Reklama

Reklama

Jeden z příběhů známého cyklu komedií o bandě podvodníčků – Pepanovi, Járovi a Marcele, která se neustále snaží všemožným a hlavně bezpracným způsobem rychle zbohatnout. Tentokrát šéf bandy Pepan vymyslí geniální plán s falešnou stodolarovou bankovkou, s prodejem kradených gobelínů, s okrádáním důvěřivců povětrnými ženštinami a další. Ovšem jako vždy je pronásleduje smůla, ze zisků není nic a všichni nakonec skončí v rukou zákona. Pro Pepana se tento zákon objeví v podobě rodiny dívky Anežky, kterou chtěl oklamat jako sňatkový podvodník… (Česká televize)

(více)

Recenze (65)

Inozuka 

všechny recenze uživatele

V dětství jsem tohle miloval ... Nárožný válí jako o život a jeho sňatkový podvodník je borec. Když to vždycky rozjede na nějakou ženskou, válím se smíchy po zemi. To samé, když si na Pepana došlápne agromafie z Moravy. S překvapením tedy zjišťuji, že tahle letitá normalizační blbost pořád funguje. Neuvěřitelné ... ()

subic 

všechny recenze uživatele

Pepan (Petr Nárožný) je šéf party, na začátku do pustí z lochu, kde seděl jako sňatkový podvodník, aby byl na konci chycen do chomoutu. Poněkud tupý Jára (Karel Heřmánek) si cvičí text na přepadovou akci: "Tak takhle je to, já to věděl, ty gaunere, ty sičáku, já tě zabiju... doprčic, pořád to říkám obráceně". To je asi nejsilnější moment... následně si zhmoždí kotník. Průměrně průměrná televizní komedie z 80ek o třech příživnících, Karel Heřmánek, Petr Nárožný a Naďa Konvalinková jdou na to s falešnou stodolarovkou. A obere je Augusta jako kapsář z Hradce. Pouze proto a právě proto uvítám, když to občas ČT znovu odvysílá. ()

Reklama

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Zajímalo mě, jak vlastně začala nechvalně proslulá Bočanova pentalogie, která se natolik úspěšně rozprostřela bezmála celými osmdesátými lety, že až překvapuje, že se po Listopadu nevrátila alespoň epizodicky (třeba jako Olmerův film Bony a klid). – Ostatně už to, jak téma podvodu rezonuje právě u českého diváka, by stálo za úvahu… – A proti očekávání – nezačala úplně nezábavně: úspěchy a neúspěchy se celkem důvtipně splétají a neobyčejně kultivovaný Nárožného projev i věrohodná prostota Heřmánkovy postavy v šedé herecké maše všech zbývajících viditelně září. Na druhou stranu ta převažující vlažnost, jistě dobově podmíněná, a především beztvarost snižují toto dílko na jakousi seriálovou epizodu. Aby snímek skutečně vyzněl jako film, měl by opravdu usilovat o celistvost, a té se mu nedostalo: mnohé zůstalo jen naznačeno – jako by z knihy někdo vytrhal stránky, které příběhy pointují. ()

pipapa 

všechny recenze uživatele

Bočan se zhostil skvělého Garišova námětu/scénáře velmi profesionálně a nenuceně a k tomu všemu elitní herecký ansámbl, který nikdy nezklame. Unikátní cyklus satirických komedií, skýtající opravdu velmi dobrou zábavu na vyšší, ne-li dokonce na vysoké úrovni. Jeden z mnoha TOPů socialistického kina/TV! ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Pepíček pojede bez tlučení. Že jo? Byt máme, svatbu popoženeme. To podvodnictví ti taky vyženeme z hlavy." Být přistiženým sňatkovým podvodníkem není žádná sranda, ale tohle poměrně slušná zábava je. Veksluje se, podvádí se, kradou se koberce z porad, auta, vábí se, probíhají konfrontace s úspěšnějšími podvodníky a šéf to má všechno "pod kontrolou". Používá totiž mozek a proto všechno ví, všechno zná a umí najít nejlepší cestu zpět za soudruhy bachaři. Tak to, Pepane, rozjeď. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (3)

  • Natáčelo se i v obci Bělušice a v Praze Vokovicích. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Filmovanie prebiehalo v Prahe, presnejšie v častiach Dejvice, Vinohrady a Staré Město. (dyfur)
  • Kriminální prostředí zde používá pro označení policisty slovo „klifton“. Léon Clifton byl fiktivní románový detektiv. Za skutečné autory Cliftonových příběhů jsou považováni Jaroslav Pulda a Alfons Bohumil Šťastný. Cliftonovy fiktivní paměti vydával mezi roky 1906–1911 pražský nakladatel Rudolf Storch. V meziválečném období na něj pak navázalo několik vydavatelů, především Anna Tylová, Václav Jenč a následně Václav Palán. V převážné většině se však už jednalo jen o reedice předešlých Storchových vydání. (sator)

Reklama

Reklama