Pějme píseň dohola

Mám velkou chuť dát pět hvězdiček. Každopádně, kdo nezná poetiku divadla sklep a zároveň nezažil několik pionýrských táborů, asi nemá příliš šancí film pochopit a nebo alespoň plně docenit. Brutální nadsázka se zde velmi těsně snoubí s mnoha téměř naturalistickými momenty. Jednotlivé postavy vedoucích i dětí velmi přesně popisují skutečně odpozorované typy. Podobné je to i se situacemi, počínaje obligátními nočními hlídkami na bráně, přes podivné, až nepochopitelně nepovedené výlety, trapné scénky a rádoby vtipné hry u táborového ohně, trapasy při nástupech, kanadská noc, vyvolávání duchů, stezka odvahy, šikana i buzerace, místy těžká nuda a jindy těžká pohoda... Uznávám, že to všechno je slovy nesdělitelná zkušenost, koneckonců stejně jako tento film... Zajímavé komentáře: Boogeyman, uzzi, jahol, ad, Tamten, Romadoor, cyright (13.07.2008)

Nelze jinak... Vlastně to byla jenom (citace z filmu) "...normálně taková ňáká blbá kanada, ne?..." . . . Upřimně jsem se u téhle >komedie< doopravdy zasmál jen jednou - když Bob dostal při potápění koulí do hlavy. Pak snad ještě u jeho ztrapňování se ve sprchách. Docela smutný výsledek na >legendární< sklepáckou komedii coby porevoluční pohled na témata předrevoluční... Zbytek vidím jen jako lacině trapné >vyhrávání< , neschopnost scénáristy napsat a herců odehrát opravdu vtipný dialog (to blbé hýkání a deklamace některých protagonistů byl opravdu hnus), k tomu mizerná postprodukce a tak dál a tak dál... Vlastně je to jen hodinuatřičtvrtě trvající uměle natahovaná nuda... A budu se opakovat, ale musím to říct znovu a znovu - film není divadlo, soudruzi umělci! . . . Jedna hvězdička tedy za film, a ta druhá spíš jen za ty Vávrovy koláže coby intermezza. Tahle píseň tedy poprávu dávno vyšuměla. I s refrénem... - - - - - (Poprvé viděno kdysi tenkrát v dobách rozezpívaných, komentář zde po repete 18.11.2009 na >holém prostoru< jako zhola mnohý - 18.11.2009) (18.11.2009)

Myslím, že Hřebejk není tak špatný režisér a Jarchovský tak špatný scénárista, jak někteří lidé tvrdí (o Trojanovi nemluvě), ale tato jejich prvotina je vážně dost ubohá: Několik ucházejících vtipů na kvantum trapných; špatně napsané postavy, které se neumětelsky omezují na karikatury; příšerní, toporní "herci" (snad vyjma těch, kteří ztvárňují titulního hrdinu a Boba) a opravdu amatérská režie. K pozitivům patří nicméně velice povedené kolážované titulky (od Davida Vávry) a sednoucí rockový kytarový soundtrack (od skupiny Zikkurat). - Pokud bych však Pějme píseň dohola bral jako nikoli práci profesionálů, nýbrž studentů FAMU (kterými tvůrci v době počátečních prací skutečně byli), musel bych konstatovat, že se jedná o nadprůměrný studentský film. (02.08.2007)

Po návratu z pionýrského tábora obvykle zůstaly v hlavě jen dvě věci. Traumatické vzpomínky a vši.. Trojan zajistil sklepní kulturu, Hřebejk s Jarchovským dodali pásmo občas velmi charakteristických „skečů“ (dlouhá scéna výletu zakončená pointou u drátů dala vzpomenout na pelíškovské „Rozkaz zněl jasně“). Docela to sráží špatné postsynchrony a výskyt hluchých míst, ale těch bylo při organizovaných aktivitách SSM vždycky požehnaně. Mítinkům táborových vedoucích nad láhvemi vína a hrou Hu už akorát chyběl dohled vrchní sestry Ratchedové.. (05.04.2024)

Tenkrát si třeba ještě mohli diváci myslet, že to, jak postavy mluví jako nerealistické halucinace, je známka autorské invence, kdeždo dnes už víme, že v Jarchovského světě spolu takhle lidi prostě mluví víceméně vždy (a čím je to méně, tím je to více). Ale jinak jako jo... vzhledem k tomu, co jiného se dělo na začátku devadesátých let, tak teda jako jo. Jen trochu méně té křečovitosti a trochu více souvislosti mezi postsynchrony a děním na obraze... a bylo by to vyloženě ok. (26.11.2013)