Přednosta stanice

Netuším, ktoré miesto na stupni víťazov si tento film zaslúži, rozhodne však na "bednu" patrí. Jednoduchý námet a prítomnosť Burianových spoluhráčov vyvoláva oprávnený pocit, že všetko a všetci tu slúžia ako predskokani k jeho výstupom. Taká je nakoniec schéma takmer všetkých jeho filmov. Rozdiel vidím v tom, že Burianove výstupy v tomto filme nie sú samoúčelnou exhibíciou, ale viac-menej logicky zapadajú do rozohranej situácie. A ak by v niektorých momentoch tak "netlačil na pílu" a nesnažil sa o vyvolanie ďalších záchvatov smiechu za každú cenu, ponechal by som aj pôvodné štyri hviezdičky. (31.01.2011)

Opět Vlasta Burian, který nikdy nezklame a jeho filmy baví. Tento taky. Navíc u mě patří k těm známějším a titulní písničku jsem si broukala už dlouho. Ovšem i přestože tady hrálo skvělé duo Burian/Marvan a měla jsem o filmu představy, jak není skvělý, nějak musím názor po dalším podívání přehodnotit, protože v porovnání s jinými komediemi prvorepublikového období mírně zaostává. (04.05.2013)

Začátek (s výjimkou objednávky v restauraci) i konec byl takový jalový, ale to, co bylo mezi tím (tj. to od příchodu pana Ťopky na stanici až po návrat pravého přednosty) byla výtečná zábava. Zatímco nijaké výstupy Trégla a Šlégla mě nechaly chladným, scény s dokonalým Burianem a Marvanem ve mně několikrát vyvolaly záchvat smíchu. Škoda té nevyrovnanosti filmu, mohl to být plný počet. "Je v tom úmysl, nebo co?!" - " To nevím. Je v tom úmysl? Jestli je v tom zaječí úmysl, tak to musíte zdanit!". (23.10.2010)

Kuj železo, dokud je žhavé. Možná, že právě to měl na paměti režisér Jan Sviták, když se rozhodl zfilmovat tuto venkoncem nenáročnou železničářskou frašku. Všem bylo hned na začátku jasné, že nespoutaný živel jménem Vlasta Burian rozmetá scénář v samotném zárodku a že z původního příběhu nezůstane kámen na kameni. Sviták se s Burianem předtím pracovně nikdy nesetkal a neměl tedy žádné zkušenosti jako jeho předchůdci, kteří dokázali Krále komiků úspěšně (z)krotit. Řetěz se utrhl, ba co víc, nebyl možná ani uvázán a nedal se zastavit. Burianova výtečná improvizace se vlivem spontánního klaunství mění v jen stěží dosažitelnou smršť gagů, žertů, slovních hříček a mimických eskapád završených jednou z nejslavnějších filmových písniček vůbec. Vedle suverénního Buriana, který diváky i kritiku již několikrát přesvědčil o své výjimečnosti a až fetišistické slabosti pro uniformy všeho druhu, obstál se ctí i jeho nerozlučný jevištní a filmový partner Jaroslav Marvan. Odvaha a vytrvalost, s níž je v několika společných výstupech schopen bez nejmenšího zaváhání reagovat na Burianovy improvizační vodopády, uvádět je v jiskřivou životnost a poskytnout jim alespoň určitou záruku solidního hereckého řemesla, zasluhuje bezvýhradný obdiv a úctu. Naopak promyšlená a komediálně šťavnatá je jedna z úvodních scén filmu, kdy Burianův hrdina přichází do zahradní restaurace a zahájí svůj podvodnický labužnický koncert plný drobných ekvilibristických gagů a fórků. Je s podivem, že vedle temperamentního Buriana se tu bez problémů dokázali prosadit i ostatní – Zita Kabátová v roli půvabné paní přednostové, Šlemrová, Šlégl, Trégl a Hajská, jejichž figurky jsou dokonalou rozbuškou pro exploze Burianova fenomenálního klaunství. Dobová kritika na film shlížela skrz prsty a jistě měla v lecčems pravdu, ovšem dnešní divák vnímá toto ryze odlehčené až lehce bláznivé dílko především jako záznam spontánní exhibice Krále komiků a jako takový jej také přijímá, oceňuje a adoruje. Fenomén Burian přetrvává napříč dějinnými epochami a dokazuje, že opravdoví géniové nosí kostým šaška. (04.10.2008)

Zřejmě nejlepší komediální dvojice československého filmu Burian - Marvan a jejich nesmrtelná komedie. Ani po tolika letech se u ničeho jiného tak nezasměju. Spolu s Baronem Prášilem je to naprostý vrchol Burianovi kariéry a tím pádem i československé filmové komedie (je paradoxní, že takovéhle komediální skvosty plodila právě smutná doba Protektorátu...) (03.07.2007)