenutí dramatického oblouku včetně přirozené gradace příběhu. Příjemné jsou naopak kamera a herecké obsazení, tvořené doslova plejádou špičkových českých herců. Představitel jedné z hlavních rolí - Jiří Schmitzer byl roku 1997 oceněn Českým lvem. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (155)
Kvalitní snímek z totalitního období, který se odehrává v lágru začátkem padesátých let. Občas se příběhem prolínají vzpomínky hlavního hrdiny Svobody (Jiří Schmitzer) a vysvětlují, za jakých událostí se do lágru dostal. Jednoho dne je do tábora umístěn politický pohlavár (Karel heřmánek), který vymýšlel řády, podle kterých se vězni měli chovat. Všichni ho chtějí sejmout, pouze Jaroslav Svoboda se za něj postaví...zpočátku jsem nechápal, proč ho pořád brání, až během odkrývání skutečností jsem jeho počínání pochopil. Hudbu zkomponoval Jiří Stivín a použil také motiv 7. symfonie Ludwiga van Beethovena, jenž vkusně filmem proplouvá. Jediná škoda je, že film působí až moc televizně a připomíná spíše jednu epizodu ze seriálu Zdivočelá země, který Hynek Bočan v té době také podle scénáře Jiřího Stránského rovněž natáčel. ()
Nedoceněný film, u kterýho si divák vychutná každou minutu. Perfektní je již úvod, kde jsou popsány podrobně postavy, jejich obvinění, délka trestu, jakoby na psacím stroji, u těch hlavních i méně důležitých, určitě se jedná o nejlepší film z dějin komunistických lágrů 50. let, navíc se skvělou hudbou. ()
"Naše nápravná zařízení jsou jako vysoké pece v nichž přetavujeme šrot v ušlechtilý kov." To by mělo platit v současné době a ne v té, která odsuzovala z politických důvodů... Výborné herecké výkony podtrhují syrové zobrazení krutosti a lidskosti, přátelství a nenávisti, ale i paradoxů v lágrech 50.let. ()
Filmařsky bohužel dosti promarněná šance věrohodně a čistě umělecky kvalitně ztvárnit toto silné a z historického hlediska stále otevřené téma nezákoností padesátých let. Nechápu ta zde tolik přeceněná hodnocení, zdali jsou za námět či literární předlohu (? - v tom případě bych snad i souhlasil, byť pointa a místy i děj téhle historky jsou poněkud přitažené za vlasy - ale budiž - nemělo by ovšem potom jít o hodnocení na filmové databázi), protože co se týče ryze filmového zpracování, připadá mi bohužel tento páně (rutinéra) Bočana počin (i čistě technicky) spíše jako nějaká natažená televizní inscenace, kde někteří herci sice snaží se dodat filmu jakýsi dramatický náboj, v celku ale celé to snažení vyznívá (asi i díky scénáři) naprosto ploše a v některých případech až toporné herecké výkony jen podtrhují celkovou bezradnost tvůrců filmu. Nejmenované osobnosti televizních estrád se navíc podle mě nemusely v tomhle snímku vůbec objevit, protože herecky samozřejmě nepřekročily svůj stín... Bohužel, zrovna v tomhle případě opravdu s těžkým srdcem říkám - promarněná šance natočit silný film s (pro mnohé dožívající pamětníky) bolestnou a neuzavřenou tématikou. A nakonec ani ta skvělá (neoriginální Beethovenova) hudba už to nespraví... ()
Nemám ráda Stránského sebelítost, která ho neopouští ani ve velmi požehnaném věku. Bočan se stal již dávno takovým tím televizním režisérem, co scénář nezkazí, ani mu nepomůže. Zlí jazykové by mu s nádechem opovržení vmetli do tváře, že je ubohý rutinér. Navzdory těmto negativům se podařilo hercům a Stivínovi stvořit celkem zajímavý film. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (10)
- Vodca "čierneho komanda" Franta Ježek (Jiří Krampol) hovorí, že do lágru má ako nový väzeň z Leopoldova prísť aj Artur London. Film sa však odohráva v roku 1958 a London bol už v roku 1956 dávno prepustený z väzenia a rehabilitovaný. (Jello Biafra)
- Film měl podle Jiřího Stránského původně natočit již v roce 1968 režisér František Vláčil. (ForGump)
- Jiří Schmitzer pro svou roli odmítl trénink v posilovně, jelikož tvrdil, že svaly z posilovny vypadají jinak, než svaly z trestaneckého tábora. Jako alternativu si pro přípravu vybral rozbíjení betonových kvádrů krumpáčem, ze kterých na žádost svého švagra vysekával ocelové trubky. (Jizni Tlapa)
Reklama