Romaneto

Z dětství jsem si pamatoval špinavou a nevlídnou atmosféru a děsivý obličej vyzáblého špicla v buřince, sledujícího našeho hrdinu na každém kroku. Snad v žádném jiném filmu jsem neviděl Prahu v takovém stavu. Špinavé křivé ulice, všude smrad, opilci, žebráci, cholera a smrt. A když do toho začne hrát ponurá hudba Zdeňka Bartáka, mnohý horor ve mne nevyvolal takové pocity. Viktor Preiss byl v roli Jakuba Arbese výborný, zaujali i představitelé vedlejších rolí - charismatický Pavel Pavlovský (jinak Bertin z "Rodáků"), arogantní mocipán Jiří Pleskot, tři krásné Jany (Riháková, Gýrová, Šulcová) či vzpurný dělník Alois Švehlík. Dějová linka je sice prostinká, ale nikterak to nevadí. Jaroslav Soukup měl u podobných filmů zůstat. 85%. (16.11.2011)

Působivá epizoda ze života spisovatele a žurnalisty Jakuba Arbesa, kterého vynikajícím způsobem sehrál Viktor Preiss. Atmosfericky ponurou atmosféru špinavé a cholerou stižené Prahy báječně dokresluje c. a k. špiclovský policejní systém a všudypřítomná bída. Z vedlejších postav zaujme až příliš loajální majitel Národních listů, dr. Grégr v podání Radoslava Brzobohatého a tajuplný Rainer, sehraný Radovanem Lukavským. Jeden z mála skutečně kvalitních celovečerních pokusů režiséra Soukupa, který později svůj nesporný talent věnoval béčkových slátaninám. Škoda, vypadalo to na velmi dobrou kariéru. (13.06.2010)

Tak vizuál nádherný, jistě inspirovaný obrazy Jakuba Schickanedera. Ty potemnělé uličky s chodci rozplývajícími se v tmě a v mlze ,bludičkové světlo plynových luceren a intimní světlo petrolejových lamp, tmavé kočáry jedoucí za svými tajemnými cíly. Jistě skvělá scéna pro příběh s tajemstvím. Bohužel však nebyla tato scéna využita pro regulérní zfilmování Sv. Xaveria, ale k jakémusi mixu tohoto příběhu s životopisnou skicou o Arbesovi, což se trochu bije. Nemohu soudit nakolik je ten životopisný díl reálný, připadá mi romantizovaný, a postava Rainera je snad zcela vymyšlená, protože příliš svým osudem připomíná nešťastného Karla Sabinu. Arbesův zájem o otázky sociální je zde (jasně dobově) podtržen, ale to vcelku odpovídá skutečnosti. Hodně dobré herecké výkony dotlačí tento film na slabé čtyři hvězdy. (29.11.2015)

Hudba pana Bartáka v kombinaci se skvělým výběrem exteriérů nás dokonale přenese do světa 19. století plného špíny, tajemství, útlaku dělníků a cholery. Zajímavý příběh, který je hlavně o boji za práva dělníků a Jakuba Arbese o přežití v novinách a vydání knížky, a méně už o Xaveriovi a hledání pokladu, což je trochu škoda. Ale ta atmosféra si min. 4 hvězdy zaslouží! Je vůbec možné, že takhle umělecky ambiciozní film natočil stejný člověk, co pak stvořil "Jak ukrást Dagmaru" s dementním Sypalem? (11.03.2014)

„Ale to nemá s politikou nic společného, nezávadný fejeton.“ „Jde přece o to, kdo ho napsal.“  Omšelá Praha 70. let a redaktor, který se snaží neztratit obživu, ale taky nezaprodat svou čest ve světě špiclů a policejních provokatérů. Že by Soukupův film z roku 1980 nebyl jen obrazem stísněných poměrů za rakouské monarchie? Příběh o tom, jak se Jakub Arbes snaží očistit dělníky odsouzené kvůli demonstraci a zároveň získává inspiraci pro romaneto Svatý Xaverius, právě díky těmhle dvěma liniím dokáže udržet divákovu pozornost.  Působivá je vizuální stránka - v ulicích se snoubí kouř a pára, opadané zdi, žebráci na kostelních schodech jako pokračování chrámových svatých a mučedníků a dezinfekční ohně v ulicích spalující slamníky po obětech cholery (a Nerudovi, který to s Arbesem sleduje, se pro změnu už možná rodí myšlenka na slavný fejeton Kam s ním), temné průjezdy a špinavé dvorky pavlačových domů, a sem tam vystřižené takřka malířské kompozice. (16.05.2021)