Nevěsta byla v černém

Skvělá Jeanne Moreau. Její tajemný, téměř kamenný pohled mi do role mstivé Nemesis ohromně pasoval. Francois Truffaut byl beze sporu skvělý režisér, ovšem jeho první pocta filmu noir a Alfredu Hitchcockovi mne bohužel příliš nezasáhla. Vizuální stránka a práce s hudbou je výtečná. Ovšem rafinované vraždy se zde utápí ve značných triviálnostech a okatě nepravděpodobných situacích (za všechny nevěstin telefon na policii). Nezkušenému a čerstvě zletilému začátečníkovi bych to odpustil, světoznámé režisérské ikoně prostě nemohu. 60%. (15.10.2008)

Moc šikovně vystavěný thriller – nový střípek z minulosti je vždy odtajněn dříve, než film sklouzne k monotónnosti – , který v neobvyklých úhlech reflektuje tvorbu Alfreda Hitchcocka, ale zároveň řeší Truffautovy osobní morální rozpory, více rozpracované v docela nežánrovém Zeleném pokoji. Soustředění veškeré lásky a víry v jedinou osobu se stává osudným pěti „nevinným“ vrahům, nikoliv oddané hlavní hrdince, jež spravedlnosti dosahuje těžko akceptovatelným způsobem. Krutost, s jakou systematicky likviduje ty, kteří ji vzali všechno životní štěstí, nikdy nepřeroste mimo režisérovu kontrolu a těžko z pozice diváka pociťovat holou nenávist. Vlastně jsem jí ve skrytu duše držel palce. Rychlost, s jakou Julie odhalí útočiště všech pěti mužů a jak snadno v ní oni nacházejí postrádaný ideál ženskosti, samozřejmě postrádá logiku, věrohodné krimi ovšem Truffaut netočil (a Hitchcock většinou také ne). Z mistrovsky natočených scén, podmaňujících si bez užití slov plně jazyk filmu, mne k nejširšímu potutelně-cinefilskému úsměvu přiměla ta úplně poslední. Všechno víme, stačí zařvat. Apendix: Taky jste vycítili ty zárodky Kill Billa? 80% Zajímavé komentáře: pshimi, genetique, sportovec, Cushing (15.12.2008)

Tak tahle jednohubka Françoise Truffauta se mi po čertech líbila, a to nejen díky fantastiské femme fatale Jeanne Moreau, ale zejména pro vytříbený noirový scénář a nápaditou režii s mnoha originálními prvky snímání. K tomu si člověk musí přičíst punc zlatých let šedesátých s jeho nedostižným výtvarným stylem...a není o čem se dál bavit ;-) (24.11.2008)

Tedy zhruba prvních deset minut… To byl opravdu vejvar! Žena balí kufry za „zuřivého“ hudebního doprovodu. Pokládá peníze na zavazadlo a někdo při tom bezhlavě mlátí do tympánů. Okamžitě jsem nabyl dojmu, že půjde o něco „prudce uměleckého“ a že se tím pádem schyluje k těžkýmu průseru. Mračna se s přibývající stopáží ještě chvíli stahují… a to už přes veškerou svou otrlost vážně uvažuju o tom, že pana Truffauta i s tou jeho šmrdlaninou pošlu na věčnost - do takovýho toho bílýho obrazovkovýho tunelu, kam odcházejí filmy, které se ke mně už nikdy nevrátí. Neudělal jsem to a podotýkám, že to byl pouze můj divácký masochismus…Touha zjistit, jak dlouho ještě vydržím to mučení. A najednou jako kdyby někdo přehodil výhybku a z psychoidního blábolu se zhruba v polovině vyloupnul velice solidní a zábavný thriller o studené pomstě a jednom vražedném účtu. Ano, ano, je to vlastně takový Kill bill s malým „b“ – film, který Tarantino „citoval“ (nebo chcete-li „vykradl“) mnohem víc, než by se mohlo na první pohled zdát! „Černá nevěsta“ (přes prapodivný rozjezd) nakonec není vůbec špatná. Myslím, že si dokonce zaslouží i slabší čtyři bodíky do výbavy. (03.09.2009)

Název snímku je naprosto vypovídající, z nevěsty během lusknutí prstů vdovou, nešťastnou náhodou/nehodou, ne zlým úmyslem a v tom tkví můj osobní problémek. Byl-li by v tom záměr, dokázala bych pochopit jednání hlavní postavy, takhle mě to jenom lehce šmrnclo.. P.S. A asi moc nemusím, když se ze všech mužských (jaksi hromadně) dělají imbecilové.. (20.02.2020)