Střípky ženy

[VIDĚNO 13.3.] Koprodukční snímek 'Střípky ženy' maďarského režiséra Kornéla Mundruczóa, který je zároveň celovečerní adaptací scénáře divadelní hry z pera jeho partnerky Katy Wéber, diváka v prvé řadě bezprecedentně územní již svým fenomenálním půlhodinovým prologem nasnímaným na jeden extrémně dlouhý záběr kompletně beze střihu - přičemž celá explicitní pasáž s porodem je bezmála nejvíce dechberoucí scénou minulého filmového roku - a v druhé řadě nepochybně zaujme svým decentně strukturovaným rozpadem jednoho milostného vztahu a celkově intimní anatomií v rámci tématu osobní ztráty...... Mundruczó prostřednictvím nekonvenčních stylistických metod a obdivuhodných vizuálních schémat natočil dokonalou melancholickou elegii, která velmi implicitně referuje o jedné ze stigmatizovaných a nejvíce tabuizovaných společenských problematik - tedy o posttraumatu ze ztráty dítěte. 'Střípky ženy' lze v mnoha ohledech definovat jako komorní divadelní tragédii přejatou do filmové podoby, která překvapivě disponuje neskutečně intenzivním fyzickým přesahem - snímku totiž primárně vévodí choreografie samotné kamery (vedené velice talentovaným kameramanem Benjaminem Loebem), která adaptuje a doslova kopíruje pohyb protagonistů po mizanscéně, čímž posléze vzniká těžko definovatelná formální synergie, které mohou závidět všechny americké artovky. A zatímco Mundruczó zde z režijního hlediska předvádí hotovu explozi tvůrčí nezávislosti, Wéberová důkladně vystavěla vzájemné vztahové vzorce a transgenerační disociace vně jednoho rodinného kruhu, jejichž členů se chopila samá herecká esa - Vanessa Kirby, prakticky hlavní středobod celého snímku, je (nejen svým neustálým apetitem žraní jablek) naprosto odzbrojující, a exceluje jako prozatím nikdy ve své kariéře - tudíž její výhra za nejlepší ženský herecký výkon na festivalu v Benátkách je zcela zasloužená. Ostatně jí také sekundují démonický Shia LaBeouf, či Ellen Burstyn která zde působí jako neocenitelný herecký klenot.... Netflix tak opět sklízí sladké ovoce úspěchu a zdárně atakuje oskarový ambice, a já mu to jednoznačně přeju - poněvadž na své platformě znovu nabídl autentický, divácky obohacující, a přesto emocionálně vyčerpávající zážitek, na nějž mnoho cinefobů určitě nezapomene. Každopádně když vezmu na závěr v potaz, že za přibližně 30 let se kvůli kritickému nadbytku mikroplastů zredukuje plodnost poloviny mužský populace - což jakožto zarytý environmentalista určitě vítám ͡° ͜ʖ ͡ - o to míň bude těchto potratových eskapád - už taky bylo na čase.... // VERDIKT: 8,9 jablečných semínek z 10 // 🍎🍏 (24.03.2021)

Kanadsko-maďarská dráma pojednávajúca o neutíchajúcom žiali, s ktorým sa ústredná dvojica vyrovnáva úplne odlišným spôsobom, pričom ani jeden z nich nemožno súdiť. Úvodná, takmer polhodinová, sekvencia vyčerpávajúceho domáceho pôrodu s tragickým koncom je síce tou najsilnejšou časťou celej snímky, no vďaka mrazivým výkonom dvojice Vanessa Kirby - Shia LaBeouf prináša i ten zvyšok intenzívny filmový zážitok. (05.01.2022)

Vanessin výkon patří bezpochyby mezi ty nejsugestivnější, které jsem v posledních letech viděla. Úvodní sekvence (teprve po ní se zobrazí název snímku) obsahuje jen velmi málo střihu a je tak působivá, že ji rozhodně nedoporučuji nastávajícím maminkám. Vanessa dosud nerodila, o to je její výkon obdivuhodnější a ocenění bych jí rozhodně moc přála. Jak už zmínili jiní přede mnou, zbývající hodina a půl už nedosahuje kvality úvodu, pokračuje jako standardní rodinné drama, které ve svém závěru snad až příliš filosofuje. Ale skoro bych se vsadila, že "porodní úvod" se bude promítat na filmových školách. Skoro 4*. (03.04.2021)

Film sleduje, ako sa manželská dvojica vyrovnáva s emocionálnou bolesťou zo straty dieťaťa. Tá bolesť sa nedá opísať, hlavne Martha prechádza hotovým peklom vzťahov. Sean si k nej nevie opäť nájsť cestu. Psychologická dráma bez prekvapivých momentov, každé koliesko tikajúcich hodín však poriadne škrípe. Cieľom takýchto filmov nemá byť nejaké rozlúštenie či návod, ako sa má človek vysporiadať s rôznymi traumami v živote, ale pocit pri záverečných titulkoch, že vás film zasiahol. Výsledný efekt - dobre herecky obsadený a zahratý pridlhý film. (23.02.2021)

Nezdařený domácí porod, intenzivní, dlouhá scéna na jeden nepřerušený záběr, startuje intimní psychologické drama o vyrovnání se s náhlou ztrátou namísto očekávané radosti, kromě odcizení s(e slabochem) manželem či hádek s matkou třebas i soudním procesem s porodní asistentkou. Pomalu, citlivě, v měsíčních intervalech (dostavby mostu) sleduje vnitřní rozpoložení ženy, která si udržuje relativně vyrovnanou fasádu a expresivním výlevům emocí téměř nepropadá. Jenže i přes výborné herecké výkony se výlučnost výpovědi postupně vytrácí ve střípcích a zbytečný epilog pak polopaticky slibuje nadějeplné vyhlídky i divačkám Rosamundy Pilcher. 7/10 (11.02.2021)