Režie:
Vladimír SlavínskýKamera:
Josef StřechaHudba:
Miloš SmatekHrají:
Jaroslav Marvan, Meda Valentová, Soňa Červená, Dagmar Frýbortová, Jaroslav Mareš, Eman Fiala, František Hanus, Ota Motyčka, Alena Kreuzmannová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Majitel starožitnictví Bořivoj Kohout, v podání Jaroslava Marvana, vládne své ženě, dvěma dcerám a synovi přísnou rukou. Je to v jádru hodný člověk, avšak přehlíží přání a touhy ostatních. Nevidí, že dcera Zdena si našla ženicha, že druhá dcera Helena se zamilovala a že vášní syna Jaroslava je plavání. Zdenčin vyvolený, inženýr Bečvář, se pokusí pana Kohouta v jeho výchovných metodách nalomit, a tak se mu vetře do přízně pod záminkou, že o něm chce napsat knihu. Skutečnou změnu však přinese Bořivojův bratr-dvojče Jaroslav, který je lesníkem a za kterého se Bořivoj v nouzi musí vydávat… Snímek Vladimíra Slavínského, natočený v roce 1947, vznikl podle divadelní hry Poslední muž od F. X. Svobody. Je vlastně také remakem staršího filmu Poslední muž, který v roce 1934 natočil Martin Frič s Hugo Haasem v titulní roli. (Česká televize)
(více)Recenze (147)
,,Pravého muže dnes?'' ,,S lucernou nenajdete!'' Pravda, pravda.. - Původní záležitost od Maca Friče s Hugo Haasem v hlavní roli, jménem Poslední muž jsem ještě zatím neviděl, ovšem z toho co jsem se dočetl, tak originál oproti tomuhle vynikajícímu remaku s Jaroslavem Marvanem v hlavní, šílené a také dost uřvané roli je prý lepší, ovšem kdoví. Každopádně, všechny ty až groteskně působící scénky vyzařují takový hrozně milý filmový prožitek, který samozřejmě skvělí herci a Marvan v úžasné dvojroli (hraje i strýčka, který je prostě hrozně v pohodě) táhnou hrozně nahoru. Skvělá a zábavná podívaná. 5/5 ()
Mravoučná pohádka. Nebylo to poprvé, co byl p. Marvan filmově polepšený. Film je dozvukem prvorepublikových báječných (často bláznivých) komedií prošpikovaných vtípky bezesporu odladěných na divadle. Zde hrála jiná sada mladých hereček jako v oněch klasikách. Zaujala mne Dagmar Frýbortová. Moje milá Soňa Červená hrála poněkud prkenně. *odstavec* Pana Marvana jsem míval docela rád, ale nějak se mi zajídá ta permanentní popuzenost a také prý se nechoval zcela správně v dobách arizace AB Barrandov. Jo, ubral jsem hvězdu. ()
"Já jsem takový kotel a moje rodiny jsou stroje, které má pára žene!" Nádherný film s asi nejlepší rolí Jaroslava Marvana. Režisér Slavínský natočil velkou spoustu filmů a tento i díky scénáři byl jeho vrcholem, no a pan Marvan mu už jen vtiskl "duši" :-) "Napoleon, diktátor, tyran...a nejhorší na tom je, že mají pravdu..." ()
Když já "filmy pro pamětníky" vážně miluju!!! Poslední mohykán patří k mým oblíbeným a Jaroslav Marvan je zde nepřekonatelný. Jeho postava starožitníka Kohouta úsměvná a řadím si ji sama pro sebe do přihrádky "odpočinkových". Zvláštní přirovnání možná, snad až pejorativně znějící, ale tak tomu vůbec není. Na mnoho pamětnických filmů ze 40.let hledím s nádechem odpočinku .. v tom smyslu, že mi opravdu přinášejí určité zklidnění a radost. A z podobných pocitů se raduji vždycky :) ()
"Zdenko, kdyby tě tatínek viděl, jak si tu klidně čteš, byl by oheň na střeše." "Oheň je u nás stejnak desetkrát za den. K nám by se hasiči najezdili." ____ Spíš než o celistvě kompaktní příběh jde spíš o velice kuriózní pásmo různorodých žoviálních grotesek, které mají jedno zásadní pojítko - a to božského Jaroslava Marvana, jehož ztvárnění pedantského otce a jeho optimistického bráchy (který nonšalantně ráčkuje) se může hrdě řadit na vrcholný piedestal dvojrolí. Samozřejmě, potenciál dané premisy šel využít lukrativněji - expozice je příliš dlouhá, a děj nabere na ženiálních komediálních obrátkách až v poslední třetině - jenže když vezmu principielně v potaz dobu vzniku (1947), lze to jakž takž odpustit. Vladimír Slavínský zde navíc akurátně vykreslil vzájemné vztahové peripetie, dílčí leitmotivy a rodinnou dysfunkčnost, která má nedílnou roli na finální pointě. To vše se posléze perfektně pojí do kultivované příručky k tomu, jak se fofrem dostat do Jedličkova sanatoria! .... VERDIKT: 8,5 lvích krotitelů z 10 ()
Galerie (14)
Zajímavosti (3)
- Natáčeno v Praze na Malé straně, Karlově mostě a Maltézském náměstí (dům Bořivoje Kohouta). Plavecký závod, v němž dominuje herec Jaroslav Mareš (Jaroslav), byl natočen v plaveckém bazénu pod Barrandovskými terasami. (M.B)
- Divadelní hru F. X. Svobody pod názvem "Poslední muž" zfilmoval Hugo Haas již v roce 1934 jako snímek Poslední muž (1934). Pan Svoboda si prý vždy přál, aby hlavní figuru ztvárnil právě pan Jaroslav Marvan. (Terva)
- Keď sa v psychiatrickej liečebni rozpráva pán Kohout (Jaroslav Marvan) so svojím bratom, hraným tým istým hercom, môžeme v záberoch, v ktorých sa pozeráme jednému z bratov do tváre a druhého vidíme odzadu, postrehnúť, že herec braný zozadu nie je Marvan. (ČSFD)
Reklama