Za volantem nepřítel

Karel agituje jak Steklý a po Hrochovi přichází s Nosorožcem, co napichuje na roh reakcionářské živly z řad pražských taxikářů. Ty trojské koně ve volhách, co pošlapávají socialismus tím, že mu vtisknou lidskou tvář! Sice vraždí, ale nikdy nejsou schopni vyhrát! Podáno tak, že historie neznalý člověk by s těmi komunistickými otloukánky i soucítil, vždyť to přece mysleli dobře. Jenže jak říkal Černomyrdin, dopadlo to jako vždycky.. Když Willig začne lítat z rudého květu na květ, je čas na pytlík a vomitus.. (06.06.2022)

Tak to byl zase jeden "vysvětlující" film, kterak se máme dívat na události z roku 1968. Úplně bych jej nezatracoval. Až na jeho ideologičnost, manipulativnost a docházení k překrucování faktů, je relativně dobře natočen. Možná není ani divu, že sami kulturní propagátoři se ani v době normalizace už k němu nikdy nevrátili. Vlastně jsem do nedávna nevěděl, že takový politický film vůbec existuje. Má však svoji cenu, coby dokument doby. (06.03.2008)

Miloš Willig začíná být pro mě ikonou filmů alla největších bezduchých odpadů, které zde podle norem rudé garnitury vznikaly. Tento film mě nudil od samého počátku až do konce, jehož pointa mi nějak unikla. Neuvěřitelně překroucená fakta z roku 68 byla prezentována tak okatě a angažovaně, že snad i tehdejší soudruzi z ÚV museli pochybovat o negativním testu na psychotropní látky režiséra a scénáristy. Snad bych byl ochoten dát jednu hvězdu za hudbu a záběry na panorama Mater Urbium, ale má nechuť je silnější než ochota... (15.01.2009)

Nebetyčný paskvil, kterej se může směle postavit po bok zhůvěřilostí let padesátých, které však alespoň řemeslnně byly na úrovni. Steklý naopak vytváří chaotickou skrumáž záběrů, která chce "komplexně" pojmout kontrarevoluční ovzduší šedesátéhoosmého a utrpení pravověrných a přitom z toho chaosu a naprosto rozházeného tempa diváka až rozbolí hlava. Do toho se mísí stále opakovaný "osudově laděný" dlouhý záběr na matičku Prahu, nad níž se smráká, protivní štěkot jednoho z nejošklivějších psů filmového plátna a jeho dementního páníčka a neúnosná manipulace s fakty, která vrcholí "wtf" scénou televizní reportáže, která osočuje sebe sama. Steklého tvorba je slabá, ale teprve po šedesátém osmém konečně dosahuje svého dna. Sám však přitom určitě zažíval roky tvůrčí extáze a "zenitu". (07.10.2010)

Jak to vlastně bylo v roce 1968. 1) Tento film se mi bude těžko hodnotit. Sledoval jsem ho se zájmem od začátku až do konce a nenudil jsem se ani chvilku. Důvody mého zájmu však s kvalitou filmu neměly nic společného._____ 2) Především je film pěknou přehlídkou dobových reálií, počínaje vozy taxislužby, nábytkem a vybavením bytu, dílčími záběry na odbavovací halu pražského letiště nebo tehdy ještě zánovní Podolský stadión._____ 3) Líbil se mi až překvapivě živý jazyk dialogů. Od vedoucího oddělení kultury ÚV KSČ Miroslava Mullera bych něco takového neočekával. Ani kamera a režie nebyly nudné._____ 4) Nejzajímavější ovšem bylo politické pojetí věci. Pustit v roce 1974, v době, kdy měli ještě všichni v paměti, jak to v osmašedesátém bylo, takovou snůšku nehorázných přímo neuvěřitelných lží, to je tedy síla. Co se u kriminálně - špionážních příběhů majora Zemana docela snese, zní v podmínkách života běžných zaměstnanců skutečně absurdně._____ 5) Z pohledu tehdejší propagandy dobrý film. I dnes má hodně co říci, i když to není to, co očekávali zadavatelé. (15.05.2009)