Tam, kde hnízdí čápi

Vážené soudružky, vážení soudruzi, straničtí delegáti. Je jisté, že kdo se, soudruzi, neangažuje, ten nemá mezi námi místo. Avšak nic se nesmí přehánět! Příkladně soudruh Steklý. Ano, pracuje poctivě, snaží se. Poslouchá, co mu strana radí. A strana radí dobře. Ale přes veškerou angažovanost, dlouhé schůzování ve výborech a politická školení pak promešká v televizi většinu dílů seriálu Nejmladší z rodu Hamrů, který si, a podotýkám jako stranický úkol, vzal k přepracování. Naštěstí viděl i několik dílů se soudruhem majorem Zemanem, takže svůj závazek nakonec splnil. Ale ani na režii neměl, pro veškerou angažovanost, příliš času a proto strana musí zhodnotit jeho práci celkově jako nedostatečnou. Je možné, že soudruh Steklý může tyto výtky vnímat negativně, ale konstuktivní kritika, a to především z našich vlastních řad, soudruzi, je nutná. Nejen v zájmu budování rozvinuté socialistické společnosti, ale i kultury a posílení světového míru! Abychom však soudruha jen nekritizovali, v intelektuální rovině svoji práci zvládl výborně a dramata zásadních otázek, zda se bude mlátit či zda budou náhradní díly na kombajny, jistě zaujmou každého diváka a udržují napětí okolo další existence družstva do samého závěru. Konec konců i podlé reakcionáře zvládl obstojně. Ale znovu musím zdůraznit a podtrhnout, že pouhá angažovanost nestačí. Toto jsou tedy závěry a usnesení, která přijal náš výbor pro lidovou osvětu a doporučujeme všem stranickým orgánům vyvodit odpovídající závěry. Čest práci. (28.02.2014)

Stalinistická klišé tehdy postupně vyznívající extrémní normalizace POUČENÍ, jejíž možnosti ohlupovat v době natáčení filmu postupně ochromoval nastupující první ropný šok, v tomto filmu, kolchoznické častušce na plátně svého druhu, dává tématu i námětu co proto. Chybí ještě několik maličkostí: Pavlík Morozov, Timur a jeho parta, případně Neználek se Všeználkem. Steklý, poznamený mj. postupujícím věkem a sílící láskou k frázi, se ze všech sil snažil změnit očividnou virtuální realitu na přesvědčující skutečnost. Výsledky ovšem překonávají i ta nejhorší očekávání. Ta, jež jsou i dnes více než dostatečnou "odměnou" za tu směs naivity a krutosti, jež tak ostře charakterizovala jak padesátá, tak sedmdesátá léta minulého století. Nezapomínat znamená nepřijímat a nesdílet. (12.09.2007)

Čekal jsem, co bude. A ono nic. 1) Dostalo se mi v první hodině utahané verze 2.0. budovatelského filmu o združstevňování z padesátých let a ve druhé hodině klasické normalizační absurdity, nicméně celé to dopadlo lépe, než jsem čekal._____ 2) Jako obvykle v podobných filmech sledujeme, jak jsou poctiví úspěšní komunisté nejdříve nepochopeni (50. léta) a později skandalizováni (1968)._____ 3) Zaregistroval jsem pěkného 13letého Romana Čadu v dobových přiléhavých trenýrkách (předsedův syn). (30.04.2019)

Zřejmě divácky "nejpřívětivější" ze Steklého volné normalizační trilogie (Hroch, Za volantem nepřítel), přesto i zde jsou místa, která působila "pohádkově" už ve své době: za všechny uvěďme situaci, kdy jde příslušník SNB v 50. letech zatknout kulaka, ale ten právě obědvá, a tak strážník počká téměř s prominutím před domem, až dotyčný dojí, a pak ho teprve sebere. Herecké výkony nejsou špatné, jako fraška ucházející. (09.07.2012)

Nejdelší a tudíž nejnáročnější ze "Steklé trilogie". Naposledy se setkáme se Skopečkem, Willigem, Velenem a dalšími a jejich tlustou čárou za obrodným procesem. Nejdříve sice musíme ves kapku rozkulačit, což zařídí herec-neherec Jirka Krampol, ještě jako sklář učedník, ale už nejlepší předseda na okresu, ale pak se přesuneme do jistých vod reformně reakčních. Steklý tu už ovšem vaří třetího turka ze stejnýho lógru, takže už tomu kapku chybí šťáva. (16.06.2008)