Gladiátor

Hezky se na to dívá, pokud se bojuje. Jakmile se přestane, radši posunuju k další akci, protože vydržet některé bláboly postav a zářezy do historie by mi mohly přivodit menší srdeční zástavu. Gladiátor má tedy z mého pohledu dvakrát štěstí. Tím prvním je úvodní bitva a boje v aréně, tím druhým jsou stejnou měrou Russel Crowe a Joaquin Phoenix, díky nimž jsou jejich postavy snesitelné. Nebýt toho, dost vážně bych uvažoval o odpadu. No a pak tu samozřejmě máme ještě nejkopírovanější píseň historických spektáklů - Now We Are Free. Ad don Corleone: SPQR: Senatus Populusque Romanus - Senát a lid římský - je oficiální název římského státu. (14.05.2007)

„What we do in life echoes in eternity.“ Přimhuřte oči nad historickými nonsensy a oddejte se spektakulární žranici od prince filmového vizuálna (nesesaditelným králem je Stanley), která až na úplný závěr umě balancuje na hraně kýče. Při hudebním motivu „setkání s rodinou mezi klasy“ (Lyndhurst Orchestra & Lisa Gerrard - Now we are free) neukápne slza snad jen Vizigótovi. (29.08.2008)

Jelikož nejsem chodící učebnice dějepisu a plete se mi i první a druhá světová válka, (ano stydím se za to, neřvěte na mě =o) tak mi moji radost z jakéhokoliv historického filmu nesrovnalosti nezkazí.. Já se koukám na film jako na tabulku čokolády, netěším se na obal, ale obsah. Na to co mi přinese, a jak se pak budu cítit. :o) A jak se cítím po Gladiátorovi?? Plná :o) Je tam všechno, po čem moje srdce touží. Skvělý hrdina a úžasný záporák. Akční scény, u kterých se pohybujete jako on, aby jste uhnuli ráně. Smutek, který Vás zahltí, jako byste vy přišli o rodinu.. A touha po pomstě je tak veliká, že si nepřejete nic jiného, než aby to už konečně udělal.. K tomu si přidejte úžasnou hudbu Hanse Zimmera a máte z toho dokonalý požitek :o) (31.03.2009)

Typický hollywoodský historický velkofilm se všemi jeho klady (výprava, hudba, kamera, střih, triky, akce, herecké obsazení) a zápory (absence dějepisného poradce, patos, patriotismus, klišé). Ale mile mě překvapil závěr, který nebyl tak úplně tím slzopudným dojákem, na které jsem u takovýchto snímků zvyklý a taky fakt, že hlavní hvězdou filmu nakonec nebyl Crowe, ale Phoenix. (30.12.2010)

Na jedno zkouknutí super film, zábava i emoce jak by měly asi být, jenže pak vám dojde, že je to jenom prachsprostý (jak by nenapodobitelně pobaveně opovržlivě řekla Shirley, moje nezapomenutelná učitelka angličtiny) "sword & sandal epic". Ale Maximus Decimus Meridius je hrdinou natolik skvělým (i když jeho jméno je nelatinský výmysl) a Commodus natolik odporným, že se na Gladiátora rádi podíváte ještě jednou a bude to fajn. Pokud vám bude šuma fuk, že spousta věcí je historicky i logicky poněkud překroucených:) Hudba Hanse Zimmera tomu napomáhá dost podstatným způsobem, např. Might Of Rome nemá chybu. Ale to Oscarové nadšení je víc než jen poněkud přehnané. Maximálně decimálně meridiálně na 7/10, víc ani bohovi. PS: dabing je zbytečný a jen bojuje prohranou válku s originálem. (30.01.2003)