Historia Naturae

+3* Když už mám Švankmajera mezi mými oblíbenými režiséry, tak jsem si dal za úkol okomentovat i jeho dílka. Tahle rozmanitá studie různých živočišných tříd se pod taktovkou Zdeňky Lišky vlní, ožívá a tancuje do rytmu. Docela příjemná podívaná, která patří podle mě k jeho nejlepším ranným experimentálním pracem - takže lepší 3 hvězdy. [ PŘÍBĚH: 0 /// SMYSL: X /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] (28.01.2020)

Možná je to tím, že jsem biolog, ale tahle Švankmajerova práce se mi líbí velmi a řadí se rozhodně mezi mé nejoblíbenější, ať už ztvárněním, tak i vcelku zajímavou a nadčasovou interpretací (tedy tou mou (kterou nevyzradím), ale nevím jestli tam vážně byla). Jen tedy nevím, jestli ta žába na konci cyklu "Reptilia (Plazi)" byla schválně, nebo to byla jen malá chybička. Na to jsem se Mistra bohužel zapomněl zeptat při debatě po jeho krátkých filmech. (FNR Písek 2009) (09.08.2009)

Myslím si, že zaměstnanci Národního muzea z Paleontologické expozice ve druhém patře, museli blahem vyskakovat z oken. Švankmajer totiž předkládá divákovi výjevy v podobě opic, želv, lidské tlamy polykající nechutné maso (k zeblití!) a v neposlední řadě nastává konec v podobě lebky, která mi jako jediná připadala zapamatováníhodná. Až u Chapter 6 jsem si uvědomil, co tím chce Honzík vlastně říct. Ale je to má chyba? Je mi to vlastně fuk... (22.03.2009)

Jestliže je Rakvičkárna dvojčtem Posledního triku, pak následující Historia naturae je dvojčetem (následující) Hry s kameny. A ovšem: šuplíky a jídlo. Tvorstvo vylézá z šuplíků, aby skončilo v kleci, v krabici, na špendlíku. Vylézá z břicha, aby skončilo v břiše. Žere, aby bylo sežráno. Hýbe se to. Kostra drží. Oko vidí. Nakonec homo: samčí hlava hledící na samičí tělo, poslouchající samičí hlavu. U lebky na pohlaví nesejde. (16.09.2011)

Nemám rád takéto kratučké rozdelenie do random kapitol. Každá z nich sa nazýva po nejakom hudobnom žánri, čo je v pohode, ale v skutočnosti tam nieje žiadna zmena v hudobnom doprovode. Stále tam hrá experimentálna improvizácia flauty od Zděnka Lišky. Snímka svojimi muzeálnymi relikviami neurazí ale ničím neprekvapí, keď si to porovnám z predošlou jeho tvorbou. (23.11.2015)